MaMitti

Zapadákov je přesně to místo, kde bych chtěla žít. Jsou to přesně ti lidé, kterými bych tam chtěla být oblkopena. Zapadákov je prostě jedna velká pohoda, harmonie, slunce v duši. Nic podobného jsem od Zapadákova neviděla, těžko kdy ho pro mne co překoná, ze seriálů číslo 1.

Na tohle nikdy nezapomenu...

Zázrak - tady můžu (za sebe) napsat - kam se hrabe knižní předloha na české seriálové zpracování! Naprosto geniální, nepřekonatelné, perfektní! Koncert Horníčka se Sovákem a spoustou dalších hereckých es (velmi zdařilá a mnou oblíbená postava faráře v podání Hrzána) si nechávám čas od času ráda rozehrávat a vždycky se bavím královsky.

Jeden z mála malinka výborných filmových provedení knižní předlohy, opravdu neuvěřitelně kouzelné a půvabné převedení Poláčkova textu na plátno. Pokaždé, když dávají tenhle miniseriál, musím se dívat a pokaždé mě dostane svou čistotou a laskavostí. Dětem nelze než závidět tu skvělou partičku a spoustu dobrodružství, které podobné znám z vyprávění táty ... Herecké obsazení nemá jedinou chybu, všichni hrají jako by ani nehráli, všem to moc sluší a jsou naprosto odzbrojující. Má srdeční záležitost :-)

Román jsem nečetla, takže mám pochopení pro ty, kteří četli a seriálové zpracování se jim nezdá. Nicméně, přečtu si ho hned, jak to bude možné. Na tomto seriálu miluju hudbu, líbí se mi herci (nevadí mi typické ruské obličeje a nemám oproti čtenářům knihy žádné představy, jak by kdo měl vypadat...), líbí se mi prolínání barevnosti s nebarevností, nevadil mi rozvleklý (někdo píše nudný, tak jsem to nevnímala) začátek a podobně i konec…S magickým realismem „na plátně“ jsem se zatím nesetkala, asi ani není příliš příležitostí. Seriál mě velmi oslovil, mezi ostatními seriály výjemčný, a nemůžu se dočkat, až se ponořím do magicky reálných písmenek... Tak už se stalo a jsem nadšená i z knihy, magický realismus je úžasný.... Kniha je kniha, nutno podotknout, že je (samozřejmě krom všeho jiného) hodně vtipná, což v seriálu úplně znát není. Seriál i nadále zůstává pro mé filmové oko vyjímečným (tak, že se mi dostal do topky :-) ) a těším se, že se na něj časem znova podívám.

Můj nejoblíbenější seriál, když mi bylo pět a chodili jsme na něj se školkou na promítání...byl tak jinej, tajemnej, kouzelnej, dětskej...Bylo to přesně to, co jsem jako dítě chtěla prožívat a co jsem si v duchu s klukama užívala. S dojemnou radostí v srdci zjišťuji, že Zahrada neztratila nic ze své tajemnosti a laskavé dobroty ani dnes a že i dnešní děti (ve smršti nejrůznějších animovaných pseudopohádek) stále tak silně oslovuje jako kdysi mne....ne kdysi, oprava, mne doteď...:-)

"Proč se trápit něčím, co se nikdy nemůže stát."..........Právě proto...že NIKDY....pojďme si vyprávět nějakou další hezkou pohádku o něčem podobně bezpečném a ekologickém.