Mistr a Markétka

Zatím nehodnotím, viděl jsem dosud pouze první díl. Mám to rusky s polskými či anglickými titulky, takže je to trochu překladatelský oříšek, protože naše ročníky už ruštinu ve škole neměly a tak tento krásný slovanský jazyk trochu ruší, když se snažím soustředit se na anglické texty. Nicméně po prvním díle potvrzuji, bylo to hrozivě nudné, zatím. A přidávám doporučení - knížka patří mezi mé top 5, považuji ji za jedno z nejgeniálnějších děl kosmopolitní literatury. Četl jsem ji dokonce dvakrát. Viděl jsem i film (1972) u nás ve filmovém kino klubu, ale tam se přirozeně nepovedl děj z knihy nacpat.___ Edit 21.7.2008, zhlédnuto s českými titulky To, co se Petrovičově filmu nepodařilo (a ani nemohl povést), to Vladimir Bortko zvládl skvěle, totiž převést Bulgakovu knihu na obrazovku. Mistra a Markétku v jeho podání považuju nejenom za vrchol ruské kinematografie (lze-li toto napsat o tv seriálu), ale za jedno z nejkrásnějších vizuálních zpracování klasické literatury 20. století. ___Jak už jsem uvedl, začátek je nudný. Dokonce velmi nudný. První díl prakticky celý patří setkání na Patriarchových rybnících, představí se nám Pilát, a dost. Ani dále to ale není žádná jízda a kdo by čekal děj podle hesla "jasně, stručně, rychle", bude zklamán. Přeci jen pětisetminutová stopáž dovoluje pohrávat si s detaily, přímo se s nimi piplat (pozor, ne ale pachtit). Postupně se ale (v souladu s knižní předlohou) moskevský příběh rozjíždí, s příchodem Margarity už vláček nebrzdí a nezastavuje.___Vše vrcholí v sedmém a osmém díle, na konci opět menší nuda, ale pokud si dobře vzpomínám, to samé i v knize.___ Poznámky: Opravdu skvělá hudba, především v čase Piláta a Ha-Nozriho.___Snad každý se setká s tím, že zfilmovanou knihu vidí svýma očima fantasty (kterou získal u četby) a jednotlivé postavy (či jejich herci) jeho původní představě odpovídají více či méně. Je tedy pravda, že Markétku jsem si představoval jinak, ale zklamání to nebylo. Mistra Bortko ukázal o dost staršího, než by se dalo očekávat. Nozri a Pilát byli výborní, stejně tak Woland, vyloženě nezklamal ani Ivan Bezprizorný Jen přetěžko se rozhoduju, která z postav byla nejlepší. Zpočátku jednoznačně Korovjev a jeho výřečnost (Varieté), později "kat" kocour Fagot a jeho vtípky (přestřelka na lustru atd), ke konci Azazelova tajemnost, až mystičnost (oči).____Seriál je, jak bych tak řekl, "sympaticky" erotický, Markétka (a nejenom ona) v několika dílech chodí zcela nahá (pánové pozor, sluší jí to).___ Ta část děje, za městem u řeky, kam Markétka doletí na koštěti, je graficky (rozuměj "oku lahodící") překrásná, snad nejhezčí věc, co jsem kdy v televizi viděl, stejně tak podařený je i ples u Wolanda a koneckonců i představení černé magie ve Varieté.____ Neřekl bych, že výpravnost a obří rozpočet jsou fakta, se kterými si Bortko neporadil. On naopak dokonale využil všech možností, které se mu nabídly a za to mu patří nejenom můj obdiv, ale i 100% hodnocení. (30.06.2008)

Zatím po prvním dílu dávam čtyřku, možná to později ještě zkoriguji. V každém případě to stojí za vidění, to je jisté. Mohu srovnávat jen s literární předlohou, která je skvělá. Člověk se holt musí smířit s tím, že na obrazovce to vypadá jinak než v jeho představě. Jak to natočili Poláci, nebo další adaptace, jsem zatím neměl možnost vidět. Ale tohle úroveň nepochybně má.... - dodatek: Po shlédnutí polské adapatce z roku 1990 musím konstatovat, že ta je lepší. (02.03.2010)

Vůbec si nemyslím, že by Mistr a Markétka bylo nezfilmovatelným dílem. Ovšem způsob, který k tomu režisér Bortko zvolil, je takový, že zabíjí kouzlo předlohy. Woland, který by měl být nejdémoničtější postavou, zde působí jako umaštěný štamgast a Mistr zase jako naprosto nevýznamná karikatura. Na druhou stranu můj milovaný Behemoth či Azazello ujdou. Pokud ovšem točit Markétku, tak jedině s větším rozpočtem, výpravou, lépe zvoleným hereckým ansáblem a HLAVNĚ celkovým pojetím natáčení, jehož cílem by mělo být zobrazení Bulgakovova románu v co možná nejvěrnějším (tj. fantaskně humorném a zároveň nadčasovém) podání a nikoliv v doslovném převedení písemné formy do té filmové. (26.03.2010)

Začněme klady - Anna Kovalchuk jako Markétka a Sergej Bezrukov jako Ješua jsou vynikající, hudba je dobrá, stejně jako celková atmosféra seriálu. Ani ostatní herci nejsou špatní, bohužel, představitelé klíčových postav Wolanda a Piláta mi pro své role nepřipadají nejvhodnější. Práce s barevnou a černobílou kamerou je sice svérázná, ale poněkud samoúčelná. A český dabing je také diskutabilní - překládat Potápkův pseudonym Bezprizorný jako Bezdomovec je jedním z příkladů toho, jak lze ignorovat vžitý český překlad knižní předlohy. Osobně dávám přednost polské televizní verzi tohoto románu z roku 1990, ale ani vůči "Mistrovi a Markétce" 2005 nemám vážnější námitky a zatím (po shlédnutí zhruba poloviny seriálu) své hodnocení 3,5 * klidně zaokrouhlím nahoru. (30.03.2010)

Filmový přepis románu, při kterém se není potřeba vztekat a kroutit hlavou nad tím, co všechno je možné udělat z knižní předlohy. Stopáž některých scén by přece jen ale mohla být o trochu kratší.Stylizace je povedená, kupříkladu satanášův bál je skutečně monumentální. Je to možná jediná pasáž, kde je filmová podoba lepší než Bulgakov. Na druhou stranu ta role Wolanda byla obsazena opravdu špatně. Přece jen by měla vyzařovat z temného mága trocha démoničnosti, v sérii namísto toho působí příliš unaveně a znuděně - a pro mě i staře. (23.12.2009)