Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V moskevském divadle Varieté se blíží premiéra podle historické předlohy Nikolaje Afanasijevice Maksudova o Pilátu Pontském, krutém prefektovi římské provincie Judea. Předběžná cenzura ruku v ruce se zkostnatělým byrokratickým aparátem hru na poslední chvíli zakáže. Její autor, umělecky obdařený spisovatel Maksudov známý v literárních kruzích spíše pod pseudonymem Maestro, je tím zdiskreditován a profesně zcela zničen. Zůstává při něm jen jeho milenka, půvabná Margareta Nikolajevna, která s ním i nadále plánuje společný život, teď už ovšem ve společenském ústraní. Na stranu dobra a pravdy se v rozhodující chvíli přidává profesor Woland, odborník v otázkách černé magie.

Bulgakovův nejúspěšnější román Mistr a Markétka se až dosud dočkal hned několika více či méně úspěšných zfilmování, adaptace původem francouzského režiséra Aleksandara Petroviće však byla mezi nimi první a dlužno dodat, že svou, s ohledem na rozsah literární předlohy, skromnou devadesátiminutovou stopáží zatím asi nejkratší. (dopitak)

(viac)

Recenzie (7)

Iggy 

všetky recenzie používateľa

Na rozdíl od Bortkovy desetidílné adaptace měl režisér Aleksandar Petrović k adaptaci Bulgakovova románu pouze 90 minut a tak musel hodně krátit, vynechávat a směšovat. Hlavním hrdinou je Nikolaj Maksudov (Ugo Tognazzi), což je Mistr smíšený s Ivanem Bezprizorným. Jeho román o Pilátovi sledujeme jako zkoušku divadelní hry, ale Maksudov začne mít brzy problémy s cenzurou a kritikou, čímž film získává na autobiografičnosti. Potom sledujeme různě upravené epizody vztahu Mistra a Markétky a řádění Wolandovy suity v Moskvě. Bez znalosti předlohy se může děj místy jevit nepřehledný. Petrović adaptoval v podstatě jen prvních 12 kapitol románu (tedy asi třetinu), děj končí představením s odhalením černé magie. Veškeré Markétčino čarodějnické řádění a velkolepý ples jsou vypuštěny. Akcentovány jsou hlavně témata pravdy, svobody slova a moci jako prostředku útlaku lidí. Film není zdaleka tak vtipný jako předloha. Vůbec nejlepší na celém filmu jsou podle mě Bata Živojinović jako Korovjev a Pavle Vujisić jako Azazelo, i když s románovými postavami mnoho společného nemají. Hudbu složil Ennio Morricone. ()

fragre 

všetky recenzie používateľa

Bohužel (či v tomto případě možná ďáblužel) je tato filmová adaptace jen nepříliš povedeným mrzáčkem zplozeným dle Bulgakovova románu. Chápu, že autor chtěl natočit film o osudu opravdového umělce v totalitní společnosti, ale tam, kde Bulgakov naznačí či ironicky glosuje, tam Petrović tlačí na pilu. Pak ovšem není jasné, zda zaštiťování se legendárním dílem není jen marketingový tah. Román je brutálně ořezán, děj pro toho, kdo nezná předlohu, je občas nepřehledný. Ugo Tognazzi, který by se fyzicky i herecky hodil na Wolanda zde hraje Mistra skříženého s Ivanem Bezprizorným (či dle novějšího překladu Bezdomovcem), což je svévole, která našince obvzláště prudila. To je ouplně mimo logiku díla. Výsledek nemohl zachránit ani maestro Morricone. ()

Reklama

PhillM. 

všetky recenzie používateľa

Není to špatné, to říci nemohu, Mizerov (Lichodějev) poskakující na molu na Jaltě je nezapomenutelná scénka, kompromis se spojením dvou ústředních postav bych ještě vzal, nicméně mi to připadá, jako by někdo geniální román Bulgakovův rozečetl do půlky, pak ho to přestalo bavit, tak knihu zavřel. Takhle film "končí", byl-li by to první díl ze dvou, tak by to šlo. Takto spíš ne, téměř trestuhodné nedotažení převodu klasického románu na filmové plátno. ()

garmon 

všetky recenzie používateľa

...hélas pour moi je to „jak zabít Bulgakova ve třech krocích": překopeme peripetie, vyměníme motivace a postavy a z Mistra uděláme bonvivánského fanfaróna bojujícího za svobodu slova. Takový filmový Živago po Italsku s přeskakujícím nepřesným zvukem, když jede jiná jazyková stopa. Bulgakova jsem neviděl dobře udělaného, to se prostě nedá, měli by ho nechat být. Dvě hvězdy za povedenou výpravu a za celkem věrohodně uchopené ďábly. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Proste Tognazzi sa snazi hrat ale nema na to, fakt vopruz, slaby film, samotna kniha Michaila Bulgakova o Pilatovi Pontskom v Rimskej Risi je fajn, ale kulisy o nicom, Tognazzi skor prehrava nez hraje. Kniha sama o sebe je rozsiahla, reziser Petrovic vsak musel dej vtesnat do 95 minut, preto sa tu hodne skracovalo, strihalo a zmiesavalo dohromady. Vysledkom je potom nicnehovoriac a hodne nudny mismas s mne nesympatickym Tognazzim . 50 % ()

Zaujímavosti (1)

Reklama

Reklama