Pilát Pontský, onoho dne

Jedna z lahůdkových televizních inscenací období pozdní normalizace a prvního polistopadu. Špičková historická dramatika a posléze i režie nedoceňované Daňkovy osobnosti byla vždy pastvou pro znalce a ambrózou i nektarem pro diváka. Současná témata vnímaná na historickém pozadí - v exilu s úspěchem tuto metodu uplatňoval Ferdinand Peroutka (mj. román POZDĚJŠÍ ŽIVOT PANNY) - umožňují přístupy a pohledy, které v současné pohledu jsou buď obtížně, nebo vůbec neuplatnitelné. Že to je vždy i vynikající příležitost pro skutečně dobré herce, kteří mohou zapomenout na mizerný scénář a věnovat veškerou pozornost detailnímu propracování svých rolí, se rozumí samo sebou. To všechno tato inscenace v sobě obsahuje, to všechno režisér Daněk prokázal. I po letech mu do nenávratna, kam před časem proti své vůli odešel, děkuji. Z hloubi srdce. (26.08.2007)

Jednoduchá strohá výprava televizního zpracovaní tohoto příběhu byla možná cílená, aby neodváděla pozornost diváka od skvělých dialogů a hereckých výkonů. Ondřeje Vetchého mám ráda a ani tady nezklamal. Luděk Munzar naproti tomu nepatří mezi mé oblíbence, ale tady byl fascinující. Byla to jeho životní role. Příběh je všeobecně známý, není třeba ho komentovat. Jen si kladu otázku, jakým směrem by se vyvíjelo křesťanství, kdyby byl tenkrát Pilát Ježíše neodsoudil. (06.04.2015)

Uznávam, že bol dobrý nápad adaptovať iba časť Bulgakovovho románu pre potreby televízie. Uznávam, že Luděk Munzar, Jaromír Hanzlík, Ota Sklenčka a ďalší boli dobre vybraní a tiež sa dobre zhostili svojich úloh. Uznávam, že problém s dekoráciami mohol mať finančný dôvod. Napriek všetkému uznaniu nemôžem dať viac ako tri hviezdičky, pretože okrem zaujímavého rozprávania sa prakticky nič viac nedialo. A v takom prípade ja radšej siaham po Bulgakovovi. (10.05.2011)

Excelentní Munzar coby Pilát, který je zde zpodobněn jako muž, co dohlíží důsledků činů vlastních i cizích. Pokusí se soudu s jedním pomateným pouličním filosofem využít v osobním sporu s veleknězem Kajfášem, ale i když dosáhne svého cíle, svého podílu na věci se nezbaví. Dobrá látka, ale já osobně bych dal přednost apokryfu Čapkovu, konkrétně tomu nazvanému Pilátovo krédo: "Když jsem s ním mluvil, viděl jsem, že za nějaký čásek budou jeho žáci křižovat jiné; ve jménu jeho jména, ve jménu jeho pravdy budou křižovat a mučit všechny jiné, zabíjet jiné pravdy a zvedat na ramena jiné Barabáše. Ten člověk mluvil o pravdě. Co jest pravda? Vy jste divný národ, který mnoho mluví. Máte samé farizeje, proroky, spasitele a jiné sektáře. Každý, kdo udělá nějakou pravdu, zapovídá všechny ostatní pravdy. Jako kdyby truhlář, který udělá novou židli, zapovídal sedět na ostatních židlích, které kdo udělal před ním. Jako by tím, že se udělá nová židle, byly zrušeny všechny staré židle. Konečně je možno, že nová židle je lepší, krásnější a pohodlnější než ty ostatní; ale proč, u všech všudy, by si člověk unavený nemohl sednout na kteroukoliv mizernou, červotočivou nebo kamennou židli? Je unaven a zlomen, potřebuje oddechu; a tu vy ho zrovna násilím taháte ze sedátka, na které klesl, aby se přestěhoval na to vaše. Nechápu vás, Josefe." (16.08.2016)

Tohle bylo jedno z nejslabších dramat, co jsem kdy viděl, možná nejhorší. Děj nebyl moc záživný, nudný a celkově nezajímavý. Výkony byly vynikající a obzvlášť Munzar to zahrál dobře, ty přidaly * v mém hodnocení. Taky musím poznamenat na dobové převleky, jež se mi strašně moc líbily. Poslední hvězdičku rozdělím na polovinu: Polovina- Obleky a druhá Provedení. 37% (09.04.2007)