milancecil

285. Stalo se to náhle, s typickou překvapivostí s jakou život prostě umí člověka zaskočit, zamiloval jsem se, ano, tak nenápadně to dílo původně působilo, že jsem si jeho skutečnou kouzelnou moc vůbec neuvědomoval, ale musel jsem se k němu stále a stále znovu vracet, se stále větším zaujetím se nechat vtahovat do jeho vyprávění, opravdu jen s úžasem se nyní ohlížím, jak se to vše postupně stalo, jaká mistrná léčka na mé srdce se tu po celou tu dobu odehrávala a jsem lapený, nemohu se již odpoutat, jen tonu v tak slastných pocitech a povznesený nad všednost života, na vlnách romantiky se konejšivě pohupuji a nechám ve snění unášet, nádhera okamžiků, když člověk pozná co je to souznění, harmonie tlukotu srdcí, opravdu úžasné dílo, je těžké uvěřit, že se to skutečně stalo, je těžké uvěřit, že tak bohatý život náhle může být, díky jednomu prostému příběhu, který jen dokáže správně oslovit vnímavého, city naplněného člověka, jsem nadšený, v událostech, které nás nejen pobaví, rozesmějí, ale i přivedou k hlubším myšlenkám, co nadřadit, spořádanost? řád? Nebo živelnost? Nespoutávat nadšení, vášeň, vždyť smysl pro obojí v sobě člověk má, jen záleží čemu dá důraz, co v sobě upozadí a tak se můžeme skvěle bavit a přitom uvolněně přemítat, čemu dáme právě ve svém životě přednost my. (10/10)

284. Nechceme-li být napadnutí pro rasově zaujatý názor, ale chceme tak závažnou problematiku spojenou právě s rasismem a obecně xenofobie dostat co nejblíže k očím veřejnosti, vymyslíme si a obsadíme do rolí prostě nějaké ty mimozemské, ale stále ještě humanoidní bytosti, právě na jejich příběhu pak neohroženě ukážeme i to nejhrubší zlo, se kterým se všechna menšinová společenství na Zemi vždy potýkala, opravdu pozoruhodné, velmi sugestivní pojetí tak závažného téma, vyloučení, odpírání, útlak, zneužívání, záminky k nepřátelskému jednání se vždy více méně objeví, stačí jen odlišnostem dát ten patřičný důraz a prezentovat je pak většině jako narůstající, rozmáhající se hrozbu, povzbudit v ostatních strach, pocit ohrožení, tíseň, znejistit je, rozptýlit jakékoliv případné vstřícné snahy, ano, taková je bohužel realita, takový je stále uplatňovaný a převládající mocenský princip, lidstvo rozdělovat, roztřídit, postavit nesmiřitelně proti sobě.

283. Výborné akční sci-fi s podílem motivů z žánru fantasy a chytře volenou komediální nadsázkou, příjemně uvolněnou, vtipnou a zábavnou, obraz snadno uvěřitelného vývoje v oblasti robotiky, kdy je celkem předpokládatelné, že prioritní nasazení všestranně funkčních strojů bude právě u represivních složek systému, v tomto případě do pouličních oddílů policie, na brutální, nemilosrdnou, krvavou akci při potlačování očekávatelných nepokojů v důsledku sociálního kolapsu, potud mohu nejen výkonům, ale právě takové odvážné myšlence i jejímu podařenému ztvárnění nadšeně tleskat, bohužel další motivy s probuzením vědomí u strojů už jsou ale jen pohádkovým sněním, blouznivou fantazií, která pokud je diváky správně přijímána, dílu nijak v dalším rozvíjení příběhu neubližuje, jen ho více humanizuje a emocionálně posouvá, což se výrazně stupňuje s blížícím se dějovým vyvrcholením v závěrečných událostech, jsem velmi spokojený, po opravdu dlouhé době konečně hodnotný žánrový příspěvek, věřím, že takový autor má dost velký tvůrčí potenciál, aby nás i v dalších letech zahrnoval podnětnou a zajímavou tvorbou, jen se obávám těch skutečných střetů s robotickými jednotkami, toho vystupňování všeobecného útlaku takovou zrůdnou mašinérií, to teprve bude krutá, naprosto nekompromisní řež.

282. Hra začíná, přisedněte si, já jsem Joe, úředně policejní detektiv, jinak ale nájemný zabiják, vyšinutý psychopat bez jakýchkoliv zábran lidskosti, a pak tady ti ostatní, jmenovitě, pro dluh pronásledovaný drogový dealer Chris, jeho mladší sestra Dottie, jejich otec Ansel a nevlastní matka Sharla, a ten poslední, v pozadí vyčkávající Rex, jde nám o peníze, snadné peníze, o mnohatisícovou výplatu ze smluvního plnění životní pojistky Adele, té ženy, která vlastně nikomu z nás vůbec nechybí a chybět nebude, ani jako bývalá manželka, ani jako matka, ani jako partnerka, ani jako člověk, nikomu, ale právě peníze, peníze, peníze nám pomohou mnohé změnit, jen se k nim dostat, tak se před námi začne rozvíjet mimořádně silné vztahové drama, kruté, nelítostné, bezuzdné, tak násilím překypující porce hnusu, že se nám chce z toho všeho dávit, ano, tak zlí lidé dokáží být, jen mít tu vhodnou příležitost a podlehnout bezmezně pokušení, děsivě pravdivé, takové filmy si patrně nikdo nepromítne pro potěšení, ale měl by je určitě zhlédnout pro závažné poučení, už pro ten pohled do nejhlubší temnoty lidského nitra, vždyť život nikdy nebude mít vyčíslitelnou hodnotu, ta je mimo jakýkoliv rozsah, děsivé, odporné, otřesné, přesto mohu jen všem doporučit !!! (9/10) Spřízněný komentář: mat.ilda

281. Dvě karikatury lidských bytostí, mladí manželé John a Alice, takoví ti typičtí představitelé společenské vrstvy, která prostě nikdy nedosáhne na ten uctívaný blahobyt, stále tak neodbytně zdůrazňovaný, všemožně vyzdvihovaný a okázale vystavovaný jako jediná možná životní forma těch úspěšných, silných, schopných, s neochabující pílí a tedy i nezadatelným právem na štěstí, ale oni přece chtějí být také šťastní, ale co nejvíce spolu, těšit se, milovat se, radovat se, což je přece naprosto lidské, přirozené, ale bohužel není nijak zpeněžitelnou hodnotou pro vlastní existenční zajištění, až jednou mizérii každodenního přežívání vše změní ďábelsky kouzelná mosazná čajová konvička, zdroj nekončícího přívalu peněz, ale jen výměnou za nejrůznější způsoby utrpení, ne prací, jen skrze prožitou bolest se dostávají k dalším a dalším předmětům, po kterých tak toužili, kdo by tak rád s nimi okamžitě měnil? Je opravdu těžké odolat takovému mocnému pokušení a právě na to všudypřítomné zlo vždy sází, skvělé, vtipně promyšlené dílo, které výborně postihuje právě tu naši nejslabší lidskou stránku povahy a její snadnou zranitelnost, je těžké se upnout k víře v sebe, být nezávislý a tedy i zlem neovladatelný, bravo!!!

280. Já jsem Christian, miliardář, smyslný netvor, psychopat, rozkoší je mi ubližovat, jsem z toho mála výjimečných, všemocných a vy jen ten sprostý dav bezmocných, jen hračky jste pro nás bez valné ceny, jen pro naše zvrhlé hrátky, pro zvrácené potěšení a radost z trýznění, vždyť jste bytosti bez moci, nám věrní, poslušní, na pospas vydaní otroci, tak smlouvu bez zaváhání podepiš a přijmi svoji otrokyně roli, svlékni se, nahá nech se zbít, nech nás na svém těle do syta ukojit, jen pro naši vznešenou přízeň, nebudeš litovat, jen se nám nevzpouzej, nezkoušej zpěčovat, a nepros, vždyť soucit, lidskost je nám všem tak cizí, kdo se nám znelíbí, mezi odpadem jako ti druzí zmizí, ano, přiznávám, že jsem čekal filmovou pohromu a tak se i stalo, dorazila večer na scénu a byla až nestoudně troufalá a skutečná, je pro mne těžké se jen tak s chápajícím povzdechem a povzneseně přes něco tak ubohého přenést, útlak jako projev náklonnosti k člověku? Odpuzující, sado-masochistická romantika, morbidní a zcestná, bolest a ponížení jako jakási pochybně ospravedlnitelná emocionální satisfakce, velmi smutné svědectví úpadku, dílo zařaditelné jedině tak do okrajového žánru fašistická pohádka.

279. "I am Sex Worker", opět úchvatná a ve své veskrze ďábelské roli striptérky a prostitutky vynikající, přesvědčivá Juno Temple, dostává k nám převážně humornou formou a s vtipnou nadsázkou další velmi, velmi závažné téma současnosti, využívání a zneužívání vlivu, bezohledné prosazování osobní moci, zhoubné a nestoudné ovládání lidí skrze jejich nejprostší slabinu, jejich uspokojivě nenaplněné animální pudové touhy, ve vystupňování vedoucí až v naprostý vztahový rozvrat a rozklad, McKenna jako mistrně obratný, vypočítavě surový manipulátor, jako agresivní nákaza účinně napadající již ochablé a slábnoucí mezilidské vztahy, veskrze už jen teatrálně předstírané, citově pusté, vyprázdněné, obsahově neemotivní, takový je stav menšinové společnosti přežívající si v hmotném nadbytku, kdy i ta, jinak velmi důležitá a pomáhající charitativní činnost je už jen trapnou, okázalou pózou bez jakéhokoliv duchovního naplnění a odkazu na morální hodnoty lidskosti, opravdu geniálně vystihující, ale bohužel opomíjené dílo, které by měl každý i opakovaně vidět, neminout a nepřehlížet, jsem velmi vděčný za takovou tvorbu, bravo!!! (10/10) Spřízněný komentář: mat.ilda

278. Musím hned úvodem zdůraznit, že tentokrát se mé očekávání, bohužel zbytečně nadsazené, se zhlédnutou skutečností neprotnulo, naopak s nelibostí velkým obloukem minulo, přitom ale nemohu říci, že úplně a v každém momentu, to určitě ne, téma je svou závažností mnohem významnější, než jak se k nám zvolenou formou nakonec dostalo, vždyť základní myšlenka, kolem níž se události v příběhu tak divoce rozvíjí, je opravdu velmi důležitá a měli bychom se určitě nad ní více pozastavit, není opravdu ten stále tak úporně vyzdvihovaný, podbízený a vnucovaný technologický pokrok jen mocensky cílené směřování k takové zobrazené genocidě? Myslím, že nemáme vůbec ponětí, možná jen nepříjemné tušení, o tom co naše mobilní telefony ve skutečnosti vše dokáží a i dělají, komu ve výsledku shromažďované informace o nás, každodenních uživatelích, slouží, to samé se týká nejrůznějších aplikací, které si často s naprostou naivitou a nadšením sami instalujeme, opravdu nám nehrozí, že budeme nakonec obětováni? Není to vše jen obrovská past na nás všechny? Úvahy možná pro někoho morbidní, ale velmi realistické pro ty, co už mnohé pochopili. Lidé bděte!!!

277. Nádherné, povzbuzující, obratně vyvážené, meditativní dílo, ano, jen v tak rozlehlé, volné, do široka obklopující krajině, mimo civilizaci, úplně sám a svobodný, jen vítr, pot, tlukot srdce, pak teprve nalezne člověk sám sebe, oproštěný a zbavený všeho, bez útlaku a donucování, bez přetvářky, bez výmluv, podvodů a lhaní, bez všeho, co mu bylo jen přítěží a na obtíž, co mu utvářelo násilím život, bez prožitků skutečné radosti a štěstí, právě až na takové cestě jako se rozhodla podstoupit Cheryl nalezne člověk to nejdůležitější, neobchodovatelné, v tichu, jen propojený se svým vnitřním hlasem v neustávajícím dialogu, ano, taková očistná pouť by měla patřit do života každého z nás jako součást pravidelné hygieny, očištění se a napravení, až právě v takovém sebepoznání člověk nalezne tu tak podstatnou, existenciální sebedůvěru, odvahu spolehnout se na sebe v každé minutě, vteřině, jen a jen na sebe, s naprostým odpoutáním, zbavení se jakékoliv závislosti, otevřít srdce a mysl jen Bohu, jsem velmi vděčný za takový zážitek, s mocí nás přimět právě k takovému nebo podobně významnému zamyšlení, vydejme se na cestu, pěšky a poznejme, kdo vlastně jsme, projděme tou zázračnou proměnou, která vede jen skrze prožitou bolest a strádání, ale také díky hlubokým duchovním prožitkům. (9/10)

276. Tak přijďte i k nám vy chrabří synové slavit a hodovat, vraždit, loupit, rabovat, jste u nás vítaní poslové smrti, zabijte, zničte, zbořte, jak je vám podle chuti. Je to obdiv si zasluhující hrdina nebo jen surový vrah? Pro mne je a bude vrahem, i když on si své zločiny vždy nějak obhájí, jak jinak by sám sobě odůvodnil svou vlastní zločinnou existenci, právo na takové jednání. Pro mne není a nikdy nebude žádné ospravedlnitelné násilí, jen více méně vypočítavá, zištná záminka, úměrná vlivu a rozsahu mocenských zájmů, společnost, která takové jedince oslavuje, s hrdostí se k nim hlásí a ještě vyzdvihuje jejich násilnický charakter ve vyčísleném počtu jejich obětí, jen dává zřetelně na vědomí, jak hluboko již ve své lidské podstatě poklesla a je právě v takových svých postojích velmi bezpečná, nejen pro okolí, ale i sama pro sebe, propagandistická podívaná, která může místo znechucení a odporu poskytnout uspokojující zážitek snad jen podobným typům, velmi smutné, ale zároveň i vypovídající mnohé, nezanedbatelné o závažné situaci a stavu, ve kterém současný svět je, k jakým činům je více méně otevřeně nucen nebo ve skrytu rafinovaně manipulován. (5/10) Spřízněný komentář: mat.ilda