milancecil

295. Režimní indoktrinace, trapně průhledný, manipulativní podvrh, svou krátkou stopáží evidentně určený především pro mládež formou školních promítání, k formování jejich šablonovitě uvědomělého názoru, že se ve výběru filmů v rámci festivalu Jeden svět setkám s takovou zastrašující, xenofobně orientovanou tvorbou, to jsem opravdu nečekal a cítím se zhnusený, tím se u mne doposud úspěšně udržovaná důvěryhodnost festivalu propadla až na úroveň úplného dna, předkládá se divákům jakási výpověď fiktivního příslušníka islamistické buňky, uprchlíka ze Somálska, žijícího nyní v Dánsku, přitom jde jen o součást dlouhodobé režimní kampaně s účelem, který není zatím úplně zřejmý a lze ho jen více méně odhadovat, ale očekávám, že nezůstane dlouho zastřený a pocítíme brzy jeho plné důsledky, film bez výhrad doporučuji, o takovou zkušenost by neměl být nikdo přemýšlivý ochuzen, zároveň je alarmující, kolik diváků bez jakéhokoliv zpochybnění autenticity obsahu uvěřilo!!!

294. Vizitka režimu zla a společnosti, která jej s lhostejností, strachem či pro výhody podporuje, takový je obraz doby, kdy na to nejzákladnější, na lidskou důstojnost se stojí dlouhá fronta a ne na každého se dostane a tak ti, co v souboji o to úplné minimum prohrávají se mění ve stále více a více zdivočelé tvory, pozbývajíce rysy lidského charakteru, až tam režim člověka dotlačí, aby přežíval jako tvor jiného živočišného druhu, stále rozsáhlejší plýtvání na jedné straně a na druhé straně toto, ta pravá tvář zločinného režimu, ne ta stále v reklamách vychvalovaná, ale právě tato, ta je tou prokázanou pravdou o doširoka rozšiřované lži, velmi smutné, bolestné, stísňující s pomyšlením, že do takové pasti se může dostat kdokoliv z nás, ano, můžeme se z milosrdenství, soucitu snažit pomoci jednotlivcům, ale trvalé nápravy tím nikdy nedosáhneme, když původce společenské zhouby a utrpení nebude odstraněn!!!

293. Nádherný, silný, odhodlaný, vírou prodchnutý dokumentární film o pomoci těm nejnuznějším, režimem a společností stigmatizovaným, všichni obrazně stejně odstrčení nebo dotlačení na úplný okraj propasti, jen krok od pádu, od jisté smrti, lidé, kteří nikdy nepoznali lásku, bez hřejivého domova, bez vlídných přátel, bez zázemí rodiny, sami, vytržení, odvržení, přesto stále lidské bytosti, plní bolesti, zranění, nemocní, přitom tak velkolepě zahrnutí díky faráři Mariánu Kuffovi boží milostí, bezpodmínečnou láskou, úchvatný příběh člověka na duchovní cestě, který sám nevyšel z uspořádaných rodinných vztahů, přesto díky matce nezůstal jen tím dalším bezcitným, k lidské bolesti lhostejným, soucitu odcizeným člověkem, jsem nadšený, plný tolika pozitivních pocitů, záchrana, pomoc bližním, křesťanství přesahující rámec jen stále opakovaných poučení, moudrost uplatňovaná v každém momentu vlastního života, i přes pochybnosti, přes řadu lákavých pokušení, přesto zůstat pevně, neoblomně, neochvějně, den co den postupovat s božím vedením, dílo provokující i povzbuzující k přemýšlení, s mnoha otázkami, na které není lehké jednoznačně či vůbec nějak odpovědět.

292. Pro mne, pro muže, který má bytostně rád děti a je za jejich přítomnost velmi vděčný, je toto téma jednou z největších krutostí, jaké se lze dopustit, kolektivní hysterií vyprovokovaný hon, hon na člověka, který by dětem nikdy neublížil, přesto se stává naprostým vyvrhelem, psancem, a jak? Jen vinou defektní představivosti všech v okolí, to oni, oni všichni jsou choří, postižení bludy vycházejícími z jejich vlastní temnoty, jak je snadné roztočit nezodpovědností mašinérii zla, ďábel jen ve skrytu číhá na svoji příležitost, aby se chopil vlády, zbavil své věrné sluhy soudnosti, střízlivého vnímání pravdy a spravedlnosti, je mi z toho tak moc smutno, tak moc, jeden z důkazů, co zla, co kalného hnusu je v lidech usazeno, jen se čeká na vhodné oběti, které by za všechny ty jejich hříchy pykali, sňali je z nich a oni pak mohli dál žít v pokoji, tak jako dříve, s ulehčením, že zlo bylo alespoň na čas odstraněno, než se situace opět vhodně vyhrotí a dostanou příležitost opakovat svůj surový obětní rituál, pomstít se někomu za své vlastní zlé činy, za svou vlastní špatnost a ošklivost, hrůzné a tak pravdivé.

291. Když člověka ovládne zlo, promění se v monstrum, nelítostného, krutě vypočítavého a nebezpečného netvora, může mít podobu i tak mladé dívky, o to jsme pak více překvapení, nebo spíše až zaskočení, když se zlo náhle v plné síle projeví a zasáhne, pak zůstaneme v úděsu stát, bez dechu, zbavení slov, jen se zmateně se proplétajícími myšlenkami a stále naléhavěji neodbytnou otázkou proč? Proč? Začneme se sami sebe ptát a hledat viníka, co nejdále od sebe, tak abychom svoji případnou spoluvinu hned na začátku vyloučili, ale často, co nás nejvíce zasáhne, toho jsme i původci, stejně tak si mnoho otázek položili rodiče obou mladých lidí, najednou nikdo z nich nechtěl přijmout svoji odpovědnost, nechat se obtěžkat břemenem viny, vinní totiž byli všichni, všichni své rodičovské povinnosti zanedbali, připravili tak podmínky pro události, které jen už čekali na tu nejpříhodnější situaci, aby se přeměnili v tragédii, v surovou vraždu, otřesné svědectví o naší současnosti, kdy ovládnutí, naprosté podrobení si někoho jako výkonné, bezvládné loutky je tím, o co mnozí usilují, aby pak skrze takovou moc, dali průchod těm nejhorším pohnutkám, touze šířit smrt, mimořádně silné psychologické drama, které by nemělo pozornosti rodičů určitě uniknout, díky za takovou tvorbu, se kterou se dá dále užitečně pracovat.

290. Už z filmové upoutávky bylo celkem snadné poznat, že toto dílo si pozornost diváka nepochybně zaslouží, původní očekávání se nadmíru naplnila a mohu s potěšením konstatovat, že se žánr po delší době rozšířil o další skvělé dílo, pro mne zatím největší letošní překvapení, Sean Penn, dnes už nezpochybnitelný herecký velikán kinematografie, jen potvrdil, že rozsah jeho herectví obsáhne i takové role, jakou je zabiják Jim Terrier, mnohonásobný vrah, původně respektovaný pracovník jedné z mnoha bezpečnostních agentur působících během občanské války v Kongu, zajišťujících bez ohledů na páchané zlo zájmy a mocenský vliv zahraničních těžebních společností, jejich co nejvýhodnější postavení, přístup k moci a s tím i k vzácným nerostům, přes cílené vraždy, ve společenské situaci jen těžko pro nás i třeba jen vzdáleně představitelné, ve všeobecném rozvratu, ve zmatcích, bezpráví, v běsnění bezuzdného násilí, sledujeme drama muže, který mnohokrát usiloval o smrt jiných, těch druhých a teď se stává on tím nežádoucím, o kterém bylo rozhodnuto, že musí zemřít, opravdu vynikající dílo, které vykresluje přesvědčivě a věrohodně postavy a povahu zákulisí takových činností, jen velmi okrajově zmiňovaných v médiích, velké díky za takové dílo!!! (10/10)

289. Sečtělí, Mírumilovní, Upřímní, Neohrožení, Odevzdaní, takové jsou specifické mocenské frakce v další odvážné a působivé sociální vizi, společnost s politickým systémem založeným na pěti odlišných skupinách, které díky svým jedinečným, svébytně vyhrazeným schopnostem a životním pravidlům zachovávají a spoluvytváří stav dlouhodobé mocenské stability, jen se nesmí vyskytnout lidé, kteří toto přísné vymezení skupin povahou přesahují, jsou tak pro jednoznačně uspořádaný systém nezařaditelní, odchylující se, divergentní a tedy neslučitelní s nastavenými principy, jejich existence se stává závažnou hrozbou, kterou je třeba, co nejdříve odhalit a eliminovat, zabránit jejich rušivému působení mezi ostatními, spořádanými, obraz s nadsázkou přirovnatelný i k naší současnosti, vztahu režimem úspěšně podrobené a porobené většiny vůči rozmanitým nepřizpůsobeným menšinám, s různě motivovaným a odůvodňovaným násilím vůči nim, se stupňovaným útlakem, nevyjímaje postupy směřující až k fyzickému odstranění, vyhlazení, jako reakce režimu na destabilizující hrozby, dílo, které nám nabízí významné podněty k zamyšlení, jen být dost trpělivý a pokoušet se třeba i opakovaně dostat až k tomu podstatnému, obsahově důležitému jádru filmového sdělení.

288. Další velmi silné, mimořádně závažné, výrazně angažované dílo v řadě podnětných nositelů jedné z mnoha současných vizí budoucnosti, vycházející z pečlivého poznání současného stavu, ze zkušeností a naprosto zřejmých, stále jasněji zřetelnějších mocenských tendencí globálního režimu, útlak, vydírání, zastrašování, bezpráví, bezmoc, strádání, uvěřitelný obraz světa, kdy původci zla, ničení a zkázy jsou tisíce kilometrů daleko, vzdálení naříkání, bolestnému křiku, beznaději a špíně rozvráceného světa, jen pro stále větší pýchu, jen pro ten pocit vznešené nadřazenosti, velmi smutné, tíživé zobrazení situace miliónů lidí, v prostředí zoufalého nedostatku, bezvýchodného nuzného přežívání v porobě diktaturou rozmařilého, bezuzdného plýtvání, symbolizovaného obřím orbitálním obytný komplexem, Elysium, vysněný, bezpečný svět, gigantický projekt, ke kterému se upínají mnozí již dnes, ve snaze uniknout pryč ze Země, utéci následkům explodujících problémů, uprchnout před vlastní odpovědností. (9/10)

287. Jeden z těch filmů, kdy se nám dostane zdánlivě téměř všeho a vlastně vůbec ničeho, že se svět stále více plní zloději, lháři a podvodníky, to není nijak nové nebo nějak povznášející poznání, stav, který se již ustálil jako takový trpce trapný společenský kolorit, já podvádím, ty podvádíš, teď jen jde o to, kdo koho dříve a obratněji, s větší způsobenou škodou či horšími následky, velmi smutné, jeden z takových dalších podvodů, v převleku výjimečnosti, v křiklavě pestrých barvách a v blyštícím se lesku, okouzlující, omamný, obluzující, klamavý, vzbuzující úžas, ten ale z toho všeho nadlouho nepřetrvá, spíše se rychle změní v pocit, který se v nás patrně rozvine právě když se v naší každodennosti staneme opět obětí nějakého dalšího neotřelého podvodu, v rozpacích a právě s těmi smíšenými pocity si říkáme, tak jsme zase padli do léčky a lze se toho vůbec pro příště vyvarovat, když postupy podvodníků jsou stále rafinovanější, dílo, které právě jeho žánrovou nevyhraněností můžeme považovat za cokoliv, ale nejspíše právě za ten velmi obratný podvod na nás divácích.

286. Nádherná parodie, s půvabem, s výrazně působivou, milou, až naivní bezprostředností, úsměvná, vtipná, překvapivá, udivující, přitom tak pokrokově namířená, skvělý, i když zatím spíše jen ojedinělý, angažovaný, pochopitelně i velmi kontroverzní pokus, jak proniknout k lidem a přivést co možná nejpočetnější společnost k procitnutí, k tak důležitému probuzení ze stále v nás propagandou utvrzovaného bludu, opírajícího se jen o mocensky motivovaný klam, o předstírání, že všechno konání má jen ten jeden jediný správný důvod, jen neomezená, násilná exploatace všeho a všech, s mocí strachu a bolesti, jaké jsou pak najednou v takové konfrontaci malicherné a nadhodnocené civilizační výdobytky naší současnosti, soustavně vyzdvihované a zdůrazňované, do široka rozprostíranou a pečlivě provázanou lží, abychom snad ani na moment nezapochybovali, jen stále a stále jen důvěřovali, sice jen posměšné dílo, ale s velmi obsáhlým a závažným sdělením celé společnosti.