MikeeTheory

End of an Era je koncert, který (už podle názvu) znamená konec jedné velké éry kolem metalové kapely Nightwish. A dodnes mi to hlava nebere. Ale přejděme k samotnému koncertu. Co tady vytknout? Kapela je v té nejlepší formě, Tarja zpívá bez jediné chybičky, Emppu se se svojí kytarou snad i narodil, v tom nejlepším světle se nám ukazuje i bubeník Jukka, Marco svým vokálem přidává na dravosti a větší rockovosti a potom už je tu jen pan Holopainen. Výborný skladatel, který je označován za génia. Člověk, který ale také stojí za odchodem Tarji. Ať už je to jak chce, Tarja zde dokázala, že je právem považována za Queen of Metal!

Within Temptation je kapela, která umí hrát živě! Nevěříte? Koukněte se na Black Symphony. Sharon den Adel patří ke světové extratřídě a je úplně jedno o jakém žánru je teď vlastně řeč. Sharon velice procítěně a hlavně čistě dokáže zazpívat pomalé a krásné balady i rychlé a svižné písničky. V současné době jsem neviděl tak povedený koncert, který by byl zaznamenaný na dvd. Navíc spojení s orchestrem je dokonalé. Celý koncert jsem vše sledoval s otevřenou pusou a husí kůží. Dokonalost!

Tohle Paranormal Activity v klidu strčí do kapsy. Skvělý námět, výborná atmosféra i super herci (Rose Byrne). Škoda tak jen toho konce, respektive několika závěrečných scén. Zde tvůrci prostě moc tlačili na pilu. Každopádně ve srovnání se soudobou hororovou tvorbou je Insidous jasný nadprůměr. Komentář k hudbě: Tak se mi trochu zdá, že to Joseph Bishara pojal trochu profesorky. Nikdo mu nemůže upřít, že hudba splnila svůj účel - děsila a ani na chvíli nenechala člověka chladným. Jen prostě nebyla tak odvážná a osobitá (jako to třeba umí Christopher Young).

David Yates si napravil reputaci a nabídl divákům konečně to, po čem prahnou nejvíce - EPICKÉ FINÁLE. Bylo opravdu třeba rozdělovat poslední díl na dvě části? Komentář k hudbě: Alexandre Desplat završuje povedenou soundtrackovou sérii nejlépe, jak může. A to si troufnu říct, že překonává jak Nicolase Hoopera a Patricka Doyla, tak i samotného Johna Williamse. Francouzskému skladateli se totiž povedlo vytvořit neuvěřitelně chytlavou atmosféru s opravdu silně působivými motivy. A k tomu všemu tolik emocí! Vzorným příkladem jsou skladby jako "Lilly´s Theme" či "Courtyard Apocalypse". Tohle prostě musí zasáhnout i toho nejchladnějšího posluchače.

Princ dvojí krve je jednoznačně nejslabší díl z celé série (alespoň co se týče filmového zpracování). Snaha udělat z filmu na některých místech až "teenagerovskou" záležitost je pro mě téměř nestravitelná. O to hůře, když je u toho Radcliffe tak neohrabaný. Vše tak nakonec zachraňuje závěr, který malinko připomene povedenou atmosféru dílu předchozího. Tady ale veškerá spokojenost bohužel končí.

Pátému dílu jsem dlouho nemohl přijít na chuť. David Yates se totiž odvážil z knižní předlohy vyškrtat některé postavy i důležité scény a zápletky. Co se mu ale musí nechat, je skvělá a temná atmosféra, kterou vytvořil. Tohle už pro děti rozhodně není, tady máme co dočinění s fantasy drama thrillerem (a to je naprosto v pořádku, ke stejně změně se ostatně uchýlila i Rowlingová). Pocity mám proto dodnes značně rozporuplné. Fénixův řád je filmařsky poctivě odvedené řemeslo, nevýhodou pro mě však je znalost knižní předlohy. Jsem hold čtenář - hnidopich, nedá se nic dělat!

Ohnivý pohár mě vlastně přivedl ke knížce, takže má u mě dodnes trochu protekci. Ve srovnání s trojkou kvalita možná trochu poklesla, za hudbu a celkový nápad (turnaj tří kouzelnických škol) ale mhouřím oči a uděluji pět hvězdiček. Komentář k hudbě: Skladatelskou štafetu tentokrát převzal Patrick Doyle. Ten na vysokou hudební laťku Johna Williamse díky svým zkušenostem dokázal bez problémů navázat. Soundtrack proto není úplně odlišný a může na některých místech předchozí díly připomínat. Patrick se však dokázal přizpůsobit již dospělejšímu zaměření a naservíroval nám o něco temnější a hustější atmosféru. Ta je však ale stále stejně silná a působivá, pod kůži se tak zaryje poměrně rychle. Klobouk dolů! Málokomu by se podařilo vyrovnat Williamsovi ...

Třetí díl je spojen hned s několika změnami. Výměna režiséra určitě prospěla. Herecké výkony hlavní trojky se podstatně zlepšily a celá atmosféra je daleko chytlavější. V knížce je sice celý děj trochu komplikovanější, úpravy zde ale vůbec nejsou ke škodě. Alfonso Cuarón zkrátka zabodoval na jedničku a my můžeme jen smutnit, že v režírování dalších dílů nepokračoval.

Z mého pohledu je "Tajemná komnata" stejně kvalitní jako jednička, ač se toho tady oproti knižní předloze dost změnilo. Na svoji dobu to ale stále mělo po vizuální stránce své kouzlo. Příběhově se zde ještě nekoná nic revolučního, určité odlišnosti tak lze tolerovat.

Knižní předlohy jsou úžasné. J. K. Rowlingová si vytvořila svůj vlastní kouzelný svět, který pobláznil (a ještě určitě poblázní) mnoho dětí i dospělých po celém světě. První filmové zpracování se předlohy (až na pár detailů) drží velmi pečlivě. To se bohužel už nedá říct o těch dalších, kde marně hledáte promyšlenost a propracovanost děje (jako tomu je v knížce). Jednička je ale ještě pohádka, kde vše teprve všechno začíná. Nic komplikovaného ... Tvůrcům tak "jen" stačilo vytvořit opravdu kouzelnou atmosféru, odpovídající autorky představám. To se jim naštěstí povedlo!