Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi

Recenzie (346)

plagát

Sirotinec (2007) 

Španělé by mohli o tom, jak se točí horor, vyučovat. Sirotčinec je z mého pohledu dokonalé dílo, které strčí do kapsy většinu americké produkce. Může za to jak brilantní tajuplná atmosféra, skvěle podpořená úžasnou hudbou Fernanda Velazquéze , tak i hezky promyšlený příběh, který působí až nepříjemně uvěřitelně. Z některých scén pak skutečně mrazí, zvláště od té chvíle, kdy hlavní postava jedná na vlastní pěst. Kdo by si chtěl zahrát s duchy "cukr, káva, limonáda"?

plagát

Škola rocku (2003) 

Fanoušci rockové muziky budou plesat blahem.

plagát

Hrdinovia (2006) (seriál) 

Při sledování Hrdinů si do dneška připadám jako malý kluk, kterého superschopnosti natolik fascinují, že by si sám přál, aby nějaké měl. Logika může jít v tomhle případě stranou. O tom ostatně svědčí i zápletka první série "save the cheerleader, save the world". Jenže když se tohle všechno povede tak zábavnou formou, může to být každému jedno. Tvůrci přinesli na danou tématiku nové úhly pohledu a své osobité zpracování se jim podařilo udržet až čtyři série. Uznávám, že někde kvalita trochu kolísala, ale i tak se v celkovém dojmu jednalo o unikát, který jsem s napětím sledovat až do konce. Oblíbené postavy: Sylar, Peter, Hiro

plagát

Nezvestní (2004) (seriál) 

Při vzpomínce na to, jak jsem hltal první sérii, mě zachvacuje velký nával nostalgie. Diváka samozřejmě v první řadě uchvátí onen tajemný ostrov, který ho postupně natolik zmate, že sám přemýšlí, do kterého žánru by seriál Ztraceni vlastně zařadil. Dalšími sérii se to jen stupňuje. V takové páté už se fakt jedná docela o sc-ifi divočinu. Jenže co naplat, scénáristé to s napětím a udržením pozornosti uměli jako nikdo před tím a postavy, které stvořili, zůstaly po celou natolik sympatické a zajímavé, že přestat ve sledování bylo nad lidské síly. K tomu všemu navíc přispěl i skladatel Michael Giacchino svým životním dílem. Škoda tak jen ne příliš uspokojivého finále, které většinu otázek nechalo nezodpovězené a dokonce jich spoustu nových ještě přineslo. Oblíbené postavy: Sawyer, Hurley

plagát

Statočné srdce (1995) 

Ani po více zhlédnutí tento skvost neomrzí. Mel Gibson zvládl svou roli režiséra mistrovsky a jako herec válí snad ještě více. A že by člověka otrávila ta dlouhá stopáž? Ani náhodou! Statečné srdce je film, který oslavuje lásku, odvahu a svobodu, a za pomocí akce, romantiky i naprosto dechberoucí hudby se mu to daří tak bravurně, že jeho délka se vám bude zdát daleko kratší. Navíc finální scéna, kterou doprovází i nádherná Hornerova skladba "Freedom" patří vůbec k tomu nejlepšímu v historii celé kinematografie. Jak už vyplývá dle názvu - tohle je srdcovka! <3 Komentář k hudbě: Soundtrack je podle mě čistá genialita. James Horner má kvůli tomu u mě dodnes trochu protekci. To, co se mu tenkrát povedlo, je totiž neuvěřitelné. Tahle hudba je pro mě ztělesněním veškeré krásy, kterou znám. Všechny ty nádherné melodie, které vychází z nástrojů (jako dudy, flétny apod.) nebo se jich ujímá třeba dětský sbor, jsou prostě nesmrtelné. Tak jako pro Zimmera je vrcholem Gladiátor, pro Hornera je to Statečné srdce!

plagát

Prison Break: Útek z väzenia (2005) (seriál) 

Od vrcholu až k naprostému odpadu. To se nepovede jen tak někomu. Ale hezky postupně. Prison Break má naprosto famózní první sérii, která si diváka doslova podmaní. Scénáristé si svůj příběh krásně budovali, promýšleli každičký detail a stejně šikovně pracovali i s charaktery postav. S tím samozřejmě souvisí i sympatické herecké výkony v čele s charismatickým Wentworhem Millerem. Skvělou práci nicméně také odvádí Robert Knepper, přímo stvořený pro zapeklité záporáky, a celá řada dalších. Kvalita bohužel každou sérii upadává a čtvrtá to mu nasazuje korunu. Do dneška si nedovedu vysvětlit, kam až tvůrci byli schopni zajít. Dělejme tak, že existují jen tři série. V tom případě ty čtyři hvězdičky odpovídají.