MikeeTheory

Takašimu se nedají upřít zajímavé nápady i hezky propletený příběh. Americká produkce mu umožnila rozvedení všech myšlenek tak, jak původně zamýšlel a výsledek je určitě daleko lepší než u japonského předchůdce. Škoda jen, že některé scény zbytečně přepálil a neuchoval po celou dobu ten nepříjemný pocit, který jsem naposled zažil u Verbinskiho Kruhu. Japonci každopádně potvrzují svůj originální smysl pro horové náměty a tísnivou atmosféru, občas by jen potřebovali trochu krotit ve zbytečně přehnaných představách.

Nápady fajn, provedení bohužel značně pokulhává.

Aneb ne vždy trailer prozradí úplně vše. Mě spíše odradil, než přesvědčil, ale první díl ukázal, že DC sází na to, co už předvádějí v seriálech Arrow a Flash. Z nich si jen vytáhly postavy, které zde hrály spíše na vedlejší koleji, a paradoxně se to vyplatilo. Takový Captain Cold (Wernworth Miller) či White Canary (Caity Lotz) by si ostatně zasloužili svůj vlastní seriál. Člověk jen nesmí moc řešit fyzikální zákony či nějakou hlubší logiku. Na tohle tady tvůrci moc nehrají a někde to bohužel trochu bije do očí. Pokud se ale budete koukat s nadhledem, budete spokojení. Oblíbené postavy: Captain Cold, White Canary, Rip Hunter

Těžko soudit po pilotu, ale zatím je to takové nemastné neslané. Rozhodně tomu dávám ale ještě šanci, protože Mike Cahill má na svém kontě dvě nesmírně zajímavá díla. Jsem přesvědčený o tom, že pro The Magicians si ještě nějaká esa v rukávu nechává.

DiCaprio Oskara chce a teď už ho snad i dostane. To úsilí z něho i celého filmu doslova čiší. Přitom spojení velkých jmen nefunguje vždy, tady to ale vyšlo na jedničku. Mluvit o tom, jak je DiCaprio skvělý, by bylo nošením dříví do lesa. Dodejme snad jen to, že roli Hugha Glasse si musel opravdu vytrpět do posledního doušku. Jestli je to jeho životní role, to nevím, ale nejnáročnější určitě. Stejně brilantní je však podle mě i Tom Hardy (inu, na rok 2015 bude opravdu rád vzpomínat) se svým drsným přízvukem, který dokonale podtrhuje jeho hereckou oddanost a přizpůsobivost. Silný (leč jednoduchý) příběh pak umocňuje úžasně variabilní kamera, naléhává Sakamotova hudba a dechberoucí vizuální podívaná.

1. série Arrow narozdíl od svého kolegy Flashe není tolik přímočarý, za to ale velmi kvalitně pracuje s psychologií postav. Abyste tedy seriálu příšli víc na chuť, chce to vydržet nějakých deset dílů, při kterých paradoxně nejvíce baví krátké flashbacky z ostrova. Trpělivost však přinese své ovoce v momentě, kdy vám celý příběh i chování hlavních postav začnou dávat smysl. Za to stojí vydržet. A za finále palec nahoru! 2. série Laťka stoupá o dva levely. Flashbacky z ostrova dostávají větší prostor, Felicity válí snad ještě víc a Stephen je jako Arrow frajer. Navíc se k tomu přidává opravdový badass Deathstroke a přichází také hezké propojení s Flashem. Pochvalu si pak zasouží i zařazení dalších komiksových nápadů (Suicide Squad, Leauge of Assasin) a stejně jako v první sérii fantastický konec. 3. série Pokračuje se ve vysokém tempu, akorát flashbacky už tolik nebaví jako dřív. Team Arrow se rozšiřuje o další superhrdiny (i když občas je těžké vyznat se, kdo je klaďas a kdo ne) a tentokrát si to rozdá přímo s Ligou zabijáků a Ra's al Ghulem. Tohle byla mimochodem výzva i pro skladatele Blakea Neelyho, který do svého soundtracku zařadil i kus magična a okultismu. Další trefa do černého! Nebýt toho, že se některé postavy chovají až přehnaně eticky nebo naopak naprosto nelogicky a protivně (viz Laurel), měl by Arrow zaděláno na seriál roku. 4. série: Další záporák a tentokrát trochu magický - Damien Darkh. S výběrem opět nemám sebemenší problém. Kéž by se jen tvůrci už vykašlali na některé otravné dialogy a nekonečně "etizování" toho, co je špatné a co ne. Bez toho by totiž měl Arrow daleko větší spád a některé nelogické kroky hlavních postav bych s radostí přehlédl. Druhá polovina to bohužel jen potvrzuje. Z Felicity, kterou jsem dřív měl nejradši, se stává nejnáviděnější postava, naopak Laurel je sympatičtější než dřív. Kolem všech se ale vznáší tuna nelogiky .A k tomu všemu ještě slabé finále! 5. série Svítá na lepší zítřky. Tvůrci jako by se rozhodli vrátit se zpátky ke kořenům, konečně se vykašlali na stupídní "love" linku mezi Oliverem a Felicity a začali myslet na skvělou akci, solidního záporáka a přímočarý děj. Jsem moc rád, že to samé můžu říct i po zhlednutí posledního dílu. Arrow je zpět v plné své síle! Oblíbené postavy: Arrow, Deahtstroke, Arsenal

Není se čemu divit. Z nejslabší knižní předlohy udělat dvě části je naprostý nesmysl a bohužel se to potvrdilo. Kvantita zvítězila nad kvalitou po všech stránkách a nejhorší na tom je, že to kazí dojem z celé série. Ta závěrečná myšlenka, kterou Suzanne Collins chtěla předat, přitom není vůbec špatná, jenže film s ní tak nějak neumí pracovat. Když totiž v polovině filmu zjistíte, že se v příběhu vlastně nic moc neděje a že vám postavy už nejsou tolik sympatičtí jako dřív a někteří vám dokonce lezou na nervy, něco musí být špatně.

Filmový minimalismus.

Hrůza a utrpení. Měl jsem pocit, že film trvá minimálně dvě hodiny. Tolik nelogičnosti v jednom filmu jsem snad ještě nikdy neviděl. Těžko se divit, když scénář dělal jeden z (ne)herců. Ach jo ...

Bradley je pááán nejen jako sniper, ale i jako šéfkuchař. :) A i když jsem od Dokonalého šéfa čekal trochu něco jiného, nakonec mě to prostředí restaurace docela bavilo. Gastronomie jako taková se tu moc detailně neřeší, spíše jde o ukázku toho, jak to chodí v prvotřídní kuchyni s prvotřídními kuchaři.