MikeeTheory

Na první dojem ne až tak originální nápad, jenže tvůrci s ním umí poměrně zdařile pracovat a dokáží na něm postavit zajímavou a překvapující pointu. Z tohohle pohledu patří Lights out ke špičce žánru a určitě vyděsí víc než jiné rádoby ambicióznější projekty (Annabelle, Ouija apod.).

Téma je to možná ohrané, ale od seriálového formátu si toho slibuji hodně. Tvůrci mají totiž možnost důkladnějšího a uvěřitelnějšího rozvedení celého příběhu a tím i lepší podmínky pro rozpracovaní psychologie postav. The Exorcist tohle plnohodnotně splňuje, ba co víc, na některých místech jde dokonce dál a přináší zcela nová uchopení. Například samotné posednutí je tu snad vůbec poprvé ukázáno z jakési hlubší (řekněme vnitřní) perspektivy, tedy ne z pohledu pouhého pozorovatele, a to dodává seriálu na zajímavosti a originalitě. První polovina je tak téměř dokonalá, o druhé už se bohužel to samé říct nedá. Finále totiž zbytečně sklouzávalo do stereotypu a původní nápady byly až trestuhodně nevyužity. Škoda! Pokud bude každopádně druhá série, budu fandit dál.

Jsem rád, že Scott Derrickson potvrdil své neuvěřitelné režisérské schopnosti a ukázal, že superhrdinské filmy nemusí nutně být jen o bezhlavé řežbě a výstavě nabubřelých svalovců. To, že dokáže naložit s časoprostorem a magií, aniž by to spadlo do nelogické slátaniny, jsem očekával, že se mu ale podaří až takhle zabodovat a využít celý potenciál, to asi ne. Jenže v kombinaci s dokonale přizpůsobivým Benedictem Cumberbatchem, úžasným vizuálem a odzbrojující hudbou Michaela Giacchina se to povedlo a mně nezbývá nic jiného, než uznale tleskat. Nejlepší film od Marvelu, který s přehledem strčí všechny Avengers za klobouk.

Ve všech směrech chytré a pečlivě promyšlené dílo, které umí skvěle pracovat s psychologií postav a zároveň slušně budovat atmosféru. K tomu aby šokovalo, mu však něco málo schází. Možná by stačilo jen vyšperkovat závěrečnou pointu. Zajímavých zvratů a překvapení je tu totiž hned několik. Z oné pověstné tečky si na zadek ale nesednete. Promarněný potenciál!

Jak může někdo zabít tak geniální myšlenku? Kdo četl knížku, ví. Pro ty ostatní snad lze říct jen to, že Ron Howard si vzal skvělou a originální předlohu, jejíž hlavní myšlenku dokázal tak bravurně pohřbít, že ještě teď nemůžu uvěřit svým vlastním očím. Jenže proč? Proč nahradit odvahu za jedno velké klišé? Ach jo, chudák Dan Brown. Nebýt brilantního a přesvědčivého Toma Hankse a dechberoucích melodiích od mistra Zimmera, jednalo by se o propadák roku.

Z průměrného sportovce se může stát vynikající trenér, z řadového herce zase excelentní režisér. Ben Affleck by vám mohl vyprávět. Nebo se stačí přesvědčit na vlastní oči. Argo je totiž přesně ten typ filmu, při kterém si u závěrečných titulcích povzdechnete, proč to všechno tak rychle uteklo. Když se navíc jedná o příběh, který nejenom baví, ale zároveň má v sobě i inteligentní (byť jednoduchou) myšlenku, není divu, že si snímek řekl o Oskara. Affleckovi pak už stačilo "jen" ideálně načasovat gradaci v příběhu, udržet napětí a navodit pocit autentičnosti a mohl slavit. P. S. vím, že samotné jeho počínání před kamerou není bůhvíjak světoborný, ale někdy charisma prostě stačí.

Hokejová pohádka podle skutečných událostí, ale samozřejmě po "americku" přikrášlená. Nicméně funguje dokonale. Gary O'Connor totiž dokonale ukočíroval dění na ledu i mimo něj a nabídl nám gradující příběh, u kterého jste napjatí až do úplného konce (i přesto, že je vám jasné, jak to dopadne). Tak nějak bych si ostatně představoval film o českém zázraku v Naganu. To by byla teprve podívaná!

Povedený animáč s tím správným DC nádechem, postavený na skvělém nápadu s Flashpointem. Těžko cokoliv vytýkat. Tohle si vyloženě říká o zfilmování.

Miluji filmy, které vybočují z řady. Constantine je přesně ten případ. Francis Lawrence si vzal do ruky geniální předlohu a poupravil si ji k obrazu svému. Udělat to však tak osobitě, že jedno zhlédnutí rozhodně nestačí. Těžko odhadovat, pro koho je dílo určeno. Já na něm každopádně oceňuji to neuvěřitelné charisma, které z něho čiší ze všech stran. Pokud se navíc toho ujmou takoví herci jako Keanu Reeves nebo nádherná a brilantní Rachel Weisz, nezbývá než doufat, aby vznikalo víc takových odvážných a originálních počinů. Nejlépe na předlohy od DC Comics.

Pocta 80. letům snad ve všech ohledech a přímá trefa do černého. Aneb když už nevíš, s čím nového přijít, vrať se ke kořenům. U Stranger Things to vyšlo na jedničku. Jenže pozor! Nejedná se jen o bezhlavé vykrádání. Tvůrci přidávají do ohně spoustu svých vlastních nápadů a to navíc můžou počítat se skvělým (ne)hereckým obsazením. K tomu všemu si připočtěte ještě výbornou atmosféru, spoustu úžasných narážek na klasiky minulého století a máme tady hit, který by mohl v budoucnu ještě překvapit.