Spike23

V životě jsem neviděl nic, co by bylo naschvál až takhle moc trapné, a už jenom za to si Office zaslouží maximální hodnocení. Tenhle seriál dostává pojem "trapná chvíle ticha" do úplně jiné dimenze, už jsem se za pár lidí cítil neskutečně trapně, ale snad nikdy tolik, že by to vystupňovalo až v záchvat smíchu, jako v případě Davida Brenta. Všech 12 dílů jsem se skvěle bavil, ale co tomu přináší tu dokonalost, je vánoční speciál a vztah Tima s Dawn, to je tak dokonale a realisticky zpracované, že jsem tomu ani pomalu nemohl uvěřit, přesně takhle se chová 99% holek, a dost pochybuji, že když se na to těch 99% podívá, tak jim něco z toho dojde (psal jsem před vánočním speciálem :D). Každopádně Rickymu Gervaisovi patří můj respekt a veškerá jeho tvorba se Stephenem Merchantem (a především mockumentary) je něco, na co budu kdykoliv ochotný se znovu podívat.

Na to, že se jednalo o desetiminutová videa na youtube, která sloužila především jako úvod a přiblížení nové hry, byla to perfektně odvedená práce, a hlavně stojí za zmínku Raidenův díl. Občas mi některé díly připadaly sice na úplně rozdílné úrovni, a ne že by mě zrovna bavily, převážná většina ale byla přesně to, co jsem jako úvod některého z charakterů potřeboval vidět. Když jsem před několika dny viděl trailer na druhou sérii, zas mi nezbývá nic jiného, než se na to těšit, jako když jsem se už ani nevím v kolika letech těšil na Mortal Kombat 4.

Chtěl jsem tomu dát pět hvězd už jenom na začátku, když klaun odpálkoval Tommyho mámu s hláškou "and you're fuckin' ugly", a celkově dost dobře hlásil celý film za doprovodu několika luxusních scén (i když polovina jeho hlášek byla "for fuck's sake"), kde za zmínku stojí hlavně klaunova úvodní smrt, scéna s kočkou, s nafouknutou hlavou a v neposlední řadě sem bezpochyby patří i epická jízda na tříkolce do kopce. Na druhou stranu mi ale připadalo, že tyto vyjmenované luxusní scény jsou zároveň jedinými highlighty jinak docela průměrné hororové komedie, kde navíc i komparz byl sympatičtější než hlavní ženská role. Na jedno zhlédnutí je Stitches docela pěkná podívaná, film jako celek ale podle mě nepřináší nic, čím by se zařadil do nadprůměru.

Jackiemu patří můj obdiv a respekt, a to je nejspíš ten jediný důvod, proč jsem byl schopný něco takového dokoukat do konce, když nepočítám typické nepovedené záběry. Netušim, jestli mám tenhle pocit jenom já, ale tenhle film neměl kromě historických spojitostí vůbec žádnou pointu. Z dvou hodin za něco stálo tak maximálně 15 minut, pro zbytek ani nemám slov, kterými bych to nějak přiblížil, protože jsem v polospánku vůbec nechápal, co se tam děje, a ani jsem se to nesnažil pochopit, protože mě to, abych řekl pravdu, vůbec nezajímalo. Doporučuji podívat se radši na Little Big Soldier a tomuhle se vyhnout obrovským obloukem, protože i maraton Robot Chicken je menší ztráta času, která vám toho nabídne víc.

Velice originální a poutavou formou vyprávěný dokument o člověku, který ovlivnil nespočet lidí díky své jak hudební, tak textařské genialitě. Co víc si přát v době, kdy se mezi nejpopulárnější zpěváky a celkově "hudbeníky" řadí jedinci, co nejsou ani schopní napsat si svůj text, a když už, tak nestojí vůbec za nic, v refrénu se opakují maximálně 4 slova, autotune jde slyšet i v částech, kde se ani nezpívá, většinou to všechno probíhá za doprovodu nějakého retardovaného chuje, který tam prostě mele něco, co nikoho nezajímá, a to zrovna v těch chvílích, kdy si myslíte, že už to bude končit, no a pak se na závěr, aby toho nebylo málo, zase zopakuje tak 5x refrén. Bohužel to ještě pořád nestačí a kdekoliv jste, tam to dřívě či později bude hrát, protože to nějaká banda zakomplexovaných fotbalistů s lesklou bundičkou připomínající pytel na odpadky a z 99% i s beaverem na kapuce navolí do jukeboxu 10x po sobě, a jen co to přestane konečně hrát, navalí se tam bitches crew, která do toho rovnou přidá minimálně dvojitý repeat diskografie Rihanny. Dokument o Rodriguezovi bych bezpochyby označil celkem za jeden z nejzajímavějších, spadajících do hudební a životopisné kategorie a vřele doporučuji všem, kteří mají na kvalitní hudbu jiný názor než individua na Óčku a Evropě 2.

Hned ze začátku musím zmínit nadšení z toho, že mě nový Resident Evil vlastně vůbec nezklamal, jak jsem původně čekal, a potom, co jsem viděl Silent Hill 2, chtělo to hodně odvahy, abych to byl vůbec schopný zapnout. Je tam sice plno totálně nereálných věcí, že se z toho Newton nejspíš obrací v hrobě, ale mně, jako někomu, kdo takřka vyrostl na Andersonovi a jeho Mortal Kombat a ani nedokáže už spočítat, kolikrát to viděl, něco takového přineslo čistou zábavu na hodinu a půl, u které jsem se nenudil, a právě to jsem od nového pokračování chtěl, takže jsem spokojený. Co ale musím vytknout, že když si vybavím Resident Evil jako hru, tak Retribution jí byl blíž než jakýkoliv ostatní díl (ty 3D chujoviny a ukázky enginu nepočítám), je to tak podobné hrám, že když se kouknete na výrazy většiny herců, přesně jako ve hře máte ten pocit, že jim chybí více než polovina mimických svalů nebo jim tak trochu chybí nervus facialis, což moc filmům zrovna neprospívá, pokud chcete slyšet můj názor. Celkově ale až na pár klišoidních demencí v příběhu jsem spokojený, vizuální stránka, efekty, hudba, atmosféra - páradně odvedená práce, kterou přesně taková oddechovka potřebuje.

Je hodně druhů trapnosti a Sandler se skoro vždy trefí do toho typu, který je tak trapný, až je neskutečně vtipný a díky Strange Wilderness a That's My Boy se jak malý kluk těším na cokoliv od Happy Madison, tohle ale dopadlo naprosto mimo všechna moje očekávání. S jistotou mohu říct, že to je ten nejhorší a nejnudnější Sandlerův film, který ani ty 3 vtipné scény a ultimátní rozsekávky nijak nezachrání. Jak říkal Al Pacino, spálit všechny kopie, tohle nesmí nikdo vidět. Takže shift + delete a radši se koukněte na That's My Boy, protože čeho je moc, toho je příliš, a Jack and Jill je toho ukázkovým příkladem.

Konečně nějaké zajímavé podání tématu, který ve většině případů bývá tou největší dvouhodinovou nudou, kterou může člověk u filmu zažít. Více než předchozí The Town se mi to nelíbilo, nejspíš kvůli mé zkušenosti s politickými thrillery, rozhodně se ale jedná v žánru o vysoce nadprůměrný snímek. Ben Affleck každým jeho filmem šplhá po žebříčku mých nejoblíbenějších režisérů a už se nemohu dočkat, jak dopadne jeho zpracování The Stand, a všichni, co si na něj stěžují ohledně hraní a čehokoliv jiného, mohou jít leda tak Argo fuck themselves.

Co se to děje? Nejde mi do hlavy, jak Sean Bean může všude umírat, a pak najednou ve dvou dílech Silent Hill v pohodě přežije. No a to by asi tak bylo všechno k zajímavosti pokračování už dost podprůměrného filmu, který akorát kazí jméno celé herní série. Docela by mě zajímalo, jestli lidi, co na tom pracovali, si nevšimli, jak neskutečnou demenci natočili, nebo o tom věděli, a teď se smíchy válejí po zemi, že se na to opravdu budou lidi koukat, a aby toho nebylo málo, tak tam ještě přidali 3D, čímž už v podstatě všem dali jasně najevo, jaká to bude totální sračka. Že já se nepodíval na toho režiséra a nedozvěděl se tak dřív, že má na starosti Solomon Kane, teď mohu jen litovat ztraceného času při sledování a psaní zbytečného komentáře, který stejně nezabrání nikomu v tom, aby se na to nepodíval.

Ponurý, depresivní, britský a atmosféricky absolutně vyčerpávající, už jsem si myslel, že se dočkám dalšího The Disappeared, ale bohužel to bych toho asi chtěl moc. Zmutované děti ze sídliště mi znělo ze začátku jako kvalitní demence a jeden hodně špatný nápad, kde ve scénáři kompletně zapomněli na jakoukoliv realitu, ale budiž, Silent Hill na tom celou dobu staví,myslím herní sérii, film opravdu ne, a jak nezapomenutelný zážitek mi kdysi dávno na PS1 a další díly na dvojce přinesly. Co mi ale na tom strašně vadilo, kvůli čemu tu jednu hvězdu musím ubrat, je zbytečné cliché, objevující se v nejzajímavějších místech filmu, které se do něčeho takového vůbec nehodí a dost tedy kazí celkový dojem z filmu, který by bez něj měl o dost na víc. Přesto ale považuji Citadel za něco, na co se stojí za to kouknout, pokud hororový žánr patří mezi vaše oblíbené.