Spike23

Během prvních sérií, které mi mimochodem nepřipadaly vůbec špatné, jsem byl přesvědčený, že to maximální hodnocení v žádném případě nemůže dostat, postupem času jsem se ale nějakým způsobem smířil s tím, že Ricky Gervais s tím nemá a nebude mít nic společného, že to je něco jiného než Extras, Office a Life's Too Short a že mi skončil život ve chvíli, kdy už nebylo od něj nic dalšího, na co bych mohl koukat, a právě v ten okamžik mi došlo, že žánr mockumentary nemusí být definován Office, a že Parks and Rec jsou vlastně stejně unikátní, i když rozdílným způsobem. Co musím vyzdvihnout snad nejvíc, jsou v první řadě perfektní jak hlavní, tak vedlejší postavy, které jsem si během pěti sérií oblíbil víc než v jakémkoliv jiném komediálním seriálu, a na rozdíl od konkurence se seriál vyvíjí přesně tím směrem, jak by měl, a jak to ve většině případů nebývá (Community). To, co se zpočátku zdálo jako kopírka kopírky ultimátní Office UK, je najednou i u konce 5. série jeden z nejlepších zážitků strávených u obrazovky a doufám, že to takhle ještě pár sezón vydrží!

Po skončení mi nezbývá nic jiného, než si uspořádat žebříček nejlepší seriálů a Spartaca povýšit na můj nejoblíbenější a kvalitou zřejmě úplně nejlepší, který jsem měl možnost vidět. Nemyslím to tak, že by mě každý díl uchvátil, přece jen Gods of the Arena a druhá série v některých okamžicích pokulhávaly na rozdíl od první a poslední, ale za čím si stojím a nikdo mi to nevymluví, je to,, že když konečně po dnešku mohu vzít Spartaca jako celek, nic se tomu zatím nevyrovnalo. Když si vybavím všechny oblíbené seriály, o žádném nemohu mluvit celkově tak jako právě o Spartacovi. Lost měli pár sérií, které nic dobrého nepřinesly, Prison Break po Sonně bylo něco otřesného, Heroes po 2 sérii byli nejhorším seriálem, jaký jsem kdy viděl, HIMYM 4. série = konec, Breaking Bad ke konci taky už není, co to bývalo, nemluvě o 4. sérii Community, u které bych v životě nečekal, že se tak skvělý seriál může až takhle zkazit, no a Walking Dead, to například nebylo dobré nikdy :D. Málo kterému seriálu se povede bezchybný průběh se skvělým zakončením (napadá mě jedině Day Break, který svou jedinou sérií neměl šanci nikoho zklamat zbytečným prodlužováním), když si ale shrnu všechno, co se událo ve Spartacovi, je to právě tenhle seriál, kterému se povedlo to, co žádnému jinému před ním, navíc v porovnání s většinou ostatních s nejlepším koncem, jaký jsem si mohl přát. Andy Whitfield a Spartacus, právě jim vděčím za unikátní zážitek, který se už jen stěží bude opakovat.

Chybí tomu sice skoro všechno, co bych si představoval od filmu, který by to maximální hodnocení měl dostat, nicméně to nemění nic na tom, že jsem se u filmu s podobnou tematikou málokdy takhle bavil, a co je hlavní, připadalo mi, že tu jsou kompletně vynechány nudné scény, kterých jen tak pro srovnání například Public Enemies mělo přibližně 140 minut. Velké plus za to, že ještě někdo v téhle době dokázal natočit old-school akčňí film, který za něco stojí, klobouk dolu.

Jak vidím český název, tak zase pro jednou patří jeho autorovi můj veškerý obdiv. Celkově by mi to přišlo jako běžný, už značně ohraný romanťák ze školního prostředí nebýt té "dark side", která se zde čas od času projeví v těch nejlepších okamžicích, a právě tento aspekt je to, co z filmu dělá něco mnohonásobně lepšího než z ostatních filmů v žánru. Potom je tu taky další důvod naprosté dominance mezi ostatními filmy, a tím je Emma Watson (nečekaně), a abych řekl pravdu, zpočátku to taky byl jediný důvod, proč jsem se na to rozhodl podívat. Rozhodně mě to ale mile překvapilo, protože většina podobných filmů je jen jedna velká kompilace všech filmových cliché, a Wallflower je narozdíl od nich konečně něco s hlubším významem, na co opravdu stojí za to se podívat.

Největší překvapení tohoto roku a bezpochyby jeden z nejlepších seriálů, co jsem zatím měl možnost vidět. I když se ze začátku může zdát, že celková zápletka je už celkem ohraná a moc originality se tam nenajde, po zhlédnutí několika dílů jsem se chytal za hlavu, že jsem si vůbec něco takového mohl myslet. 10 naprosto vynikajících a skvěle na sebe navazujících epizod s perfektním zakončením, které dohromady tvoří něco doposud něco mezi seriály nevídaného. I přes kvalitu poslední série Dextera, která se mi zdála zatím ze všech nejlepší, docela začínám pochybovat, že nová série dokáže tento rok Banshee překonat. Je teprve březen, nicméně Banshee je už teď pro mě seriál roku, na který jen tak nezapomenu.

Jake!!! Jake!!! Jake!!! Nic proti Kífrovi, přece jenom 1. série 24 Hours odstartovala veškeré moje seriálové nadšení, každopádně by za každý tenhle jeho debilní řev na svého syna měl dostat facku, protože takhle dopředu kazit seriál, který se už podle prvních 5 dílů zjevně propadne do stejných hlubin, jako tomu bylo v předchozích Heroes, je za prvé celkem zbytečné a za druhé to pro člověka není zrovna příjemné, obzvlášť když si jednou pustí 3 díly za sebou před spaním a snaží se potom usnout, přísahám, že mě to jeho "Jake!!!" asi 3x vzbudilo. S Touch jsem skončil před posledním dílem 1. série a už mě ani nenapadne to znovu zapnout, opravdu nechci koukat na další průměrný seriál, ve kterém je trocha naděje, u kterého si po pár sériích řeknu: "Proč na to kur*a vůbec koukám?", stejně jak tomu bylo s HIMYM, Heroes, Walking Dead atd. Zbytečná ztráta času.

Je to takové hezky dojemné, neskutečně nudné, a musím říct, že se jedná o jediný seriál, který má making of zábavnější než celá série dohromady. Kdyby Ricky Gervais nebyl můj nejoblíbenější komik a Karl Pilkington možná nejoblíbenější člověk vůbec na celé planetě, hodnocení by šlo hodně dolu. Chápu, čeho se Gervais s Derekem snaží docílit, chybí tomu ale snad všechno, kvůli čemu jsem na Office, Extras a Life's Too Short nemohl přestat koukat.

Nikdy bych nečekal, že tady budu psát tímhle způsobem, protože i přestože mi tu po přečtení různých komentářů připadá, jako by někteří uživatelé v životě neměli ve škole češtinu nebo byli tak trochu retardovaní, je slušnost psát komentáře alespoň trochu na úrovni, i když to je naprosto bezvýznamné a nehorázně to žere čas. Ale 59%? Děláte si ze mě prdel? Už jenom za scénu v titulkách si to těch 5* zaslouží. Nechápu, v čem připadá každému lepší třeba Zero Dark Thirty (i když to možná chápu, docela rychle se u toho usíná) nebo Skyfall, ve kterém 20 minut Bond pronásleduje týpka, který stejně nakonec vypadne z okna, nic se od něj nikdo nedozví, takže se vlastně nestane vůbec nic, co by aspoň trochu přispělo dějové linii. Každopádně to byla od The Imposter jednoznačně nejlepší komedie, kterou jsem za tu dobu viděl, a už se nemohu dočkat, s čím Judd Apatow příjde příště.

Na to, že se mělo jednat o best of, první polovinu jsem se docela nudil, než konečně přišla na řadu Noemova archa, nicméně jako všechno z Gervaisovy tvorby, tak i tenhle stand-up patří mezi to nejlepší, co může komedie nabídnout.

Nějak se nemohu rozhodnout, když v závěru přemýšlím nad hodnocením. Snad akorát podle mě trochu zbytečný začátek je to jediné, co bych filmu mohl vytknout, když ale vezmu v potaz celkový příběh a vizuální stránku až nečekaně moc blížící se dokonalosti, úvod filmu s tímto ve srovnání je něco, co se nejspíš vůbec řešit nemusí. Nebýt Trosečníka, se kterým se snad už napořád budou srovnávat všechny filmy, které ho alespoň trochu připomínají, 5* bych tomu dal bez většího přemýšlení, takhle ale si opravdu vůbec nejsem jistý. Jsem si ale naprosto jistý v tom, že si Life of Pi zaslouží hodnocení vyšší 80%, protože, přiznejme si, mezi současnými filmy je to nezávisle na knižní předloze dost vysoký nadprůměr.