Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (168)

plagát

Genndy Tartakovsky's Primal (2019) (seriál) 

Scénárista1:"Když jsem byl malej, přál jsem si, aby Barbar Conan jezdil na tyranosaurovi." Scénárista2:"Já taky." Scénárista1:"Poď o tom natočit seriál." Námět, který by vymyslelo osmileté dítě. Kostrbatá plochá animace. Velikost jednotlivých postav vůči okolí a vůči sobě navzájem se mění častěji než ve filmech o Godzille. Totální absence mluveného slova. A přesto... Výsledkem je atmosferický thriller s horrorovými prvky, kde prokreslené postavy bojují o přežití ve fantasy kulisách. Proč je Primal lepší než drtivá většina současné fantasy tvorby? Protože v Primal všichni drží hubu. Místo kecání posouvají děj. Pusťte někdo Primal tvůrcům Rodu draka, ať vidí názornou ukázku poučky "Show, don´t tell". Kulervoucí první řada.  V druhé řadě přibilo nadpřirozeno, které paradoxně ubralo dost z počátečního kouzla. Na druhou stranu si autoři více pohráli se střihem a konceptem příběhu.

plagát

Batmanův syn (2014) 

Poměrně drsný komiks s nejednoznačným koncem se změnil v akční rodinou komedii. Z hlavního záporáka udělali politovánihodnou oběť a na jeho místo dali někoho, koho může Batman a syn tlouct do obličeje a přitom to bude korektní. Divák si sice nepochutnal, ale aspoň se nažral a DC zůstalo celé.

plagát

Sin City: Ženská, pre ktorú by som vraždil (2014) 

Není to film pro fanoušky Sin City, ale pro fanoušky Rodrigueze. Rodriguez celý film uměle tlačí do béčkového/céčkového stylu. Dvojka není cynická, ale poťouchlá. Dvojka není ironická, ale sebeparodická. Dvojka je zábavná, ale chybí jí styl, drsnou elegance a celistvost. Nejvíc ale postrádám hravost, která nutila diváka u jedničky přemýšlet a domýšlet.

plagát

Batman: Návrat Temného rytíře, část 2. (2013) 

Během pasáže v lunaparku jsem prožil filmový orgasmus. Ukázalo se ale, že to byla předčasná ejakulace. Velmi zde o proti předloze postrádám mikropříběhy, které budují tísnivou atmosféru lhostejnosti a bezohlednosti mezi řadovými občany. Batman docválá na ošklivě nakresleném oři do nečestné bitky s největším bijcem ve vesmíru. Stejně jako si Hannibal Lecter přivlastnil Mlčení jehňátek, Joker opanoval další film s Batmanem.

plagát

Gravitácia (2013) 

Nadšenci do fyziky a kosmonautiky budou nespíš spílat Gravity podobně jako jsem já nadával u Avatara. Základní jednotkou hmoty ve Vesmíru totiž není atom ale pixel. Vše ve Vesmíru je hezké, milé, svěží, hebké a žádoucí. Nikomu ve stavu beztíže neotékají obličeje, neatrofují svaly ani nezvrací do skafandru. Až na dvě tři scény děj svižně utíká, akce je vypjatá jako astronautické šortky Sandry Bullock, trochu se zasmějeme, trochu si popláčeme a titulky shlédneme s pocitem spokojenosti.

plagát

Hobit: Smaugova pustatina (2013) 

Jak může tak drahý film působit tak lacině? Zatím co z Pána Prstenů čišelo ochotnické nadšení, Hobit čpí všemi Hollywoodskými klišé. Dost by filmu pomohlo, kdyby se Jackson nesnažil tak moc pokrýt všechny divácké skupiny, aby mohl na Hobitovy co nejvíc vydělat.

plagát

Lovelace: Pravdivá spoveď kráľovnej porna (2013) 

Snímek Lovelace nenudí, na rozdíl od Lindy se ale ani příliš nepouští do hloubky. Humor je překvapivě cudný, postavy schématické, napětí zkratkovité. Použití retrospektivy je celkem citlivé. Lovelace ale selhává tam kde opouští vyjeté koleje historických událostí a pouští se do říše pohádek - Lindě na pomoc přispěchá "Pan Nebeský" jakožto mafiánský rytíř v bílé zbroji. Právě návaznost mafie na pornografický průmysl je ale pravděpodobně původcem toho "zla". Uhlazená životopisná jednohubka, která musela do kin, protože utratila příliš mnoho na propagaci, než aby šla rovnou na DVD.

plagát

Machete zabíja (2013) 

Kdyby můj mozek dokázal ejakulovat, asi by to během sledování udělal. Masakr absurdních rozměrů, který lze srovnat snad jen s knihami Štěpána Kopřivy.

plagát

Metalocalypse: The Doomstar Requiem - A Klok Opera (2013) (TV film) 

Poprockový klystýr. Pro mě spíš zklamání. Místo plnohodnotného celovečeráku vytvořili šedesátiminutovou spojovačku mezi 4. a 5. sérií. Metalu je zde minimum (kdyby nebylo souboje kytaristů, zůstal by veškerý zbylý metal na záporácích). Z původního absurdně masakrálního humoru zbyli jen občasné unavené vtípky.