Rodin

Tendenční, jednostranné, konjunkturalistické, patetické, zkráceně řečeno - blbé. 15%? To je moc. 10.

Až do necelé poloviny filmu jsem si říkal - konečně nějaký remake, který není volovina. No a pak začal film mrznout, můj obličej taky, ale nebylo to rozhodně strachy. Ani závěr na věci nic nezměnil, za mě osobně tak zlehoulilýnka přes 55%.

Kromě Josefa Abrháma jsem nenalezl nic, z čeho bych byl nějak odvázaný. A dlouhé to bylo. Na tak prostinký příběh, nastavený kaší slušné muziky od nerokenrolového Ivana Hlase, strašně dlouhé.

Tohle není remake, tohle je slabomyslná akční kravina. u mě tak někde kolem 55%, jen proto, že Willis byl poměrně příjemně démonický, ovšem jako celek je to opravdová pitomost. Bavil jsem se strašlivě. Vinnetou v noblesním moderním hávu by byl tak nějak na stejné brázdě. :-)

Brutus. Nesnáší muzikály, s výjimkou Šumaře na střeše, ovšem toto pokládám za opravdový klenot. Muzika skvostná, výprava a výtvarné zpracování ojedinělé. 95%.

Americký remake kultovního francouzského kousku. Tím je řečeno vše. 38%.

Dobré limo, které u mě ze tří na čtyři povýšil Peter Gabriel a poněkud netypicky sladkobolný závěr. Málokterá emerická filmová romance pracuje se smrtí a jejím načasováním v případě hlavních a pohlavních hrdinů podobným způsobem. Takže těch 75 % dám.

Jak je možné, že jsem tento film ještě neohodnotil? V osmdesátkách mě to v kině naprosto dostalo, tehdy bych byl býval dal rozhodně i za pět. Český dabing je obligátně příšerný, ale jinak - výborná zábava a jedna z nejlepších rolí jinak bežně poměrně prvoplánově šaškovského až sterilního Steva Martina. Po letech mě trochu zklamal závěr filmu, který už jsem si přesně nepamatoval a už taky vím, proč.

Nejsem fandou této filmové série, a to přesto (nebo právě proto), že jsem velkým fandou fantasy a sci-fi literatury. Můj soukromý dojem je ten, že kniha, jakkoli není žádným kandidátem na zisk Nobelovy ceny za literaturu, ve všech případech hravě překonává filmová zpracování jednotlivých částí série. Nebyl jsem znuděn, ale v podstatě jsem se nebavil. Možná by pomohlo zkrácení stopáže, ale vlastně o tom pochybuji.

Vydržel jsem to sledovat po sedm nekonečných minut. Možná jsem se trefil zrovna do nejslabší části, ovšem debata dvou trubků na téma "Jsem ospalý" mně připomněla Němého Bobše od Cimrmanů, a to konkrétně vídeňským profesorem Fiedlerem zrekonstruovaný rozhovor tří sedláků. Já byl včera doma. Já jsem byl taky doma. Já ani nevím, kde jsem včera byl. Nezopakuji si z této srágory ani pět vteřin. Vedení Novy muselo opravdu zešílet.