Tosi

Že se tvůrci inspirovali Fargem napadne nejspíš každýho. Sice to jeho kvalit nedosahuje, ale seriál rozhodně svým černým humorem baví. Dramatickou linku vytváří pouze napětí mezi Finnem a Bilzim, jinak si norové udělali prdel ze všeho, co jim přišlo pod ruku. Jen doplním, že atmosféru skvěle doplňují skladby od finské kapely 22-Pistepirkko.

Další polské vyrovnání účtů s komunismem, tentokrát zabalené do atmosféry cigaretového kouře Krvavé Luny. Její představitelka herecky nezklamala a tu neproniknutelnou a nepochopitelnou ženskou zahrála skvěle. Jen škoda, že film nevysvětlil, proč se vzdělaná žena s doktorátem stala takovým bezcitným dobytkem a soustředil se pouze na její snahu proměnit se ve zbožnou katoličku. První půle si mě dvakrát nezískala, o to silnější byl finiš.

Film je založen na knize a životním příběhu Davida Van de Steena, který při útoku v Aalstu přišel o sestru, otce a matku. Název filmu zní dětinsky, ale vychází z posledních slov Davidovy sestry Rebeccy: „Nestřílejte, to je můj táta!“ Tyhle události jsou pro Belgii evidentně národním traumatem a film ukazuje, jak velkou fraškou bylo vyšetřování. Celý film neskutečně odtáhl Jan Decleir, hlavně jeho závěrečný proslov byl hodně emotivní.

První série je tedy hodně chytlavá. Temná, ponurá, s důrazem na lidskou psychiku. Samozřejmě je těžký nějak odlišit tuto krimi sérii od ostatních krimi seriálů, ale pokud vás zajímají psychologické detektivní seriály se zajímavými zvraty, přijde vám tahle dánská série opravdu dobrá.

Hvězdou filmu a to zcela oprávněně, je Tahar Rahim. Jojo, ten stejnej týpek, co nedávno exceloval v seriálu Had. Tady je teda pro změnu obviněn z terorismu a přípravy 11. září, ale at´chceme nebo ne, v jeho rukou je to postava, které prostě držíme palce. Film má rytmus životopisnýho thrilleru směřujícího k soudnímu procesu, kterej se teda moc nepovedl, ale dozvědět se poštou, že po 14 letech v Guantánamu můžete jít domů, to se vyplatí.

Drsné polské drama zbavené jakkýkoliv příjemných okamžiků, a možná proto má záhadnou přitažlivost. Nad chudákem Tomkem naštěstí bděli dva strážní andělé, jeho matka a ten policajt, který znovu otevřel případ a Tomka dostal po 18 letech z basy. Stejně myslím, že z toho, co ve vězení zažil, nemůže člověk zůstat normální. Sám Tomasz Komenda po propuštění prohlásil: "Skončila moje noční můra. Ti lidé, co mě zavřeli, nemají srdce. Dnes je konec toho, co se nikdy nemělo stát. Žádné peníze mi nevynahradí 18 let."

Výbornej vyšetřovací seriál, co možná rozdělí diváky na dva tábory, půlka bude chtít vidět zničenou Annu, druhá půlka Craiga. Možná nejsnadnější je fandit oběma stranám současně, protože pravda je tady hodně komplikovaná a věřit slepě jedné straně je chybou. Čtyři díly jsou akorát, seriál vůbec neztrácí tempo a trýznivej závěr zatřepe jistě s každým.

Přepychovej thriller o mrazivým psychopatovi, kterej byl v sedmdesátých letech nejhledanějším mužem Interpolu, nemůžu hodnotit jinak, než potleskem s rukama nad hlavou. Vzhled, dojem a hudba hippie éry byl dokonale vytvořenej, zrovna tak herectví od hlavní po vedlejší postavy bylo skvělý. Bat'ůžkáři přijížděli do vítaného ráje, ale Had byl připravenej kousnout.

Malý příběh, málo stop a mraky flashbacků. Ani nevím, jestli to bylo kriminální drama s několika výbornými okamžiky, nebo úmorné ploužení po malém městečku, kde nikdo nikomu nevěří. Eric Bana byl dobrej, moc nemachroval a pěkně do příběhu zapadl. Je to přesně mezi třema a čtyřma hvězdama, ale dám jen tři, čekal jsem víc napětí.

Pak že láska hora přenáší, kdepak, ničí stejně jako vytváří. Tenhle film je kopanec do břicha, nemá št'astnější dny, jen horší a ještě horší. Žádnej rodič na světě asi nechce vidět, jaká troska se stává z jeho dítěte a jak je proti tomu bezmocnej. Letos asi největší depka, skvěle natočená i zahraná, plus výborná hudba.