Marigold

Fotbal, to není jen hra, fotbal, to je posedlost. A tahle komedie to výtečným způsobem ilustruje. Vidět tibetské mnichy, jak jsou zcela posedlí hrou, která je jejich uzavřenému světu tak vzdálená, je náramná pokoukaná. Našinec zpruzený častým sledováním televize si už ani neumí představit, jaké by to bylo v den finále mistrovství svět nemít tu kouzelnou bedýnku na stolku a muset si ji stůj co stůj opatřit... Dobrá, odpočinková komedie, která má hlavu i patu a je především oslavou fenoménu fanouškovství. Pro spolek přátel kulatého nesmyslu, Tibetu a dobrých komedií správná volba.

Velmi divoký film, který zapadá do vlny "privatizačních" komedií, a to včetně naprosto zhůvěřilého příběhu a pekelných hereckých výkonů, mezi nimiž ční bujné poprsí Markéty Hrubešové. Zájemcům bych však doporučil raději erotický časopis, tohle je totiž silná kávička... Co dím! Pivíčko! Fujtajxl!

Sklepáky mám moc rád, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jediný člověk schopný přenést jejich humor na plátno je Tomáš Vorel. Marhoul natočil cosi, co v první části funguje jako vtipný soubor divadelních skečů a ne jako film, v té druhé zase něco, co funguje jako film, ale nefunguje jako soubor vtipných skečů. Prostě ani ryba, ani rak. Ani věčně škrobený Hanák už mi nekonvenuje tak jako v Cestě z města a nebýt několika opravdových hereckých výkonů, mohlo to skončit jako hodně velký propadák. Holt, Dobeška je Dobeška...

Je to velké, je to blbé, točil to Roland Emmerich. Ne, já si na toho chlapl nezasedl, zpočátku jsem nevěděl, kdo to točil, ale když jsem prohlédl filmografii tohoto pána, bylo mi všechno jasné. Co mi ale není jasné, jak někdo může vynaložit tolik peněz na propagaci filmu, který měl ve scénáři napsáno zřejmě jen "bude to velké a všechno to rozšlápne a bude se prodávat jako plastová figurka v menu strýčka Donalda". Proč v takové ubohosti hraje i Jean Reno je mi záhadou, ale co, všichni potřebují z něčeho žít... Tento hollywoodský směr "hodně efetků, málo příběhu" je zhůvěřilost, které se budu do budoucna vyhýbat. Snad aspoň Peter Jackson se svým King Kongem nastaví nový standard. Rolandíku, kluku ušatá, tak si to přiznej, nemáš tak krutý nedostatek talentu, abys byl vtipný jako Woodovic Eda... Máš nedostatek, který obtěžuje.

"Soudruzi, v naší zemi přistáli oškliví diverzanti z kosmu za účelem vysazování mandelinky barmborové do našich žírných lánů. Soudruzi, my si ale Státy rozvracet nedáme! Navíc máme ten vítězný červenec, tak hrr na ně" Kapitalistický realismus v plné síle, stejně dementní, jako bolševické agitky, stejně okázale patetické. A navíc – ty figurky. Bodrý "nigga", hrdinný prezident-pilot, ožrala se srdcem donského kozáka... jezusmarjá, pardón... neohroženého kovboje... Prostě brilantní výroba smradlavé kuličky z ubohého prdu. Film o ničem s pěknými efekty. Lesk a bída Hollywoodu v plné parádě. Nebylo to vyrobené na zakázku Bílého domu??? Edit 2011: chtě nechtě musím přiznat, že (podobně jako mnohé bolševické agitky) mě tenhle film baví a naplňuje zvláštní rozkoší z absolutní magorie. Takže mu s odstupem času uděluji o hvězdičku navíc, ve srovnání se šmírou jménem Světová invaze je to přímo královská zábava a stejné hodnocení si nezaslouží...

Nejrozporuplnější díl trilogie... Marná sláva, to že je film opravdu hodně dobrý po všech stránkách, vynikne naplno až v rozšířené verzi, ve které se konečně zacelí jinak dost rozbitá příběhová rovina Smíška, Pipina a Stromovouse; rozvine se příběh Faramira (nakonec jedné z nejlepších změn) a celý film dostane švih. Nikoli švih ve smyslu "dynamický úprk vpřed", ale švih ve smyslu "ano, běží to sice pomalu, ale chtěl bych, aby to běželo ještě pomaleji, neboť je to neobyčejně krásné". Neskutečně mě irituje nepochopitelný Aragornův pád do propasti. Proč? Ale takhle malá skvrnka nedokáže znehodnotit dojem z velkolepé podívané. Monolog krále Theodéna před bitvou v Helmově žlebu je další z momentů, který mi utkví v paměti asi navždy, stejně jako návrat Rohirů ke králi...

Nejpoetičtější díl trilogie... Vyhlídková jízda po krásách Středozemě, snídaně s hobity, oběd s elfy, čaj o páté s bandou skřetů a večerní flambování s ctihodným panem Balrogem v té nejlepší společnosti, jaká se kdy na plátně sešla. Jacksonovi se podařilo nemožné, není to sice pravověrné přepsání Tolkiena, zato je to nádherný film, který narozdíl od dalších dvou dílů nemá hluchých míst a místo velkého bitevního patosu přináší spoustu "malých" hrdinských skutků. A samozřejmě, v rozšířené verzi je nejkrásnější scéna filmu – Gimliho dvoření se paní Galadriel. Proč ho jen Jackson nedal i do kinoverze, mistr trpaslík by si tuhle epizodku zasloužil mít na očích, protože je... nadpozemsky krásná. Jako celé Společenstvo prstenu!

Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech.

Geniální obraz ke geniální hudbě. Víc o tom nemá cenu psát. Nutno vidět!

Neskutečné. Že loutka nemůže projevovat emoce? Ale jděte. Stačí, aby jí stvořil mistr. Vlastně – Mistr. Pro mě nejpůsobivější a nejúspornější metafora jakékoli totality, všech jejích hrůz a machinací. Tohle by se mělo pouštět v hodinách dějepisu, až se bude přednášet téma "50. léta 20. století". Ale koneckonců, Trnkova Ruka je typická pro mnoho jiných údobí a režimů v dějinách téhle planety.