Una111

Ať už to byla náhoda nebo uvážlivé rozhodnutí, že byl David Suchet vybrán za představitele legendárního Hercula Poirota v rozsáhlém televizním zpracování všech "poirotovských" detektivek, bylo to velmi šťastné rozhodnutí, jaké se nepovede každý den. To, co pak vidíme na obrazovkách, je opravdové splynutí herce a postavy, naprosté ztotožnění se s rolí, které ale "nespadlo z nebe", ale je plodem nesmírně poctivé Suchetovy přípravy a nastudování si všech vlastností literární postavy, všech jejích libůstek a slabůstek do nejmenších detailů. Sám Suchet o sobě v dokumentu říká, že má podobné vlastnosti, jaké se projevují i u jeho filmového hrdiny. A mně se zdá, že David Suchet v dokumentu opravdu působí stejně mile, je stejně kultivovaný a stejně inteligentní jako jeho filmový hrdina. Jen tu Poirotovu roztomilou, charakteristickou ješitnost bychom u něj asi marně hledali. Já osobně si u tohoto herce navíc ještě cením, že ve zralém věku (60 let) přijal křesťanskou víru (i v tom je podobný svému filmovému příteli, který je ovšem katolík!), vstoupil do anglikánské církve a kromě toho celý život žije s jednou ženou ve spořádaném manželství s dvěma dětmi, což v herecké branži je naprostá výjimka!

Pěkná pohádka, dobře zahraná, jednoduché, vhodné kulisy, zkrátka "zlatá 90." (Dnes by z toho byl tak jedině nějaký "zábavný", uřvaný, křečovitý a přiblblý paškvil.) Jen bych ráda dodala, že je nepravděpodobné, aby zbožná královna věřila, že anděl má moc odpouštět hříchy!

Samotná zápletka se nám nemusí líbit, ba ani závěr ne, přesto si myslím, že je to mimořádný, pozoruhodný film, který stojí za shlédnutí! Rovněž okolnosti jeho vzniku jsou dnes skoro neuvěřitelné (viz komentář uživatele Marthos).

Hercule Poirot tentokrát řeší skutečně otřesný případ! Jen zvrhlá mateřská láska se může uchýlit k zločinu a dokonce k vraždě! Jaký propastný rozdíl mezi takovou zločinnou matkou a francouzskou královnou Blankou, která svému synovi sv. Ludvíkovi říkávala: „Můj synu, raději bych tě viděla mrtvého ve svém náručí nežli ve stavu hříchu!“ Jaká veliká láska z ní mluvila! K synovi i k Bohu!

Ano, je to "nereálná nadsázka" (honajz), ale moc, moc hezká nadsázka! Píšu tenhle komentář - a světe, zboř se! - já se usmívám...

Všechno je v tomto díle neobvyklé: děj se odehrává v minulosti, Poirot je mladý, v uniformě, Japp dostává vyznamenání, chybí Hastings... o samotné zápletce raději nebudu z důvodu utajení mluvit! Velmi vydařená epizoda!

Pobavilo, potěšilo, zlepšilo náladu. A ze všeho nejlepší ty jízdy autem, resp. autíčkem.

Pro mne byl tenhle film velikým překvapením! U filmů s katolickou tematikou - přiznejme si to! - jsme my katolíci vždycky tak trochu ochotni zamhouřit jedno oko jak nad uměleckým provedením, tak nad drobnými úlety. Ačkoliv jsem film nesledovala od úplného začátku, nic takového jsem v něm nenašla, nic nebylo takříkajíc "přitaženo za vlasy", nic nebylo nepřirozené nebo přehnané. Díky polským tvůrcům, že dokáží natočit opravdu hodnotné, krásné filmy, díky i slovenské televizi Lux, která nám zprostředkovala takový vynikající duchovní zážitek! Pokud si někdo troufá na polštinu, zde je rozhovor s autorem filmu Karolina: https://www.youtube.com/watch?v=C8AgXJ3xdQ0 A zde ještě jeden: https://www.youtube.com/watch?v=QVwuZ1vIEPA (1)

Ženy a válka, jaké nepřirozené spojení! Hrdinky tohoto příběhu by asi také za normálních okolností do války nešly a zbraň do rukou nebraly. Jenže každá z nich má už za sebou své bolestné ztráty, své mrtvé, svůj "nesmrtelný pluk". Viděla jsem zpracování z r. 1972, ale bohužel srovnávat nemohu, natolik mi paměť neslouží. Takže zcela nezávisle na sobě - film považuji za vydařený a velmi působivý. Nevidím nic podstatného, co by se dalo vytknout.

Naprosto všechno, co a jak jsem chtěla napsat, napsal přede mnou už fragre. Díky! - - - Ani já nevidím sportovní ctižádost, dokonce ani vlastenecké důvody jako dostatečnou motivaci k závodu u nastávajícího otce. Spíš se mi takové jednání jeví jako nezodpovědnost.