Una111

Velmi zajímavý dokument! Raději bych ho však viděla při jiné příležitosti, než je smrt Petera Michaláka. Tento mladý, nadějný člověk, otec 4 dětí, z nichž nejmladšímu je teprve 10 let, byl velkým ctitelem významného etnografa a folkloristy Karla Plicky a sám šel v jeho stopách. Kromě toho, že opravoval dům a dělal také kostelníka, byl šéfem muzea tradiční lidové kultury v podtatranské obci Ždiar, sbíral články, fotografie i staré filmy o goralech. Tento dokument připomíná další z mnoha aktivit tohoto mimořádného člověka - šití mužských kalhot, součásti goralského kroje. https://www.youtube.com/watch?v=IGW_ysU8XKk (1)

Taková vesnická balada s pochmurnou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Jen ten vypravěč, který četl každý záchvěv vnitřních myšlenek a viděl všem postavám až na dno duše, mi jaksi neseděl. Bylo to dost dlouhé a beznadějné podívání! Co zbylo z víry, kdysi zde naplno žité jako v mnoha jiných českých a moravských vesnicích? Snad jen ty svaté obrázky nad manželskou postelí! Ta duchovní zbídačelost vesnice jistě odpovídala realitě po více než dvacetiletém budování socialismu. Film sice ukazuje bezútěšnost a vyprázdněnost vesnického života 70. let minulého století, ale o příčinách cudně mlčí. Ba právě naopak: Snaží se nám namluvit, že každý, kdo má co do činění s vírou, je více či méně pošuk a směšná karikatura. Pro tohle "ujetí" nemohu hodnotit více než 3 *.

Celkem dobře udělaný dokument. - - - Ale upřímně řečeno, nemám ráda tyhle filmy o soukromí filmových hvězd. A když se zcela výjimečně na nějaký takový podívám, znovu si potvrdím, že není o co stát. Všechny ty přecitlivělé duše, které bez popularity za každou cenu, bez milostných afér, alkoholu, drog, antidepresiv a nevím, čeho všeho ještě, nemohou žít, strhávají svými excentrickými životy na sebe pozornost médií a pro mnohé své fanoušky pak představují ideál, jak by člověk mohl/chtěl/měl utvářet svůj vlastní život. Jaká bída!

P. Juraj Vojenčiak působil v Indonézii jako jeden z deseti slovenských misionářů Společnosti Božího Slova. Slovenská misie zanechala za sebou v Indonézii (převážně na ostrově Flores) skutečně obdivuhodné dílo! Poslední z nich odešel z Indonézie v r. 1999. Od té doby převážně muslimská Indonézie katolické misionáře nepřijímá a v zemi přibývá útoků proti křesťanům. https://www.youtube.com/watch?v=I-snSQQYO3A (1)

Dietl - Ráža - Hanzlík. Snad díky téhle trojici vzniklo tak pěkné a svěží dílko! Mám ráda Stroupežnického Furianty, to české "rodinné stříbro". Ale jeho nejlepší nastudování jsem neviděla na prknech ND, ale na festivalu ochotnických souborů v podání českého ochotnického divadla z Daruvaru v Chorvatsku. S takovou vervou ti lidé hráli! Přála bych Stroupežnickému, aby byl býval viděl tohle tohle strhující provedení. Určitě by měl velkou radost!

Asi jsem natvrdlejší než sám Harvie (a předesílám, že lebku zatím operovanou nemám!). Vůbec jsem totiž nepochopila poselství tohoto kraťasu. Neholduji ani kouření, ani nemám chorou zálibu v nahotě, autorův humor mi vůbec nepřipadá vtipný a animace, no, někomu se třeba líbí, mně ne. Poslední ťafkou divákovi je závěrečné "moudro", že život je jako cigareta a je třeba si ho vychutnávat až do konce. (A když už ti nechutná a máš třeba rakovinu jako Vilma, nu co, je tady dózička tabletek a adié, milý světe!) Že film dostal Oskara mne naprosto nepřekvapuje! PS. Pořád přemýšlím, za co dát aspoň jednu hvězdičku? Aha, už vím! Za plastelínu, je to takový příjemný materiál dětem na hraní, ale Elliotovi bych ho už víckrát do ruky nedávala

Je velice těžké hodnotit tenhle povídkový film, a to nejen proto, že jednotlivé povídky mají velmi rozdílnou úroveň a výpovědní hodnotu, ale především a hlavně proto, že u zrodu tohoto díla stál kromě jiného i UNICEF. Tato organizace je známá svou charitativní činností a pomocí dětem na celém světě. Méně už je známo, že tato organizace minimálně od konce 90. let na celém světě také podporuje a propaguje potraty, což samozřejmě popírá, stačí se ovšem podívat do jejích dokumentů. Všichni ti dobromyslní a naivní podporovatelé UNICEFu a jeho projektů, všechny ty významné osobnosti, které v dobré snaze přispívají na činnost UNICEFu, zároveň financují zabíjení těch nejnevinnějších a nejbezbrannějších - nenarozených dětí! (A to nemluvě o dalších aktivitách UNICEFu jako je skandální sterilizace žen v Keni a nejnověji i prosazování práv homosexuálů.) Z těchto všech důvodů film nebudu hodnotit a přispívat tím k jeho propagaci.

Zatloukat, zatloukat, zatloukat... občas si ale zatlučeš hřebík do rakve vlastního štěstí. - - - Chtěla jsem vidět nějakou krimi, snesla bych i trochu té psychologie, počítala jsem s tím. Ale tohle mne prostě nechytilo a obávám se, že vina nebyla (jen) na mé straně. První třetina se vlekla fakt nezáživně, pak sice přibylo trochu toho napětí, ale všechno bylo zase tak zoufale předvídatelné! Ráda bych se mýlila, ale myslím si, že filmy s opravdu vygradovanou kriminální zápletkou, filmy skutečně napínavé, neřku-li thrillery, v české kinematografii prostě chybí!

Po všech stránkách dokonalé! Nenechte si ujít: https://www.youtube.com/watch?v=LWLwmnmxd4s&t=6s

Nebudu hodnotit celý seriál po shlédnutí jednoho dílu (Koňka). Ale chci se vyjádřit k "hudbě", jejíž tvůrce by zasloužil... při nejmenším pořádný výprask. Kdybych povolila svým sadistickým choutkám, nechala bych ho do nekonečna poslouchat ten jeho unikátní výtvor!