Skejpr

Ájé... Říkal jsem si, že to přece nemůže být až tak zlé. Ale ono jo... Paradoxně je možná lepší jít na film bez znalosti původního seriálu, jehož první sérii se pokouší Shyamalan adaptovat (rozuměj ohlodat až na kost, zimbecilizovat a totálně vykleštit). Takový divák si totiž řekne, že je to prostě podivná nelogická hovadina, ve které se vlastně 103 minut vůbec nic neděje a dále se jím nebude zaobírat. Fanoušek ale zná motivy, vidí, co s nimi Ind provedl a jak fatálně je zničil nebo nepochopil... A kromě úžasu nad tím, jak strašně to zničil se dostavuje rozhořčení a nasranost. Poslední vládce větru je malér a zklamání naprosto gigantických rozměrů. Dvě hvězdy POUZE za super efekty, poměrně dobrý casting, těch několik málo momentů (celkem asi 3), které se Shyamalanovi prostě nepodařilo zazdít a za postavu Zuky a generála Iroha, které zůstaly zdaleka nejvěrnější své předloze (i přesto, že Zuko je docela dost zprimitizovaný)... Shyamalana každopádně odstavit a na Posledního vládce větru nechodit!

Expendables jsou 80koví v té nejvyšší možné míře, jaké lze v roce 2010 vůbec dosáhnout. Staromódní přístup, oproštěný od moderních technologií, kdy největším technickým výdobytkem jsou dálkově ovládané nálože a navrch nostalgie, ale bez okázalosti a patosu. Režisér Stallone se od 4. Ramba posunul opět o kousek dál, neuchyluje se k přehnanénu naturalismu a jeho film není tak přímočarý, aniž by ale ztratil cokoliv ze své nekompromisnosti. Dokazuje ale, že zvládá nejenom kontaktní akci, ale cizí mu nejsou ani autmobilové honičky a v momentě, kdy nastoupí bezmála půlhodinové finální akční inferno, akce přestane být jen vložkou a stane se sama hybatelem děje, nemůže být už ani nejmenších pochyb. Expendables: Postradatelní jsou nejenom jedním z nejlepších film tohoto roku a jedním z nejlepších akčních snímků posledních let. Oni jsou jedním z nejlepších akčních snímků všech dob. Ne nejlepším. Ale to je v pořádku, protože Stallone se nesnažil rouhat. Chtěl jenom splnit jeden velký sen. A to se podařilo na výbornou...

Nemůžu si pomoct, ale celá tahle taškařice mě ve výsledku bavila skrz na skrz. V porovnání s podobnými filmy (tedy s těmi, v nichž zvířata mluví a trpí přehnanou inteligencí) ale představují druhé Kočky a psi (podobně jako kdysi dávno ty první) poměrně vysoký nadprůměr. Jejich zhovadilost a imbecilita je přitom nadsazená od začátku a přidáte-li k tomu prakticky neutuchající přísun sofitiskované špionážní parodie, citací na všechno možné (přičemž český dabing pomáhá na naprosto nečekaných místech) a jenom něco málo trapných momentů a logických WTF, máte ve výsledku skutečně natřískanou epesní kočičárnu, které Bruckheimerovy krysy nesahají ani po misku se žrádlem. A 3Dčko je znát!!!

I fiktivní trailery mají na poli kraťasů svoje místo, ale Wolrd's Finest nedosahuje kvalit snad žádného svého slavnějšího bratříčka. A ačkoliv je nápad hezký a Superman skvěle obsazený, vedle libovolného traileru z Grindhouse, ani vedle toho chudáka umlácaného čajovou lžičkou neobstojí za víc, jak dvě hvezdy...

Parádní hi-tech inteli-gore sci-fi, které sice neoplývá bůhvíjakou originalitou, (většina motivů už byla vidět jinde a máme tady prvky od Minority Report přes Day Breakers, Matrix, nebo Oldboye až po to nejlepší z Repo - Genetické opery - rozumějte - prvotní nápad :)), ale neustále fascinuje parádním vizuálem, skvělou akcí, nehorázným bad ass Judem Lawem v hlavní roli a především naprosto ultimátní finální dvacetiminutovkou. A spoustou krve... Pro mě osobně jedno z překvapení roku, který sice selhává na poli blockbusterů, ale zato oplývá stále větším a větším množstvím malých filmů, které mě usazují na zadek stejně spolehlivě. Ne-li lépe...

Hodnocení úvodního pilotu: Jsem fascinován!!! Sherlockovské schéma nastíněné Ritchieho filmem (včetně podobného hudebního motivu, nebo hereckého projevu Martina Freemana v roli Watsona, který je především z počátku zcela totožný s pohybem a dikcí Juda Lawa) aplikované na současné reálie a obohacené o technické prvky, ale také třeba motiv registrovaného partnerství dodávají již tak nabušenému témetu ještě větší koule.. Tohle je vážně cool!!! Chci víc a hned!!! Hodnocení po druhém dílu: Dostal sem víc a u vytržení už tak nejsem. Brakové schéma zcela přiznaně vykrádající konspirační detektivky Dana Browna stíhá táhnout příběh vstříc zvláštnímu finále celkem solidním tempem, okouzlení a genialita prvního dílu už jsou ale ty tam... **** Hodnocení po třetím dílu: A je to v háji. Poslední díl završil sestupnou tendenci a předkládá překombinovaný, nelogický a navzdory neustálému posunu v ději spíše roztahaný a nudný díl, završený navíc tak urážející fackou vmetenou do divákovy tváře, že jsem byl na konci dílu vlastně mnohem víc nasraný , než natěšený na další díly... *** Celkově prozatím za čisté 4. Uvidíme dál...

Technicky je Toy Story brilantní. Co se práce s emocemi týče, nemá Pixar konkurenci. Způsob, jakým dokáže DĚSIT skrze věci na první pohled roztomilé je až zarážející a skutečně strašidelný. Je dojemné, jakým způsobem se tvůrci dokázali po patnácti letech vrátit tam, kde začínali. Co je to ale platné, když příběh stojí za starou bačkoru a bez zjevné logické návaznosti je jen poskládan z různých scének, z nichž některé jsou brilantní a mají svoje místo (retrospektiva růžového medvěda), jiné jsou velmi zábavné, ale v příběhu nemají co dělat (Ken ukazuje Barbie svůj šatník). Výsledkem je prazvláštní paradox, kdy jsem odcházel z kina dojat, rozněžněn a naplněn a přitom zklamán a lehce naštván... A doteď jsem se nedokázal rozhodnout, které dojmy ve mě převládají...

Nolan to dokázal a stvořil dílo, které fascinuje diváka na několika úrovních zároveň a ani na moment nedovolí oddechnout, zároveň se mu ale daří aktivně jej vtahovat hlouběji a hlouběji do hry, kterou s ním rozehrává. Dlouho se mi nestalo, abych se pokoušel číst jednotlivé titulky vícekrát za sebou (nedařilo se - druhá projekce nutností). Dlouho se mi nestalo, abych u filmu, který má 148 minut litoval, že není ještě jednou tak dlouhý. A dlouho se mi nestalo, abych při odchodu z kina měl pocit, že jsem dostal snad ještě víc, než jsem čekal. Naposledy u Avatara.. A před tím? U Temného rytíře. Nolan je génius!!!

Vizuálně působivé, jinak ale prázdné, zbytečné a předvídatelné, ve finále navíc roztahané a ubíjející a z hlediska motivací postav naprosto nedomyšlené, nelogické a hloupé... Po mistrovském Hrdinovi ohromný propad a nebýt prima hreckých výkonů, inscenačně i řemeslně skvělé bitky v poli a celkově poměrně velmi kvalitních triků a vizuálu obecně, šel bych na dvě.

Parádní braková zhovadilost, ve které málo co dává smysl, Emilio Estevez hraje jako vyjukaný jouda (a kupodivu to vůbec nevadí) a do noci tu svítí zeleně fluoreskující Chevrolet Malibu. Parádní ukázka cíleného braku, z něhož 80ky sálají s každým obrázkem (prázdné pískově zbarvené ulice) a jehož skutečná komika nespočívá v humoru za každou cenu, ale ve schopnosti předložit realitu jako něco úžasně zvrhlého a přitom funkčního...