Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi

Recenzie (282)

plagát

Da Vinciho kód (2006) 

Má to vizuálně neatraktivní slupku (co taky chtít od akademického záprdka typu Rona Howarda:-)), ale to mají evropské filmy také a nikdo se za to na ně nezlobí. Musím ale uznat, že jinak mě Šifra příjemně překvapila. Hanks i Reno většinu svého charismatu pro tentokrát nechali doma a skutečným tahounem filmu je Ian McKellen, který mimochodem pronese několik skvělých hlášek. Na ději je knižní původ hodně znát, má několik hrozivě dlouhých kecacích pasáží, které však nenudí. Posouvají děj a každou chvíli vychází na světlo nějaké nové skutečnosti. I ty "kacířské" teorie, byť krkolomné, mně přišly poutavě podané. A představa tisíců nakrknutých věřících Američanů vždycky potěší. 70%

plagát

Trója (2004) 

Sice jenom lehce nadprůměrné hodnocení, ale nemůžu říct, že bych byl nějak zklamaný. Troja je ukázka solidní filmařiny. Vyvážený velkofilm, který zaujme co možná nejširší divácké publikum a pokud možno nikoho neurazí (rarita v současném hollywoodu, opak Pearl Harbor). Má velkolepou výpravu, kulisy a hromadu mladých populárních a kupodivu vcelku dobrých herců. Hlavně Pitt si svou roli musel vyloženě užívat. Ty dvě a půl hodiny u Petersonova filmu uběhnou jako nic. Je to určitě jeho nejzdařilejší kousek od Smrtící epidemie, ale právě on trochu selhává, když není schopný z diváka vyloudit emoce ani při úmrtí klíčových postav. Kromě skvělé technické stránky a velkolepých bitev toho Troja o moc víc nenabízí. Nemá nic, co by neměly ostatní žánrové filmy a navíc je tu ještě jeden film, který jsem viděl téměř současně a se kterým musím chtě nechtě srovnávat - Alexander. A ten se mi líbil podstatně víc, takže 70% okrouhlím na 3*

plagát

Prichádza Satan! (1976) 

Nejlepší horor se satanskou tématikou. Kam se hrabe Exorcista. Donner natočil bravurně vygradovaný příběh plný napětí a tajemna, který si mě každou minutou získával víc a víc. Scéna na hřbitově a veškerá odhalení, ke kterým hlavní hrdina dospěje mají správně šokový charakter a drsný osud některých postav mě velmi překvapil. Skvěle zahraná a mistrně zrežírovaná ukázka hororového umění, které už se dnes bohužel nevidí.

plagát

Švéd (1994) 

Pohodová slátanina s překvapivě dobrým Lundgrenem, která mě ani chvíli nenudila. Akce je dostatek, exotické prostředí průměrného Čecha vždy potěší a navíc je to i celkem sranda. Jedno klišé stíhá druhé, charaktery jsou vykreslené vesměs černobíle (s jednou čestnou výjimkou), hlavní záporák je tak zlý, až se stává parodií sebe sama....no prostě 100 minut béčka, které utečou jak voda.2,5*

plagát

Jill Rips (2000) 

Chudák Hickox, takhle klesnout. Ne že by dřív natáčel kdovíjaké hity, ale hororová béčka mu svědčila mnohem víc než tyhle video thrillery. V případě Jill Rips jen bezduše předělal to lejno, které scénaristé vypotili, z papíru na filmový pás, shrábl honorář a odebral se točit další sračku. Výsledek přesto není tak hrozný jako některé podobné filmy, alespoň není vyloženě nudný, spíš na hranici nudy a decentní zábavy. Děj je samozřejmě plný logických děr, postavy jednají v mnoha případech divně, prostě klasika, ALE Lundgrenovi přirozené charisma nechybí i přesto, že je ještě o třídu slabší herec (jestli se to tak dá ještě nazývat) než Sly nebo Arnie. Atmosféra je příjemně temná. Hickox zřejmě těsně před natáčením shlédl 8mm a ne že by se Schumacherovu thrilleru nějak zásadně přiblížil, ale aspoň se snažil podat svůj film řádně špinavě a drsně. Přidal zdravou porci erotična a přece jen se mu povedlo trochu vybočit z nekonečné řady podobných C-shitů. Což znamená, že natočil "jenom" špatný film.

plagát

Kill Bill 2 (2004) 

Tentokrát jenom za tři, Quentine. Nemůžu se totiž zbavit dojmu, že to bylo o ničem. Zatímco jednička dějovou pustotu úspěšně zamaskovala vizuálními a žánrovými hrátkami, dvojka staví čistě na příběhu (který má atmosféru, dobré postavy, ale díky rozdělení filmu je pořád jen polovičatý a i jako celek by byl dost slabý) a na dialozích, které jsou pro mě tím největším zklamáním. Zatímco v Pulp Fiction jsem hltal každou větu, druhý Bill je téměř bez vtipu a bez absurdity. Dobré hlášky by se daly spočítat na prstech jedné ruky, nejzábavnější výstup si hned na začátku odbude Samuel L. Jackson a pak strašně dlouho nic. Od Tarantina ale každý fanoušek nějaké ty popkulturní kecy očekává, proto třeba Carradine v závěru vypotí pár totálně dementních žvástů o Supermanovi. Něco takového bych čekal od Quentinových neúspěšných plagiátorů, ne od mistra osobně. Ale aby to nevypadalo, že je Kill Bill 2 vyloženě špatný, tak souboj s Elle (a hlavně jeho vyvrcholení) překonal cokoliv z jedničky a výcvik u Pai Meie byl nádherně stylově natočený. Výsledek je pouze slušná, ničím výjimečná podívaná, kterou režisérovi fanatičtí fanové zbytečně nadhodnocují.

plagát

Potomkovia ľudí (2006) 

Zvláštní snímek, který na jednu stranu exceluje pokud jde o technickou stránku vyobrazení poničeného Londýna budoucnosti a dokumentaristické pojetí akčních scén, servírovaných prostřednictvím stále delších a delších záběrů, na druhou stranu selhává po dějové stránce, scénáristickou pustotou a emociální prázdnotou, ale když koukám na commenty okolo, tak to bude asi jen můj subjektivní názor (za kterým si samozřejmě přesto stojím a započítávám ho do minusů filmu). Fakt je, že ani ty potenciálně nejsilnější scény (závěr) se mnou nijak zvlášť nehnuly. Já si naštěstí potrpím na propracovanou formu a technické vychytávky a pokud film v těchto kategoriích skutečně exceluje, pak jsem mu schopný odpustit mnohé, včetně mdlé story. V tomto směru však nastává značný problém, když se asi po třetině filmu děj přesune z toho krásně vykresleného postapokalyptického prostředí do lesů a luk. V tu chvíli proud vizuálně úžasných scén ustává a na povrch vyplouvá jak málo se vlastně děj pohybuje kupředu. Spostu scén v této části naštěstí zachraňuje skvělý Michael Caine. No a poslední třetina už je opět výborná, za čisté 4*, celek však jen za 3,5, ale díky nevšednímu diváckému zážitku a relativní originalitě (na současné poměry) zaokrouhluji nahoru.

plagát

Nevesta Re-animátora (1990) 

První Re-animator měl správný švih, punc kultovnovnosti a dokonale vyvážený poměr krev/humor. Dvojka už je jenom takovým slabším odvarem, kterému chybí pořádné tempo a geniální řeže jako v předchůdci. Yuzna není nijak zvlášť zdatný vypravěč, jeho hlavní síla je v krvavých a úchylných momentech. Na jejich nedostatek si stěžovat nemůžu. Jen škoda že si podobně nevyhraje také s postavama, které jsem si v jedničce tolik oblíbil. Dr. Hill (nebo to co z něj zbylo) nemá skoro žádný prostor a hlavní ryze kladná postava, Dan Cain, stále jen pochybuje o správnosti svého jednání, když krade a pitvá mrtvoly...až mi s tím celkem lezl na nervy. Oba v podstatě jen opakují repliky z jedničky, zato Herbert West v podání skvělého Jeffreyho Combse jako jediný prodělal nějaký upgrade a je ještě zábanější než minule. Scéna, kdy z nudy oživuje usekané končetiny patří k tomu nejlepšímu z celého filmu a právě díky němu je Bride of Re-Animator zábavný a bez výraznějších hluchých míst. Ale jak jsem napsal už dřív, s jedničkou se rovnat nemůže.

plagát

BloodRayne: Smäd upírov (2005) 

Začíná to poctivě béčkovými 2*. Jak se ale přetane bojovat, dojde filmu i nechtěný humor a zbyde jen nuda. Škoda. I když oproti HOTD a AITD je to trochu lepší. Hodně taky zachraňuje krásná Kristanna, o jejímž herectví mám sice pochyby, ale ona tu vážně nehraje o nic hůř než všichni ostatní a navíc chtít od filmu Uwe Bolla herecké výkony, to by byl přílišný luxus. Jestli bude kvalita Bollových filmů stoupat tak, jako doposud, tak příště už by to mohlo být za 2* a o dvacet filmů déle za 3*

plagát

Match Point - Hra osudu (2005) 

Chytré romantické drama s propracovaným scénářem (Scarlett je pro tentokrát až plusem číslo dva). Hlavní hrdina v podání pro mě zcela nezapamatovatelného řadového fracka Jonatha Rhyse Meyerse podává slušný výkon, je přiměřeně slizký a divák s ním nikdy zcela nesympatizuje. Příběh má zpočátku slušný spád, v prostřední třetině se však začne motat na místě. Závěrečná půlhodina vše s přehledem zachraňuje, když děj nabere (alespoň pro mě) zcela nečekaný směr. První Allenův film u kterého jsem nejen neusnul, ale dokonce se mi i líbil.