Klay

Jasný důkaz toho, že originalita se dá najít v každém žánru. Tohle není další z řady thrillerů o pošahaných sériových vrazích, kteří likvidují své oběti dokud je těsně před závěrečnými titulky nezastaví ruka zákona. Není to ani tak hluboká sonda do psychologie jako Henry, portrét masového vraha. V The ugly vypráví vrah Simon krátké epizody ze svého neradostného života psycholožce Karen, která zároveň s divákem pomalu odhaluje skutečný důvod proč Simon zabíjí. Ten je dost nečekaný a posouvá film někam trochu jinam. Vzpomínkové scény mají často skoro snovou atmosféru, jako kdyby to točil Lynch. Režisér a scénárista Scott Reynolds a špičkoví herci povyšují tenhle film na intenzivní, místy velmi napínavý počin, který z hlavy jen tak nedostanete.

Liman je břídil, který není schopný pracovat s tempem a neudrží jednotnou tvář po celou dobu filmu (což s přehledem potvrdil ve svém následujícím kousku). Na začátku se snaží udělat z Jasona Bournea skutečnou dýchající postavu, se kterou je možno se sžít a postupem času ho nutí dělat kousky, za které by se nemusel stydět ani Arnold v Komandu. Damon navíc neumí moc hrát, Potente je hnusná a jedinej světlej bod v obsazení, Clive Owen, se ukáže sotva na dvě minuty. Po všech stránkách průměrnej thriller, kterej se snaží vypadat jako něco, co není - inteligentní špionážní film. 50%

Kdybych to hodnotil jako horor nebo srovnával s prvním dílem, tak za 3*, většina té mystické atmosféry je nenávratně pryč. Ale pro mě to byla vždycky spíš taková fantasy pohádka pro dospělý. Kirsty/Alenka v říši divů s potoky krve.

Ze začátku jsem byl trochu zklamaný, protože žádný krvavý nonstop masakr se nekoná. Je to vcelku pomalu vyprávěný příběh o cestě za pomstou s mnoha paralelami s Tarantinovým Kill Billem. Příběh na rozdíl od podobných samurajských exploatací sedmdesátých let přece jen někam směřuje a mimo hlavní hrdinky je tu ještě několik důležitých vedlejších postav, které s děním pořádně zamíchají. Neměl jsem tak pocit stereotypního masakru jako třeba ze Shogun Assassian, ale k dokonalosti mi tu něco pořád chybělo.

Poetika akčních béček zavlečená do válečného dramatu? Proč ne? Verhoeven opět dokazuje jak skvělým nekonvenčním režisérem je. A opět se nejspíš nezavděčí všem. Pokud máte pro styl tohohle nizozemského úchyla slabost, určitě si přijdete na své. Není třeba se obávat, že by režisér, který 20 let nenatočil normální film, najednou přišel s nějakým sucharským dramatem, nebo dlouhé stopáže, protože po první rozjezdové hodině to nabere slušné obrátky. Verhoeven se nezapře ani v otevřenějších erotických scénách, zato přestřelky tentokrát příliš nezvládl. Ale jinak jsem s jeho prvním nehollywoodským projektem, od návratu do rodné vlasti, spokojenej.

K natočení dobrého trashe ještě nestačí, když jsou tvůrci zapálení fandové do žánru. Režisér Jake West nepředvádí ani desetinu talentu, kterým na sebe kdysi upozornil Peter Jackson a srovnání s Bad Taste je úplně mimo, tohle má blíž k australským Undead, ale je to ještě horší. Snad nejslabším článkem Evil Aliens jsou pokusy o humor, které dopadají vesměs trapně. Nechutnosti zůstávají pouhými nechutnostmi, ale pořádný vtip nebo nápad jim chybí. Je tu pár odkazů (Evil dead 2, Braindead) a pár nápadů s dobrým potenciálem (kombajn, sex s mimozemšťankou), ale všechno je to mizerně natočené a dokurvené hnusným CGI. O skutečné zábavě se dá mluvit až v posledních cca 20 minutách, kdy to přece jen chytne nějaké tempo, proto celé 2*. Pokud hledáte nějakou novější oddechovou a VTIPNOU slátaninu, zkuste raději čtvrtý díl Toxic Avengera.

Takhle to dopadá, když se člověk na něco hodně těší. Nabubřelé, prázdné a nudné. Vidim v tom jenom iritující scénáristický konstrukt...a Aronofsky neni nijak vyjímečnej režisér, jeho film ve mě nenechal jedinej silnější moment. Místy nesmyslně kýčovitá vizuální stránka to taky nezachrání. Jediné co oceňuji jsou výkony Rachel Weisz a hlavně Hugh Jackmana. 30%

Musim říct, že Kubricka nijak nezbožňuju, tady mě ale dost mile překvapil. Osvícení je jeho asi nejlepší film a naplno se tu projevujou jeho režijní kvality, když si po většinu z dvou a půl hodin vystačí se třema hercema, jedním prázdným hotelem a minimem prostředků pro budování atmosféry, která je přesto dokonale zahuštěná. Jen škoda toho pomalého tempa. Většinou nevadí, v úsecích soustředěných na černošského "zachránce" bylo však na obtíž, jinak se s ním dá v pohodě vyrovnat, protože herci, a teď myslim všechny tři, včetně toho kluka, jsou perfektní a každá druhá věta scénáře nějakým způsobem mění situace a posouvá děj kupředu, takže člověk dialogy vyloženě hltá. Pozoruhodný, komplexní horor, který jsem si při druhém shlédnutí užil víc než napoprvé.

Lehce zmatená hororová pohádka plná skvělých scénáristických i režijních nápadů rozhodně nabízí neotřelý přístup k látce, dobrou atmosféru (nikoliv hororovou) a předevšim charismatického záporáka Christophera Walkena. Bez jeho Gabriela se sympaticky zvrhlým smyslem pro humor by byl tenhle film sotva poloviční, protože celkově vzato je děj dost chatrnej a místy nezáživnej.

Obstojný malý horůrek, který se zbytečně pomalu rozjíždí, ale v druhé půlce nabídne pár velmi atmosférických momentů. Závěr mohl být mnohem rafinovanější, ale v dnešní době toho od scénáristů nemůžem chtít moc. Režisér Nacho Cerda, zodpovědný za zvrhlost Aftermath, má podle mě světlou filmovou budoucnost. Projevuje slušný cit pro atmosféru, ale v dramatické části (rozepře mezi ústředním hereckým duem) už tak jistě nepůsobí. Navzdory silně odmítavým zámořským kritikám je to zkrátka solidní film, lepší než všichni současní Covenanti a Blood like chocolate a podobné PG-13 braky, i když tak skvělý, že bych ho v dohledné době musel vidět znova neni.