Klay

Takový fantaskní nesmysl o 0% artu a 100% zábavy. Pokud se vám líbí Shinobi, zkuste tohle. Triky jsou slabé a maximálně nereálné, kupodivu tím nijak nenarušují pohádkově naivní atmosféru. Děj o partě mladých lidí, které vychovává jakýsi krutovládce jako své vlastní děti a bojovníky zároveň rovněž nepřekvapí. Pokud ale víte co čekat, nebudete Storm riders zklamáni. 3,5*

Slušné drama, v první půlce i docela vtipné a nabušené skvělými scénami. Časem mu bohužel trochu dochází dech, takže začíná jako výborný, končí jako lehce nadprůměrný film. Cage je ovšem loser k pohledání. Přestože do středního věku a do rodinného života mám ještě daleko, musel jsem s ním soucítit. Ve chvíli, kdy se pokouší sblížit se svou tlustou dcerou, nebo když se naváží do nového milence své bývalky člověk neví, zda se smát nebo smutnit. Škoda že ten humorný tón časem úplně vymizí a film se začne brát zbytečně vážně. V závěru se navíc scénarista utrhl ze řetězu a doslova sype jedno životní moudro za druhým. Přesto byl můj výsledný dojem kladný. Bavil jsem se, osud hlavního hrdiny mě zajímal, takže spokojenost.

Já si nestěžuju, dostal jsem co jsem chtěl. Dostatek akce, dobrodružství, pěkné vizuální balení a sexy Angelina. Ideální film na sobotní odpoledne, který příjemně uteče a mozek rozhodně nezatíží. Je fakt, že o děj jsem neměl nejmenší zájem, takže pár dní po shlédnutí už jsem si nevzpomněl na nic konkrétního...kromě Angeliny v těsných šortkách samozřejmě:-)

Výhrady bych měl a ne nepodstatný....ALE od 2,5 hodinového oscarového favorita jsem čekal něco mnohem slabšího. Příběh není nějak objevný, ale Scorsese by slušně zfilmoval snad i scénář, se kterým si zrovna někdo vytřel řiť, takže naděluje jednu silnou scénu za druhou a napjatý vztah mezi hlavními hrdiny (výjimečně slušný DiCaprio a výtečný Day-Lewis) udržuje řádně napjatého i diváka. K těm výtkam - Scorsese si v poslední třetině vzpomněl, že vlastně nechce točit komorní příběh o pomstě jednoho mladíka za vraždu otce, ale pořádně rozmáchlou story o vzniku New Yorku. Příběh se v tu chvíli rozpadne na sled emocí prostých scének a děj začne být nepříjemně zkratkovitý. Nečekejte žádný vygradovaný závěr, příběh většiny postav mi přišel jako neukončený, prostě mám z toho finále dost rozpolcené pocity. Ale jinak je to mnohem lepší film než Letec, i přes zabijáckou délku rozhodně nenudí, má dobře napsané postavy a pěknou hudbu. Co chtít od velkofilmu víc?

Tak trochu zklamání. Po zdejších ódách na úchylnost a šílenost filmu jsem čekal něco extra. Dostalo se mi však jen lehce nadprůměrné podívané bez napínavých scén a bez pořádných gore efektů. Na jedno shlédnutí to sice zabaví. Najde se i pár dobrých scén, hlavně závěr je typicky cronenbergovský a na rozdíl od zbytku v něm funguje atmosféra, ale o žádný převratný počin na poli hororu rozhodně nejde. Zvlášť když to po většinu stopáže ani jako horor nevypadá. Mutantní děti jsou po 90% příběhu odsunuty na druhou kolej a objeví se vždy jen na chviličku aby někoho zavraždily. Většina děje se soustředí na zvláštní metody léčby jednoho psychiatra a oni malí vrazi do toho všeho zapadnou sice chytře ale vcelku předvídatelně až na konci.

Nemám ve zvyku vytýkat akčním filmům nedějovost, protože efektně nasnímané přestřelky/kung-fu takové nedostatky většinou spolehlivě překryjí. Tentokrát musím udělat výjimku. Režisér Wilson Yip (SPL) zašel příliš daleko, když se po excelentní první třetině pustil do dramatu o dvou bratrech na opačných stranách zákona. Co do té chvíle zbylo z perfektního tempa úvodu dokonale likvidují vyloženě hnusné flashbacky a do konce filmu už nepřijde nic tak dechberoucího jako byly první dvě bojové scény. S tak strohým scénářem bych raději nechal herce, aby do sebe kopali po celých 90 minut bez přestávky. V závěru navíc přijde ke slovu i fantasy a to dost uměle naroubované na už tak pochroumanou kostru. Na Dragon Tiger Gate jsem se hodně těšil, bohužel mě dost zklamal. Přesto bych ho milovníkům akčních filmů doporučil, už kvůli těm bitkám stojí za shlédnutí, ale nečekejte nic převratného.

Horory mám hodně rád, ale tohle bylo úplně mimo. Dvě hodiny amatérské nudy s převážně mizernými gore efekty (i když to pomalé odřezávání nohy bylo fajn) a hereckými výkony na úrovni pornofilmu. A ještě mizerného. Německého. Ten sex byl vlastně jedním z mála oživujících elementů, ne že by ho bylo nějak moc ale na svlékající se gothičky je dvojnásobná radost pohledět. Trochu to také zachránil ten punc undergroundovosti, který už od začátku dává tušit že "příběh" neskončí zrovna přeslazeným happy endem, takže když už ne strašidelný, byl film alespoň příjemně depresivní. Ale to jsou všechny klady, které jsem schopen najít. I kdybych byl do hudby Cradle of Filth sebevětší blázen, hodnocení bych rozhodně nezvedal, protože tu stejně skoro nehraje a kdyby hrála po celou stopáž, ani tak by nestálo za to ztrácet dvě hodiny života s tímhle paskvilem. Pokud hledáte skutečnou gore lahůdku, pusťte si něco od Petera Jacksona.

Znalci mangové předlohy budou zklamáni, protože ve filmu není žádné násilí ani sex. Já se mezi ně neřadím a tak jsem si mohl tuhle šílenost made in japan dokonale užít. Zpočátku to opravdu vypadá jako blbost, vizuální dojem nic moc, herecký projev rovněž (alespoň že je hlavní hrdinka vážně hezká) a režisér nemá dynamiku zrovna v malíku. Ale to přejdě, časem se buď chytíte a přistoupíte na absolutní relaxační pohodovku s mozkem v poloze off anebo film naprosto zavrhnete. Těžko jednoznačně doporučovat, ale pánská část publika se slabostí pro asiatky si to užije určitě lépe než dámy...a málem bych zapomněl; úplný závěr je skutečně krásný. Tak trochu poetický, tak trochu jako z jiného filmu. Kdyby podobně vypadal i zbytek, šlo by o skutečnou perlu mezi japonskými manga adaptacemi.

Pro Miikeho typicky divný film, kterému bych mohl vytýkat spousty nedostatků: nízký rozpočet, televizní vizuál, nehezké počítačové triky, nulový děj a středně těžký onanismus. Bitek je dost, mají občas i dobrý nápad, ale mohly by být propracovanější, krev stříká nedostatečně často a o nějakých usekaných končetinách si můžete nechat jen zdát. Příběh o neustálém reinkarnování hlavního hrdiny v různých obdobích je dost chatrný a navíc se to tváří jako strašné umění, postavy vypouštějí jeden pseudofilozofický žvást za druhým a z toho pak vyplývá místy skomírající tempo. Tak proč se mi to i přesto líbilo? Nedokážu vysvětlit. Je to prostě experiment u kterého jsem se dobře pobavil a u těch pár rozvláčnějších částí jsem minimálně zůstal zvědavý, co bude dál.

Tak to je nový subžánr - hororový velkofilm, popkornový a přeplácaný jak od Rolanda Emmericha, ale určitě zábavnější než většina jeho škvárů. Možná byla chyba už v Kingově předloze, nevím, nečetl jsem. Filmový úkaz je to ale nanejvýš nevídaný - mimozemská hovna lezoucí z lidských řití, bratři obdaření telepatickými schopnostmi, akce ufouni vs armáda s vrtulníky a spousta dalších laskominek nacpaných do více jak dvou hodin stopáže. Je to přesně takové jak to zní - nesourodá kaše, která každé půl hodiny mění žánr. Ale v dnešním filmovém světě plném Sommersů a Sonnenfeldů to nepůsobí jako tak strašná slátanina...a narozdíl od filmů zmiňovaných režisérů, tenhle Kasdanův úlet skvěle pobaví, není přehlcený trikovými a akčními scénami a po vizuální stránce se nemá za co stydět.