Jamajdzan

Tak puaštěné, že kdyby to bylo jen o něco málo puaštěnější, tak už by to nebylo tak supeu. Takto to je vybouně puehnané, kuasně zahuané ..puostě pauádní paodie. (Paudón na klávesnici mi nefunguje "R")

Tomu říkám film, který svým obsahem naprosto naplnil to, co byste od něj čekali podle názvu. 5 hvězd za tu totálně šílenou jízdu a jednu hvězdu dolů, protože tam prostě nebylo vůbec nic navíc.

I kdyby to bylo o půlku kratší, tak je to pořád dost dlouhé :) , ale o to je obdivuhodnější, že každá z těch 212 minut má svůj význam a přispívá k tomu, co film divákovi sděluje. V každém rozhovoru je tolik dalších nevyřčených myšlenek a právě ta slova, který vůbec nezazní volají k divákovi ze všech nejhlasitěji. Je podivuhodné, že postava, které není ani v jednom záběru vidět do obličeje a ani jednou nepromluví zanechá nejen v hlavních hrdinech, ale i ve mě samotném největší dojem ze všech. Říkám si: Na Ježíši musí být něco opravdu speciálního!

Celý film je nejen postavený na hlavní herecké dvojci, ale také je jí zcela podřízený a přizpůsobený a vlastně proč ne? Arnold a Sly best broes, Arnold vs. Sly, Arnold a Sly vs. všechno co se hýbe, tak či tak to funguje na jedničku. Jen škoda, že pokulhávají takové ty bezváýznamné filmové drobnosti jako děj, logika věci, smysl a posleství příběhu, napětí, scénář, kvalita filmu atd.. Určitě to ale stačilo na to, abych se dobře pobavil a Schwarzenegger alias Rottmayer, alias mr. Imback se postaral o nejlepší scénu z celého filmu a to měl přitom původně získat jen trochu času navíc :) V češtině je Arnold nevýraznej svalovec, v anglicko-rakouštině válí, ale jak dostane příležitost šprechtit německy je naprosto legendární!

Barkhad Abdi, obyčejný řidič z povolání, který se jednodo dne po šichtě dozví o konkurzu do nového filmu, kde shánějí herce somálského původu. Šoférování zrovna moc nevynáší, volného času v zemi neomezených možností, je také neomezeně a tak se po vzoru Toma Angela chopí příležitosti, nechá svůj taxík odpočívat, využije svých rasových předpokladů a se směšnými nadějemi na úspěch se naivně vydá zkusit štěstí na onen konkurz, protože lepší umřít starej a bohatej. Nejen, že dostane příležitost ukázat svůj obličej celému světu před kamerou (i když trochu rozklepanou), ale dokonce tu hlavní vedlejší roli z celého filmu. Pirátského kapitána zahraje tak přesvědčivě, že by Johny Depp mohl nabrat s Černou Perlou kurz do nejbližšího kina jít se něco přiučit. Dokonce ani takový herecký kalibr jako Tom Hanks mě nepřesvědčil, tak jako onen somálský mladík a tak místy ve filmu není jasné, kdo komu sekunduje. Nespoileruju tu zápletku filmu, pouze vyprávím skutečný příběh jedné z hlavních postav, který je bohužel zajímavější než celý scénář Kapitána Phillipse. Jedná se však neinovaitní a předvídatelný děj zpracováný naprosto skvělým způsobem, kterému lze těžko něco vytknout. Např. ta scéna vylodění pirátů byla slaná i mastná a cením zvláště provedení z pohledu nejen strany rukojmého, ale i únosců, kteří dávají divákovi na výběr zda si je oblíbí nebo je bude čím dál víc nenávidět. Jen škoda, že ta kamera byla tak otřesná a to jako myslím doslova i obrazně :) Jednoznačně nejlepší Greengrassův film, to ale ještě neznamená, že jsem z toho nějak naměko.

Nádherný muzikál v atmosféře jakou už asi nikdy nebude možné zopakovat. Herci přehrávají, každý problém se řeší tancem a děj se vytrácí, ale koho to zajímá?! :-) K poválečné době to prostě patří a ten optimizumus, náboj a obrovská dávka nápadů a tanečních kreací ze Zpívání v dešti dělá pravděpodobně nejlepší muzikál minulého století. Jediné, co by bylo možné vytknout, že ve všech společných scénách užasný O'Connor nápadně zastiňuje méně výrazného Kellyho, který přeci měl být hlavní herec ne? Máma princezny Lei také ukazuje, že síla (herecká) je v ní silná. Ty dlouhé bezstřihové záběry jsou famózní a tam, kde mi to plíce dovolily, jsem je hltal jedním dechem.

Za jiných okolnosti se tank Fury mohl stát útulným prostředím sitcomu z druhé světové. Zde se však stal domovem, útočištěm i noční můrou posádky jednoho z nejpůsobivějších a nejvíce fungujících válečných filmů vůbec. Partičce okolo seržanta Wardaddyho to spolu šlape jak na tankovém pásu, každý z členů je výrazný, snadno zapamatovatelný a bojuje s krutostí války svým osobitým způsobem. Někdo silou, někdo vírou, někdo humorem a někdo hledáním lásky a pokoje v těch vzácných maličkostech, který drsný válečný svět nabízí. Možná film místy působí až příliš surově, ale co jste čekali? Todle je válka: "nejlepší práce jakou jsme kdy měli". Ten kontrast naprosté nenávisti a malých činů dobroty nepřátel vzájemně je velmi působivý. Spoustu momentů, kterých jsem se bál už před vstupem do kina, mohly dopadnout trapně a zapůsobit na dojem z filmu jako mina na pohyblivost tanku, ale scénář si s nimi poradil nad očekávání dobře. Eskadra posil přeci nemusí vždy na poslední chvíli po americku zachránit den (viz. Ryan) a i jeden německý tank, může pěkně pocuchat spojeneckou přesilu (což je jev často výdaný za skutečné války, měně však ve filmech). Možná není náhoda, že si Pitt vystřihl hlavní roli v obou mých top filmech z 2.WW (Inglourious Basterds a nyní nově i Fury) a to v nutno dodat velmi podobné roli. A co více dodat k maximálnímu vcítění se do role, než to, že se Shia LaBeouf (představitel "Bible"), během natáčení, po několika osobních rozhovorech s Bradem Pittem, stal skutečně křesťanem? :)

Na počátku tohoto filmu byl nápad. Ten nápad u Christophera Nolana, ten nápad byl Počátek. Nolan se podíval na tento nápad a viděl, že je to dobré. Proto povolal ty nejlepší herce současnosti, jako Lea, Josepha a Toma je povolal a řekl si, že to bude velmi dobré. Poté učinil Hanse Zimmera jako pomoc jemu vlastní a celý svět očekával, že to bude velmi dobré. Na to celý svět, viděl toto dílo a podle hodnocení bylo velmi, velmi dobré. A pak jsem se na to přiešel podívat já a moc mě to neomráčilo :-) ...Nevím včem je problém, přišlo mi to moc přeplácané a moc přemyšlenkovaně o ničem, ale uznávám, že kvalita tam je velká.

Skvělé a přesvědčivé Douglasovo one man show jako klad ani příčítat nemůžu, on už se snad jako skvělý herec už narodil, ostatní filmové parametry však hodnotím na výbornou. Atmosféra simpaticky houstla, s hlavním hrdinou se dalo sžít skoro samo a vše se plynule rozjíždělo do plných obrátek, napětí s přibývajícími minutami báječně gradovalo a vyvrcholilo pro mě trochu překvapujícím a důstojným závěrem na vrcholu mrakodrapu, což byl zároveň vrchol celého fimlu a už jsem se pomalu chystal ohodnotit hru největším počtem hvězd jaké jsou na csfd k dispozici, to jsem ale nevěděl, že hra ještě není u konce. Na ten divný post závěr jsem asi nedokázal být tak navní jak režisér doufal, sytá atmosféra se rozplynula v oparu ročarování a najednou jsem si začal připadat jako v jakési pohádce, které bych to vše snadno odpustil, ne však tomu, do té doby skoro geniálnímu dílu, které jsem viděl v předchozích dvou hodinách. Na konci každé hry se přeci má dostavit jiný pocit, než zklamání z toho, že vše nakonec bylo mnohem předvídatelnějšía průhlednější, než jsem opojen svým nadšením vysnil. Moc si toužím uchlácholit sám sebe, že poslední minuty byli jen jakýmsi úletem a snem hlavního hrdiny během pádu, ale tomu bohužel nic nenasvědčuje.

Dalo by se toho napsat hodně, čím tento film byl a čím nebyl, ale pro mě byl především nevyvážený. Nevyvážená byla už má očekávání, kdy jsem na něj šel po přelomové a skvělé 300 plný očekávání a zároveň obav, z nedůvěry v nového režiséra i v to, že si to celé bude na jedničku jenom tak okatě hrát, což se mi bohužel nakonec i částečně potvrdilo. Nevyvážená byla stopáž, kdy hodně nanicovatý konec zastínil, nadějný začátek. Mezi scénami se nevyváženě střídali výborné komixové kousky s jejich skoro až trapně lacinými napodobeninami. Hodně nevyvážené bylo charisma hlavních hrdinů, kdy jeden výrazně zastiňoval toho druhého dokonce tak zřetelně, že považuju za zbytečné psát které postavy mám na mysli. Z těchto důvodů jsem měl při odchodu z kina takové nevyvážené pocity proto i ten film také hodnotím tak trochu nevyváženě ..něco mezi.