sha.piro

Film o dvou ženách s jedinou mužskou hereckou asistencí není bez chyb, ale díky hereckým výkonům a dobře se rýsujícímu ději se Vám zapíše do paměti jako velmi slušně zvládnuté filmové dílo. 70%

Průměrná podívaná, kterou převyšuje úžasná dvojice Groot - Mýval. Na tyhle dva jen tak nezapomenete.

Herecky snad, ale dějově je to zcela mimo už od samotného počátku. Spartakus nebyl otrokem, ale svobodným mužem, který během života vstoupil do vojska, byl seznámen (nejen) s formacemi i s římskou strategií a teprve poté odsouzen. Běžný otrok by nemohl takovou dobu odolávat římským legiím bez těchto vědomostí. Hudbu dnes také vnímám spíše negativně - hraje pořád a není to zrovna rajská hudba pro potěchu ucha. Jako malému se mi ale tento film velice líbil - dnes však spíše jeho druhá půlka. To seriálový hrdina je té skutečné pravdě o dost blíže (seriál hodně těží z pravdivých informací, které se o životě a cestě Spartaka dochovaly). Na stranu druhou, gladiátoři byli silní muži, ne však vybicepsovaní posilovnami. A vysoce postavení Římané byli spíše takoví, které známe z tohoto snímku :-)

"Spartakus - Bohové arény" jistě zaujme díky názvu asi více fanoušků, než kdyby tam stálo Gannicus - řekli si tvůrci. V tomto případě jde však o hlavní postavu Gannica, takže by tomu tak být mělo, navíc dějově předchází Spartakovi... Musím přiznat, že z té hordy svaloušů je mi postava Gannica ze všech bijců nejsympatičtější a tak jsem si rád dopřál slávu této hvězdy, byť má jen poloviční počet dílů, než každá trilogijní série o Spartakovi.

Seriál umí pobavit a v některých případech zaujmout i obsazením / výkony (Poláková - Babčáková - Holub). Žádným zázrakem ho ale nazývat nelze.

Od snímku jsem příliš neočekával, ale dostal mě tím, čím je. Syrovou sondou do života smutného klauna a jeho zatrpklých přátel / spolupracovníků. Oldřich Kaiser je stále pan Herec.

Ač se jedná spíše o nízkorozpočtový sci-fi snímek, nešetřilo se na tom hlavním - scénář, kamera, režie, hudba i herecké výkony jsou na velmi vysoké úrovni. Brit Marlingová je doslova neuvěřitelná, stejně jako sonda do lidské duše a do neutuchající tíhy z pocitu viny, z odsouzení sebe sama...

Velmi dobře natočený snímek. Zde se nezapře cit pro detail i vesmír. Všechny scény jsou doslova neuvěřitelné.

Když už si vás něčím snímek Chappie získá na svou stranu, hned vám uštědří několik bolestivých úderů. Ani si už nevzpomínám, kterému filmu se to povedlo tolikrát. Hold, Amerika se v něm nezapře, ani na minutu. Zde dostanete všecho s přídavkem a to na mega talíř! Tohle rozhodně není film pro děti a podle mě snad ani pro normálně myslícího dospěláka. Na sprostá slova, úděsná "burger gesta" (jak já tomu říkám) apod. si už někdo možná za ta léta zásobování brakovou filmařinou vyudoval imunitu, ale aby zlo zůstalo nepotrestáno a ještě získalo "tunning", to už je fakt moc. Já vyrostl na Číslu 5 a po tomhle snímku, který to "dobré" má pod opravdu hnusnou a mnohovrstvou slupkou (ale přeci jen má), se k němu snad hned s nadšením vrátím, byť už tomu snímku táhne na třicet.

Film Ghoul se jistě právem může nazývat králem českého hororu a bez ostychu se postavit i mezi celosvětovou "standard klasiku". Filmu bych neměl téměř co vytknout - atmosfru má výtečnou - přesto si však dovolím prohlásit, že méně je někdy opravdu více. Ač je Ghoul velmi často spojován se snímkem Záhada Blair Witch, v "úděsnosti" se jí rovnat nemůže. Ono totiž ztělesněné zlo v podobě žijícího lidožrouta není tolik děsivé, jako samotná představivost obecenstva, na kterou vsadila Záhada BW. Ta vhnala strach do kostí diváků slabými dechy, praskáním větví, tmou a vším, čeho se bojí každý, kdo se v temné noci stratí uprostřed lesa. Přesto se to P. Jáklovi a jeho týmu povedlo. Do světa vyslali snímek, na který se jistě hned tak mezi fanoušky hororů nezapomene.