Recenzie (577)
Občan Havel (2007)
Kupodivu se ty dvě hodiny daly bezproblémově vydržet. Nicméně několik otázek mi na mysli vytanulo: 1. Byl by dokument tak koukatelný, pokud by nepojednával o Havlovi? Odpovídám, že ne. Byl by to průměrný dokument aspoň v tomto sestřihu. 2. Jak by asi dokument vypadal, pokud by jej mohl sestříhat sám Koutecký? Myslím, že zcela jinak a mám pocit, že o hodně lépe. Minimálně by byl znát autorův rukopis. 3. Je to samozřejmě finanční záležitost, ale bylo by zajímavé nechat sestříhat dokument několika významným dokumentaristům. Je rozhodně z čeho stříhat. Přesto se dá ale říci, že i tento sestřih Havlovi rozhodně neubližuje, ale přidává mu ještě více lidský rozměr. Ukažte mi politika, který by takto dopadl, pokud by se nechal natočit takovouto obnažující sondou? Dokument jsem viděl v Praze ve smíchovském multiplexu a představení samo mi přineslo dvě překvapení - jednak vyprodaný sál, a to film běžel několikrát denně a již čtvrtý den a druhak - nevzpomínám si, že bych v multikině někdy zažil potlesk na konci filmu. Tady byl spontánní a dlouhý. Přesto si myslím, že dokument má spíše formát pro televizní obrazovku, než pro plátno kina - ten 16 mm film, na který bylo převážně točeno, má na velkém plátně zrno jak brambory. Nejde ale jen o technické parametry, myslím i svoji formou. (Pavel P. Ries)
Pasti, pasti, pastičky (1998)
Od tohoto filmu jsem Věru Chytilovou přestal sledovat jako režisérku hraného filmu. V dokumentu je stále dobrá.
Dedičstvo alebo Kurvahošigutntag (1992)
Velmi pokleslá komedie ve stylu Trošky.
Šašek a královna (1987)
Podle mého názoru Chytilová v tomto filmu ani zdánlivě nedosáhla kvality divadelní předlohy.
Hra o jablko (1976)
Nemám rád tento film. Podle mého názoru zde Chytilová jasně ukazuje svůj feminismus a nepřátelství k mužům.
Poslušne hlásim (1957)
Nemám rád Švejka a nelíbí se mi můj oblíbený herec Hrušínský v této roli. Navíc už vůbec neberu pohled rudého komisaře sovětů Haška, posílený komunistou Steklým na Rakousko-Uhersko!
Temno (1950)
No, pokud tu Abdul hovoří o adaptaci Aloise Jiráska, tak za nejlepší adaptace tohoto spisovatele považuji filmy Otakara Vávry. Ten přesně pochopil koho má před sebou a že jeho romány jsou vlastně dokonalými filmovými scénáři. Pokud by žil Jirásek v Americe v jiné době, byl by rozhodně slavným scénáristou. Zejména v Hollywoodu, kde na historickou přesnost nikdy nedbali. Jinak Steklého Temno je slabá adaptace.
Siréna (1947)
Nemám rád tohoto prokomunistického režiséra. Co si o něm myslím jsem napsal v komentáři k filmu Hra o královnu. Byl bezesporu talentovaným tvůrcem, ale svůj talent dal bezezbyrku do služeb totality, tak jako Vávra, Sokolovský a jiní. To že byl film oceněn v zahraničí mě neudivuje. Intelektuální prostředí festivalů té doby bylo značně levicové, jako intelektuálové většinou jsou.
Nikola Šuhaj loupežník (1977) (TV film)
Oproti Baladě pro banditu slaboučký odvar.
Gottwald (1986) (seriál)
Jeden z nejhorších prorežimních seriálů od jednoho z největších slouhů Husákovské normalizační televize. Na rozdíl od Jiřího Adamce již po r. 1989 nenatočil ani záběr. Říká se, o mrtvých jen dobře - tady mě to ale nějak nejde.