Crtcus

Tak přesně takhle vypadá filosofie, když se ze slov převede na obrazy - na film. V žádném případě tento film nelze chápat jako nějaký "akčňák s Šónem", či jakýkoliv jiný konvenční film (a proti tomuhle vypadá každý film jako konvenční :-)), který je zde zmiňován, jako například Planeta opic. Psychologických filmů jsem už viděl spousty, ale tohle je první filosofický. Rozhodně nevšední zážitek...

Abych se přiznal, film mne docela zklamal. Na to, jak rychle vyskočil do první dvacítky by to mělo být něco extra, a ne jen "pohádka". A přesně to avatar je, vůbec nic mne nepřekvapilo, prakticky odzačátku mi byl jasný konec filmu a jen jsem tedy čekal, kdy se to přes všechny ty události přežene do konce. Je to zase jeden z těch moderních počinů typu "jen ať to vypadá bezva, co je vevnitř nikoho zajímat nebude". Ale mne ano. Co na tom, že postavy mají tři metry a jsou modré, když z nich mluví disneyho Pocahontas. Dávám tři - uvidíme, možná ještě jedna přibude, až film uvdím doma, bez ušrvoucí hlasitosti zvuku z kina a bez značne nezdařeného českého dabingu...

Když tento film srovnám jak se seriálem z 81., tak z knížkou, tak nemohu hodnotit jinak než odpad. Zafod jen s jednou hlavou?? (dávat ji jinam než vedle té první je šizení) Marwin jako japonský robotek?? Kde je pak ten jeho pesimismus? V hlase, to je trochu málo...

Skvělý film, kde "Mr. Bean" konečně přestává být jen pitvořícím se hlupákem a předvádí i něco víc. Navíc dokonalý Malkovich, s dokonalým přízvukem (jednou jsem to viděl v češtině - je to uplně jiný film bez onoho přízvuku) jako arcipadouch. jediná škoda, že Atkinson s oním překročním Beanovy šablony se zastavil kdesi napůl cesty.

Adaptace divadelní hry do televizní podoby může být i skvělá (viz Blbec k večeři), ale je třeba si uvědomit rozdíl mezi televizí a divadlem - což se zde bohužel nepovedlo. Divadlo je o fantazii, kde je běžné vystupovat z rolí či vkládat "oslovující složky", ale pokud něco takového dáme do televize bez jeviště - hrůza sledovat. Film nehodnotím jako odpad, měl celkem zajímavou myšlenku a ona hra je pravděpodobně výborná, ale jinak nemám co bych povznesl. Navíc ona homosexuální problematika mi připadala značně účelová, do filmu o rozdílném chápání výuky a světa jako takového se to vůbec nehodilo, rozhodně ne tím způsobem, jakým zde byla prezentována.

Film, který zobrazuje boj irů za nezávislost na Anglii, a na němž je příkladně vidět, jak se naivní ideály měří s realitou. Je to film o politice a vlastenectví. Hlavní hrdina se nechce vzdát svých ideálů, ač je konfrontován s realitou, která funguje zcela jinak. Nakonec je vidět, jak se z onoho bojovníka za svobodu a vlastence stává bandita a vyděděnec, který není ochoten uznat, že věc za níž bojoval mohla skončit kompromisem a považuje ji jen za výměnu jedněch vládců za jiné.

Nádherný film, který velice poutavým způsobem nastavuje zrcadlo běžnému životu. Není to ten typ filmu, u kterého jen sedíte a čekáte, co se bude dít - tady se před vašima očima odehrává mozaika příběhů, které vás donutí přemýšlet, posuzovat, hledat pro onen obraz v zrcadle vzor. Ano, je to často zvláštní a iracionální - ale nakonec jsem byl zcela ohromen a ještě pár minut po skončení se smál - ne filmu, ale světu, jaký je a jaký jsem ho v onom filmu uviděl...

Nemslel jsem si, že by se mi to mohlo u některého filmu stát, ale u Eragona se mi to stalo. Místo abych se soustředil na film a na to, jaký je, pořád jsem musel myslet na herecké obsazení. Hlavní postava je natolik nesympatický a protivný fracek, že jsem to chtěl několikrát kvůli němu vypnout; a taky vypnul, díval jsem se na film díval po kouscích asi natřikrát. Film samotný není až tak špatný, ačkoliv by mu prospělo několik desítek minut navíc na dopracování příběhu (knihu jsme nečetl, přišlo mi to místy zmatené a musel jsem mnoho mlhavě domýšlet). Jak ale píši na začátku, Eragon je pro mne prvním filmem, který nemůžu kvůli herci ani vidět.