IQ Tiqe

Oproti Tokyo Raiders je více zaměřen na zábavu, zkrátka jde o typickou ukázku akční komedie. Bohužel jsem měl zpočátku problém s tím, že snaha o zábavu jde občas na úkor logiky děje - např. udělat na nepřítele, kterého jsem dohonil vtipný ksicht za cenu, že mi uteče, to je překombinované. Naštěstí jsem později pochopil, že nutně nemuselo jít o nesmysl. Celkově vzato to není žádná vypalovačka, ale když se to nepřehání, mám tenhle žánr rád, takže 70%

Símhle filmem mám problém. Celý nápad (viz obsah) mi připadal pro romantickou komedii víc než vhodný, ale snad už po čtvrt hodině jsem měl dojem, že provedení asi nebude to, co bych čekal - zkrátka jsem si neuměl představit, jak se bude děj odvíjet dál. Bohužel, místo vtipné linie mě čekala místy trapný a nelíbivý děj. Potěšující je, že nešlo o "šablonovou" rom. komedii, nebyla tak čitelná a přímočará, ale bylo to na úkor logičnosti děje. Nebýt kouzelného úsměvu Hae-jo a toho, že přes všechna negativa si snímek udržel svou korejskou laskavost a lidskost, asi bych to vyppnul. 50%

Sice nejde o dokonalý film, ale z mého pohledu je v něm takřka vše, co bych bych od akčního filmu s lehkým nádechem komedie čekal - děj má spád, nemá hluchá místa a zápletka se dál vyvíjí, takže celek není tak jednotvárný a snadno čitelný. 70%

Od třetího pokračovánbí Mumie jsem si moc nesliboval - čekal jsem ještě průměrnější dobrodružný film, na který se dá bez problémů koukat, tentokrát bez Rachel Weisz. Ale o ženskou krásu i tak nebyla nouze, Isabella Leong (byť Portugalka) a vůbec po čínsku pojatý příběh od začátku ukazovaly, že pro nenáročného diváka by mohlo jít o ne špatné dobrodružství. Problém byl, že tam zcella chybělo napětí. Za celé skoro dvě hodiny jsem neměl důvod strachovat se o někoho z hrdinů nebo uvažoivat o tom, jak se z téhle kaše dostanou, protože předchozí díl jasně ukázal, že to není třeba - vždy se najde nějaké zcela nečekané řešení, a vždy to dobře dopadne, takže proč se tím zatěžovat? Takže provedení bylo ok, herci ok, ale dějově neměl co nabídnout.

3* málo, 4 zase moc, ale i když to není žádná špička, přece jen je to komedie, u které jsem se zasmál a líbila se mi. Jak to, ža je v Koreji tolik pěkných holek a vůbec všichni působí tak nějak sympatičtěji? To je přidaná hodnota, která dělá z obyčejných filmů neobyčejné a zajímavé, jako byl tenhle. 70%

V jednoduchosti je krása! Vezměte rodinu, každému členu přiřaďte nějaké tajemství, zálibu, úchylku, problém, něco, co před ostatními skrývá, nenásilně je šoupněte na pár dní na jedno místo a máte film. A to dokonce přirozeně vtipný film, protože jste měli kliku a vybrali herce, kteří k sobě pasují a působí přirozeně. # Otec rodiny, ve které jsou hádky na denním pořádku, dělá dozorce v base. Jednoho dne ve vězení objeví svého syna, o jehož existenci sice ví, ale nikdy ho neviděl (natož pak jeho žena a děti). Na podmínku ho vezme k rodině domů, ale nikomu neřekne, že jde o jeho syna. Navíc přijíždí na jarní prázdniny dcera, která studuje VŠ. Pak je tu ještě manželka a druhý (mladší) syn a zábava může začít. To je tak pro představu. Je to oddechovka; mě oslovila i pobavila; snad i někoho dalšího... 79%

Ani nevím, čím mě tenhle film přesvědčil, vždyť příběh plynul pomalu a trochu bezcílně! Už je mi to jasné - příjemná atmosféra a hodně milí herci. Těžko ho popsat a vyhnout se kýčovitosti - zkrátka byl takový laskavý, skoro jak pohlazení. A naštěstí nejde o žádné drama. jak se píše v popisu. Taky tam stojí "melancholický", to už sedí, ale já bych dodal vesele melancholická romantika s nádechem komedie.

Parodie na stupidní americké soutěže krásy. Vystihuje všechny kýčovitosti, které k nim patří - přiblblé dovednostní soutěže, řeči o světovém míru, opěvování Ježíše, oslavování Ameriky nebo hraní si na Matku Terezu. Ukazuje, jak je to celé trapné a pokrytecké. Bohužel jsem neměl nejmenší důvod se smát. Takže nakonec asi to nejlepší z filmu byla hudba, která se ale k ději moc nehodila. A neměl bych zapomenout na Kirsten Dunst, film je zapomenutelný, ona snad ne.

50%

Krása příběhu, který je postavený na něčím vyprávění, je v tom, že ne vše musí být pravda. Ale čemu pak můžete věřit?