Mara97

Na toto jsem čekal 10 let! Od vydání krátkého Interande si nikdo netroufl natočit v tuzemsku další interaktivní film, a to dokonce celovečerní. Tento druh experimentálního filmu mě neskutečně baví a jsem rád, když někdo najde odvahu se do něčeho takového pustit. V případě Vladimírovy volby se nejedná pouze o chválu formátu jako takového, film je prvotřídní se vším všudy. Příběh je atraktivní, že by mohl snadno obstát na filmovém plátně i v klasické podobě. Postavy jsou dobře zvolené, je vidět, že na dialozích si autoři velmi dali záležet a každá postava se vyznačuje svou do jisté míry typickou mluvou. Vynikající soudruh náměstek Kačer - někomu by mohlo vadit, že je na tuto roli poměrně mladý, i já jsem se v počátku zarazil... nicméně po kratším zvážení mně došlo, že to vlastně svůj smysl má, protože to má symbolizovat toho tehdejšího mladého sebevědomého kariéristu, který díky naprosté stranické oddanosti a mnohdy i pokleslé morálce šplhá co se dá. Jedná se o film ze samého konce normalizace, tak bylo zapotřebí si trochu pohrát s rekvizitami a správně vybrat exteriéry i interiéry. I tady tvůrci obstáli; pravda jest, že u interiérů to je v Česku poněkud snazší, protože řada veřejných budov vypadá již 50 let stejně, i tak ale byla vidět velká snaha, co nejlépe zachytit tehdejší svět. Samozřejmě to nebylo dokonalé, i na konci komunismu se ve filmu objevují plastová okna, novější výtahy či designové vypínače, to bych si ale nedovolil nikomu zazlívat, když se nejedná o špičkovou produkci, kterou jsme mohli nedávno vidět např. v Desadesátkách na ČT, kde prostě už to věrné zachycení reality tak nějak očekáváte. Jelikož se jedná o mladé tvůrce, je zde přinesena jistá míra inovace, která film velmi osvěžuje - ať už se jedná o lovení globusů či scénu v hospodě na jeden záběr s otočnou kamerou kolem kulatého stolu, klobouk dolů.

Tzv. Orlické vraždy se konečně dočkaly důstojného zfilmování. Po opravdu nezdařených a manipulativních Sametových vrazích vykreslují Devadesátky tuto dobu objektivně a věrně. Divák ví, jak to všechno s vrahy dopadne, přesto během zhlédnutí ani nedutá, jak jsou jednotlivé díly napínavé. Dějová linka s Tůmou i Kozákovou rodinou je vynikající, v čemž Devadesátky dokonce předstihují Případy 1. oddělení. Nakonec musím pochválit i poctivé dobové zpracování, ať už ohledně vystihujících krátkých sestřihů (což ostatně ČT umí po vzoru seriálu Vyprávěj), tak v podobě rekvizit. Zatímco Sametoví vrazi měli údajně problém použít rekvizity staré 10 let (de facto by stačilo jen použít starší vozový park a dát si pozor na technická zařízení), tady u stáří 30 let není sebemenší problém.

To je takový béčko! Herecké výkony, kamera, zpracování, hudba, to vše je kompletně druholigové, na úrovni Slovenska. Způsob narace je naprosto nepřijatelný, protože kdo nezná okolnosti, resp. tu dobu nezažil, nemá sebemenší šanci děj filmu pochopit. Vše je ve filmu vyjádřeno tolik zkratkovitě, jakoby film musel mít maximálně 20 minut; na druhou stranu se film zabývá nepodstatnými věcmi, čímž je stopáž stejně dlouhá, ve speciální edici až nepřijatelná. Původně jsem Sametové vrahy hodnotil odpadem, po pochopení Orlických vražd (díky seriálu Devadesátky a dokumentární sérii Polosvěty) už se přece jen orientuji více a nejsem již tolik frustrován, že se vůbec v ději neorientuji, proto zvedám na dvě hvězdy. I tak mám ale nespočet výhrad. Kromě zmatečnosti je film odporný, vše zobrazuje až do extrému, co se naturalismu týče, ve filmu je hrozně moc zbytečně nahých postav, k porodu se nebudu radši ani vyjadřovat. Film je zvláštní v tom ohledu, že zachycuje 10 let staré události, ale všechny rekvizity jsou tehdejší. Prý kvůli úsporám. To víš, že jo! Svoboda jakožto bývalý polistopadový předseda KSČM se snaží současný kapitalismus zobrazit jako to nejodpornější na světě, přičemž už to mnoho let nebylo realitou (a divoké devadesátky byly jen důsledkem morálního dna z komunismu). Cílem filmu je co nejvíce dehonestovat současnou dobu, abychom si uvědomili, jak moc jsme od dob komunismu zbloudili. Toto se ovšem neděje poprvé, stává se to i u dalších Svobodových filmů (např. Vysoká hra), kdy cíleně tímto způsobem ovlivňuje veřejné mínění, a to dost nenápadně! Toto není svobodná kultura, ale cílená a sofistikovaná propaganda jednoho zakomplexovaného komouše. Tomuto ovlivňování by se mělo věnovat více pozornosti a varovat před ním!

Sice bolševická propaganda a kritika těch "robotů" a zvrácených kapitalistických metod, ale já to v tom jako dítě kapitalismu nevidím. Každý má přeci vlastní hlavu a když porovná pracovní morálku v JZD Podhůří (čti Slušovice) a kdekoli jinde v Československu, když si vzpomene na Vašutovu lemplovitost, rozhodně mi nevyplývá, že ta pohoda a flákání se, které jsou ve filmu popisovány jako vlastně to dobré, je něco pozitivního. Vašut mohl být naopak rád, že s ním zacházeli tolik milosrdně a nepropustili ho dřív. A trochu se i divím, proč film vznikl, když na konci režimu Čuba z JZD Slušovice už věděl, jak jít se systémem, aby mu házel co nejméně klacků pod nohy a umožnil mu co největší svobodu na projekty a export - možná asi proto, aby si zase nemyslel, že jeho možnosti jsou neomezené. Ze strany bolševiků je to zase nefér, protože takto kritizovat to jediné fungující v naprosto rozpadajícím se komunistickém systému bylo nejspíš pohřbení veškerých ekonomických vyhlídek na 90. léta, kdyby Samet neproběhl a režim mohl pokračovat dál. Evidentně ne každý ve straně byl pokrokář typu Jakeše... Nicméně film mě navzdory mnoha bizarnostem bavil, stopáž ideální, scénář jasně napsaný, díky opravdu bohaté hudební složce film ubíhal rychle a celkově působil jako téměř vzorová výpověď doby, že ani nemusí vadit, když jsem tu dobu osobně nezažil (díkybohu). A Vašutův street dance na střeše a kapotě auta je zapomenutý klenot naší kinematografie!

Tento díl triků potravinářského průmyslu by měl svým dosahem oslovit velkou část veřejnosti, protože není na světě většího šmelináře, než koncern Mondelez.

Důležitý film, protože se občas nestačím divit, čeho jsem na silnicích svědkem. Řidičák má dnes každý, dost řidičů si musí za volantem dokazovat své ego, navíc každý z motoristů už poznal, jaké to je mít za sebou "nalepené" jedno BMW (kterému také čistou náhodou nefungují blinkry). Vynikající výběr skutečných postav (bohužel jeden z nich se nepoučil), do toho všeho také experti z institucí, které se tématem zabývají. Jen ten název - 13 minut - mi nepřijde jako příliš šťastný, protože toho neřekne tolik, lehce zapadne, nezůstane moc na paměti. Kampaň k filmu přitom byla zpracována zdařile, i webové stránky jsou dobře a přehledně vyhotovené, jen té pozornosti by se tomu mohlo ze strany široké veřejnosti dostat víc. Když bylo v centru pozornosti V síti, proč ne toto? I zde jde o lidské životy.

Je trochu s podivem, proč se seriál jmenuje Totální hattrick, když z ligových zápasů nebylo de facto ukázáno téměř nic. To ovšem nevadí, když má Evropská liga i MOL cup co nabídnout. O trošku horší než Totální sezona, ale pořád je zhlédnutí série velkým zážitkem, protože Slavia prožila v ročníku 20/21 opravdu vynikající sezonu, u které je jen dobře, že byla zaznamenána touto formou. Jen tedy doufám, že se někdy dočkáme toho needitovaného dílu z Glasgow. Jardo, slíbil jsi to, tak snad nás nezklameš.

Trošku zvláštní pocit, dát slovenskému filmu plné hodnocení, nikdy se mi to ještě nestalo, ale tady prostě nemůžu jinak. Napínavé, poctivě zpracované, a to z hlediska postav, příběhu i zobrazení doby, ve které se odehrává. Jelikož jsem Samet nezažil a o Leopoldově jsem toho taky příliš nevěděl, byl pro mě film zajímavý také jako naučný. Málo filmů umí tak skvěle vykreslit atmosféru věznice, a to ještě tolik drsně, jak tomu bylo v tomto případě. A díky tvůrcům za ty Depešáky.

Musím to napsat napřímo a hned: vadí mi výběr studentů, který nepředstavuje vyvážený vzorek společnosti. 1 gymnazista x 3 studenti z učňáku, 3 kluci x 1 holka, všichni z Prahy, politické spektrum také nebylo zrovna široce zastoupeno. Proč tak hloupě? Mám pocit, že kdyby si autoři dali s výběrem hlavních postav větší práci (větší škála z hlediska vzdělání i sociálních vrstev, samozřejmě různé teritoriální zastoupení, různé aktivity a životní styl), mohl nám dokument nabídnout lepší podívanou, která by představovala lepší sondu do života a uvažování dnešních prvovoličů. Ať už byl výběr studentů zpracován jakkoli, film působí spíše jako studentský film než klasický dokument pro ČT, což ovšem nemusí být vždycky špatně. Bylo zajímavé pozorovat, jak studenti jsou ještě názorově neukotvení, neumí pojmenovávat věci, nerozumí mnoha společenským jevům - to vše je ale zajímavé zrcadlo nám všem, neboť všem nám bylo někdy 18 a všichni jsme byli takoví. Zatímco někteří studenti se jevili normálně či fajn, u vyučeného malíře tomu bylo naopak - scéna na lodi ohledně jeho sobectví mi celkem vyrazila dech. Jsem rád, že tento člověk představoval toho voliče babišovského ANO.

"Dáš si tabáček?" "To nemůžu. Jágr všechno vidí!" Jako nezaujatý a v hokeji se neorientující jedinec jsem se mnohokrát zarážel, proč se český hokej v posledních letech dostal tam, kam se dostal. A konečně jsem dostal odpověď. Strhující drama, které svižným tempem nakousne mnoho témat, ze kterých by se dal poskládat i celý seriál. Trochu mi až je líto nízké pozornosti, které se filmu dostává - těžko říct, zda se jedná o důsledek nešťastné premiéry těsně před druhou vlnou covidu. Nízký počet zhlédnutí, stejně jako poměrně nízké hodnocení, je poměrně nefér, protože si film rozhodně zaslouží víc. Prostředí teenagerů je skvěle vykresleno, stejně jako hokejová kabina a téma šikany - a nic z toho dobře přenést do filmu není jednoduché. Líbilo se mi také neokoukané prostředí Zlína. Smečka dobře vystihuje problémy, které ničí český hokej, v mnoha komentářích se ovšem objevuje výtka, že nenabízí žádné řešení. Podle mě stačí, že tyto problémy pojmenovává. Teď je jen na nás, zda dosah filmu bude takový, aby se něco začalo opravdu dít.