coinneach

Nevtipné fórky, chabou atmosféru a režisérsky neutáhnutý film nezachrání ani Matt Damon s Heathem Ledgerem. Škoda, námět byl výborný...

Avatar je víc než cokoliv jiného působivý film, a 3D projekce jen umocní váš zážitek. Akci střídá okouzlení ze země Pandora a Cameron bez debat potvrzuje, že je to režisér s fantazií, zde ale končí výčet toho dobrého... jaká veliká škoda, že svou fantazii aplikuje jen na vizuální stránku filmu, skoro tři hodiny jsou totiž vyplněny plytkým dějem, díky nemuž si k tomuto filmu stěží vybuduju nějaký vztah. Mnoho scén je až opovážlivě podobných těm z Jacksonova Pána prstenů, ale tam, kde se v Pánovi prstenů nádherně mísí příběh s akcí, zůstává u Avatara jen ta akce...prvoplánovitá a chce se říct až povrchní...Avatar je skutečně filmem roku, filmem roku, na který si ale za rok vzpomene jen jeho zavylý fanda.

Opět se potvrdilo, že jakmile "Mr.Bean" příliš mluví, nezachrání ho ani gagy. Rowan Atkinson v nebeanovské roli bohužel neobstál, ale nemůže za to on, nýbrž přihlouplý scénář.

Film začíná nadějně, scéna zničeného a znechuceného otce je ale tím posledním, co na filmu může doopravdy zaujmout. David Fincher si nechal na Podivuhodném příběhu Benjamina Buttona skutečně záležet, řemeslně se jedná o vskutku špičkový film, ale k čemu je dobré řemeslo, když chybí jakýkoliv nápad? Film se stává po úvodních scénách plytký, nudný a nezáživný. Ba co víc, během monotónně ubíhajících minut máme čas i zamýšlet se, zamýšlet se nad tím, kde jsme již něco podobného viděli? A scéna po bitvě na lodi, kdy k hlavnímu hrdinovi přilétá kolibřík nám definitivně napoví. A jakmile zjistíme, že tentýž pán, který psal scénář k tomuto filmu se angažoval i u Forresta Gumpa, začnou se v nás mísit dva pocity, zlost a radost. Zlost nad tím, proč vám někdo bezostyšně vykrádá váš milovaný film a radost nad tím, jak je vámi ceněný film nedostižný. Závěrečné scény takřka tříhodinového maratonu zvednou film alespoň do průměru, a ve vás se začně budit ještě jeden pocit- oddech... "uff, díky Bohu, že Forresta Gumpa režíroval Robert Zemeckis".

Začátek filmu vyznívá jako tuctový "animák", Ebenezer Scrooge je zlý, nepříjemný a zapšklý člověk a hlavně držgrešle, kterého nemá nikdo rád. Změna přijde ve chvíli, kdy do děje vstoupí duch mrtvého přítele, aby ho upozornil na příchod Duchů Vánoc. Celkem se v průběhu filmu setkáme se čtyřmi duchy a je k politování, že jen dva z nich přinesou do filmu to, co se od Zemeckisova díla očekává. Duch mrtvého přinese příjemně strašidelnou atmosféru a dá prostor komediálnímu talentu Jima Carreyho. Je ale naškodu, že český dabing šikovnosti Jimmovy postavy trochu ubírá. Hlavní postavičkou je ale Duch Vánoc minulých, to on přinese do filmu to, co Zemeckis umí nejlépe...přinese atmosféru dojemné chvíle, ne prvoplánovitě, tuctově, naopak, Zemeckis to vždy bere oklikou, oklikou, díky které ním vytvořený kouzelný okamžik jen nabere na síle. Probudí se také režisérův dvorní skladatel Alan Silvestri. Pak ale přichází už jen tuctový "animák"...Duch Vánoc přítomných donese prvoplánovitý sentiment a jeho bratr, Duch Vánoc budoucích pak slušnou honičku a akci, která však film do nadprůměru netáhne. Tento vánoční příběh však do šedi svátečních snímků nezabředne, už jen pro tu krátkou chvíli v první půli filmu, kdy Zemeckis čaruje a Silvestri jeho kouzla půvabně podbarvuje.

Velmi působivý snímek, u kterého zažijete příjemné mrazení v zádech, film straší tajemnem...stín na dvěřích, nepatrný pohyb dveří, blikot světla. Strach z NEZNÁMA je hlavním plusem tohoto filmu, kterým navazuje na Záhadu Blair Witch, ale les a pokojová místnost jsou přece jenom o něčem jiném. Přičtěte k tomu nelogické chování hlavních postav a ze stovky se odečte 20%. I přesto vzniká silně nadprůměrný horor, který vás nenechá chladným.

Jeden z mnoha filmů, při kterých si po shlédnutí říkáte "sakriš, to mohla být ale pecka". Já, legenda není ani náhodou špatný film, ale od stoprocentního hodnocení ho vzdaluje až příliš čitelný děj, tuctový konec a zejména nevyužitý potenciál, jaký námět "posledního" člověka na Zemi slibuje.

Nádherná česká pohádka, kterou mám vlastně rád hlavně díky Vlastu Burianovi, který se zde opět předvedl, byť v poněkud střídmější verzi, jako "Král komiků". Pohádka má děj, který je podpořen výbornými hereckými výkony, bohužel dnešní nové pohádky mají pouze ty herce, kvalitní scénář prostě chybí. Přesto přesevšechno dnes již Byl jednou jeden král působí až moc staromilsky a označení "film pro pamětníky" není úplně mimo mísu.

Když fantazie nezná hranice...

Bean ve své nejlepší podobě! Zatímco první celovečerní film odsouvá samotného Beana až na druhou kolej, zde je věnováno nejvíce prostoru tomu, co dělá Beana Beanem...jeho posunkům, gagům a výrazům ve tváři. Ve filmech s Beanem, totiž není důležité, jak propracovaný je scénář, ale fakt, kolik prostoru je věnováno Beanově osobnosti:)