krtek138

Kdo seje vítr, sklízí bouři. Zatímco 69’ stál skutečně na pravých hodnotách, tak 99’ byl od začátku špatně nastaven. Výsledek už byl nasnadě. Hezká atmosférická věc, která ale paradoxně v poslední třetině lehce ztrácela tempo.

S Marvelem to začíná jít pěkně z kopce, za poslední léta se povedl jen Spiderman. Portmanka se chová jako kráva, Hemsworth jako kretén, Bale mě nebavil, scéna s Crowem je nejtrapnější za poslední léta, a tak z té hvězdné sestavy potěší jen Damon, u kterého zaujme, že si ze sebe nebojí udělat srandu. Jak mě Ragnarok bavil, tak tady Waititimu spadnul řetěz. Jestli to takhle půjde dál, tak na Marvelovky za chvíli nebude nikdo chodit…

Neobejde se to bez spoilerů. A bez kritiky. Takže pokud jste neviděli, dále čtete jen na vlastní nebezpečí. Prvních sedm dílů je absolutní bomba. Trošku jiné než předešlé série, je znát monstrózní rozpočet, ale upside down je pastva pro oči. Samotný Vecna samozřejmě vzbuzuje respekt a odbíjení hodin je správně děsivé. Ono samotné zrození hlavního padoucha je nesmírně působivé a 7. díl je jednoznačný vrchol série. Možná i celého seriálu. Těšil jsem se, jak druhá část 4. série odpoví na otázky. Jenže ono těch otazníků spíše přibylo. Tak hlavně - jaktože žije Papá? Chápal bych, kdyby to tvůrci vysvětlili sebevětším nesmyslem, ale úplně to nechat být? Oh my papá… Zadruhé mi přijde, že se tvůrčí tým trochu boji udělat zásadní rozhodnutí. Už podruhé za sebou se nechal jeden z hlavních hrdinů naživu. Já bych to samozřejmě strašně vobulel, kdyby to tak nebylo, ale celou sérii je něco naznačováno a stejně to vyšumí do ztracena. A teď za mě hlavní zklamání. Tři roky se těším na jednu konkrétní scénu, která měla být neuvěřitelná emocionální pecka. A nic. Finální shledání mě nechali úplně chladným. Když si vezmete návrat El v 8. díle 2. série či Hopperův dopis na konci 3. série, jsou to jedny z hlavních highlightů seriálu. Plus ta nedotažená linka s El a Willem. Kde byl nakonec Murray? Kde byl nakonec ten doktor?  Kde byl ten Rus? Jonathan ujede z pouště v karavanu ozbrojeným vojákům. Zkrátka tam těch nelogičností bylo na můj vkus moc. Vlastně to vypadá, že celá série byla jen o tom, aby se všichni setkali opět v Hawkins. Ale víte co? Jsem ultra fanoušek Stranger Things a stejně jsem si to brutálně užil. Poslední záběr slibuje do závěrečné serie velké věci. Jen si zase musíme počkat minimálně dva roky… 90%.

Vpravdě přelomový film. Po ostalgických vzpomínkách typu Báječných let pod psa, Pelíšků či Pupendů někdo ukázal cestu, že s komunismem se dá vypořádat i jinak, než jen smutnou komedii z časů, které byly sice špatné, ale moc se o tom zase nemluvilo. To Hřebejk se jako první odhodlal a názorně ukázal, že komunismus byl opravdu svinstvo a bolševici byli (jsou) svině. 80%.

Místy geniální, místy trapné. A těch tam bylo bohužel víc. Ale za Kaiserovo: Takhle jsem se naposledy zasmál, když moji tchýni sežrali prasata, dávám třetí hvězdu.

Jednoznačně nejlepší seriálová epizoda všech dob, a to beze srandy. Naprosto úchvatný!

Hon po česku. Prušinovský opět to svoje, jeho svět je plný nečernobílých postav, jimž věříte grimasy a emoce. Přesto mě na sedmý pokus poprvé nepřesvědčil. Film je to kvalitní, ale chyběl mi zde jeho pověstný humor a i když nejsem cimprlich, bylo to moc sprostý i na mě. Pavla Gajdošíková ovšem vynikající!

Teda, to musela dát sakramentskou práci. Přitom taková blbost, co? Nee, nebylo to špatný, i když si 24 hodin po projekci už nepamatuji, jak to skončilo. Až na tu prostřední pasáž s horovýma vychytávkama, tu jsem si dost užil. Ale v celém kontextu bohužel průměrný film.

Samozřejmě úžasně udělaný dokument, který připomene moment, kdy jsme v hokeji ještě něco znamenali. Přesto mám problém s hlavní pointou, a to se soubojem Češi vs Rusáci, když nám zlato vystřelil Petr Freedom. Upřímně, v době Nagana jsem chodil do první třídy, ale o “Turnaji století” mám, myslím, dost nakoukáno. A nikdy mi nepřišlo, že to bylo postavené tak, že zrovna tady byl nějaký politický kontext. 90. léta v Rusku za vlády Jelzina byl relativní klid a vrchol turnaje byl jednoznačně semifinálový duel s “neporazitelnou” Kanadou s Gretzkym v čele. Když se tento zápas povedl, bylo s trochou nadsázky jedno, jak finálový duel s Ruskem dopadne. Proto mi pointa přijde trochu vycucaná z prstu.

Na Nelítostný souboj zde byly napsány stovky oslavných ódů. Za mě dodám, že se mi líbí pointa před finálním soubojem, kdy se jak Pacino a De Niro mohli na všechno vykašlat a zažít klid po boku milujících žen. Po tom všem by jim nikdo nemohl říct ani popel. Ale ani jednomu to nedalo a vydali se na poslední bitvu. Pacinův smutný úsměv při vzájemném dialogu řekne více než tisíc slov. Nejchlapštější film, co znám. 100%.