Bubble74

Díky bohu, že se William Holden rolí v Sunset Boulevard vymanil z té nekonečné série prostoduchých komedií, kde byl sice vždycky úžasně roztomilý, ale které vesměs nestály za nic, stejně jako tahle rádobyvtipná uječená konverzačka. Podle zástupu hodnotících zde je nasnadě, že ji právem odvál vítr zapomnění.

Naivní romantická komedie se spoustou swingových melodií není zrovna můj šálek kávy, ale mlaďounký William Holden je neodolatelný jako nesmělý námořník, který je shodou náhod svými kumpány považován za protřelého svůdníka.

Rewizyta není typický film, ale sentimentální pseudo-dokument, jehož hlavním motivem je otázka lidské existence a hledání receptu na spokojený život. Zanussi sází na vděčný koncept a odhaluje, co se za desítky let stalo s jeho filmovými hrdiny. Sledujeme jejich mozaikové reflexe a můžeme bezprostředně porovnat jak se zub času podepsal na tvářích stárnoucích aktérů. Carpe diem milí přátelé, to je nejspolehlivější návod na štěstí.

Zvláštní film, těžko uvěřit, že to natočil Krzysztof Zanussi. Doufám, že se mistr morálního neklidu na stará kolena nevydal směrem současného prostoduchého mainstreamu, protože mu v tom překáží vlastní intelekt a zároveň chybí uvolněný, lehce sarkastický nadhled. Z jeho snahy vyšla toporná změť rádoby černého humoru, absurdity, mystiky a symbolismu. Ale abych to úplně nezhanila, je to místy i docela zábavné, k čemuž hodně přispívá Kilarova skvělá hudba.

Almodóvar takový, jakého ho miluju. Tentokrát s odvážnou pozvánkou do jeho vlastního nitra. Extravagantní barevnost je již tradičně dominantním elementem a skutečnou pastvou pro oči. Pozvolné tempo jeho životního bilancování nechává dostatečný prostor pestré paletě emocí a hvězdné duo Banderas & Cruz dokazuje, proč patří mezi hereckou elitu. Co dodat, pro mě je to ve své upřímné jednoduchosti a s dokonalou estetickou scénografií naprosto strhující film.

Geniální, démonický Zapasiewicz.

Bogusław Linda je správnej frajer. V jednom rozhovoru na férovku řekl, že scénář tohoto filmu je “chujowy”, a ačkoliv se pokoušeli různí scénáristé o vylepšení, stálo to pořád za prd. Tak se snažil dát do své postavy mrzáka maximum, což ho málem stálo vlastní zdraví, aby pomohl Wajdovi, když už nic jiného, aspoň vyjádřit totální beznaděj té doby, kterou si matně pamatuje z dětství. To se podle mého, díky jeho fantastickému výkonu jediné skutečně podařilo.

Král je mrtev, ať žije král. Doufám, že Wajdovi toto egocentrické nekonvenční vyznání pomohlo vyrovnat se se svým svědomím a mohl pak klidněji spát. Daniela Olbrychského velmi obdivuju, je to Pan Herec, ale Zbigniew Cybulski zůstane v mnoha srdcích nenahraditelný.

Specifická filmová biografie Zbyška Cybulského, originálně poskládaná sestřihem fragmentů z jeho snímků. Postavy, které tento fenomén polského kina ztvárnil, zde symbolizují jeho skutečný život.

Inženýr Konrad se chystá na dva roky pracovně do Iráku. Svůj byt už přenechal příbuznému a s přítelkyní se rozloučil. Jenže letadlo kvůli havárii odlétá až další den a Konrad najednou nemá dlouhých 24 hodin co dělat ani kam se podít. Přítelkyně mu opakovaně nebere telefon, tak bloumá melancholicky Varšavou, zabíjí čas po barech a potkává lidi známé i neznámé... Jedinečná atmosféra a jedinečný Cybulski jako osamělá bytost, kterou nikdo nepotřebuje, nikdo nepostrádá, hledající teplý kout a smysl života.