bart-leby

V Léblově – do jisté míry velmi charismatické – herecké stylizaci je Kafka neduživým kriplem, chcípakem a odradkem, ale to vůbec nevadí. Komentář Petra Čepka je typicky nezúčastněný a lehce monotónní, což je taky v pohodě. Hrané scény (zvláště ty s Ivanem Vskočilem) jsou zcela funkční a tvoří smysluplný kontrapunkt k dokumentárně-didaktické linii snímku. Co je ovšem na pováženou, že skutečnost, že je to celé takové vážné, až to sere mramor. A s Kafkou by mělay být přece i legrace a humor. Vždyť absurdno a groteskno, jak nás poučil humorolog Vladimír Borecký, jsou atributy komiky…

Velmi solidní a důstojná adaptace Čapkova posledního a nedokončemého románu, jehož tématem je jednak relativita a limity poznání lidského jedince (rámec a forma románu) a jednak otázka poctivosti a autentičnosti umělecké tvorby (ideově-tématická složka románu). Hášova inscenace se zaměřuje na druhou rovinu a vykresluje Foltýna (Foltena) jako politováníhodného a trapného hochštaplera, nýmanda, vykradače a člověka, pro nějž je umělecká tvorba pouhou pózou a umanutou manýrou a jemuž se nedostává poctivosti, trpělivosti a pohříchu ani talentu.

Justin Sterling ví, jak excitovat a vydráždit náročného a poučeného konzumenta filmové pornografie, zvlášť když má k dispozici Stevensonovis Tabišku a Šalinu Levou.

Konflikt „dionýského“ (Danton) a „apolinského“ (Robespierre) principu Revoluce, v němž nakonec vitězí gilotina.

James Avalon točil ve druhé polovině 90. let opravdu honinuhodné „zamilované“ filmy. White Angel patří k těm nejlepším v jeho bohaté filmografii. Jen škoda že sexózní Stacy Valentine zde má pouze jedinou scénu a zbytek filmu pouze dokazuje, že její herecký talent má poměrně široký výrazový resjtřík. P. S. nejvíce mě baví snahy intelektualizovat porno, a to ani ne ze strany samotných tvůrců, jako z řad diváků a recenzentů. Viz např. označení Jamesa Avalona jako „Jean Paul Sartra filmového porna“. Od nynějška budu v opačném gardu Sartra titulovat jako Jamese Avalona existencialismu…

Škoda že postava Amandy (Stacy Valentine) je zde poněkud upozaděna. První scéna, kde si to – oděna v charakteristickém čeveném outfitu – rozdává s bezcharakterním vyděračem v podání Evana Stonea je ovšem laktózní.

Petera Northa by měli zasadit do zlata. Jeho stříkanice jsou jedinečné. K tomuto filmu jen malá výtka. V první scémě s Anitou Blond měl během svého cumshotu přeci jen lépe mířit. Spousta jeho cenných bílkovin neskončila na místě určení. A to je pity…

Scéna Jenny Jameson a Jill Kelly v rollsce je fucked rajcovní. Jinak jde o typickou armstrongovštinu, tedy vizuálně vypulírovanou a stylotvornou erotiku, opírající se o atraktivní casting a poněkud stereotypní Actress Performances….

Mrdej tučňáka do ucha, ty buzno!!!

Jiří Hubač zpracoval pro československou televizi příběh na motivy jedné z největších soudních kauz minulého století, která je někdy označován jako „černá můra americké justice“. Šlo o proces, který byl ve dvacátých letech veden proti italským imigrantům a anarchistům Nicola Sacca a Bartolomea Vanzettiho, kteří byli v nechvalně známém unfair a politicky motivovaném procesu odsouzeni k trestu smrti kvůli údajné dvojnásobné loupežné vraždě. ––– Z inscenace jsem viděl zhruba minutku, a to v rámci televizního dokumentu věnovaného hereckým a životním osudům Martina Růžka. Ten si v inscenaci zahrál postavu slizkého a xenofobního prokurátora Katzmana.