Slasher

J.J. Abrams a spol. prezentuje UFO fenomén a jak je to místy zajímavá podívaná, tak současně dost zmatečná a hop sem hop tam mini-série. Tajné (odtajněné) vládní programy, velká story NY Times, konkrétní svědectví a incidenty z posledních desítek let, Roswell, Skinwalker Ranch a Area 51, angažovaní boháči, užiteční idioti (x) a "obvyklí podezřelí"... Za mě nejlepší E03 naráží mýtus vytvořený vládou USA, iluze a dezinformační operace jako odvedení pozornosti od vývoje nových technologií. Pak ale další díl je plný únosů a mimozemských materiálů, tak já nevím, jsem z toho jelen :) "The thing that makes UFOs so interesting isn’t that they appear, it’s that they disappear."

Před obětní oslavou už jsem téměř zíval, pak ale sympatická rubačka a nabitý adrenalinový hon džunglí až do konce, takže výsledek je přesvědčivý. Hřeje mě představa, že se tady na to jistě vrhla spousta měkčích zenových duší, co čekala romantický indiánský doják, přičemž pak dostanou praso-tapíří koule, usekaný hlavy a rozkousaný obličeje. Je pravda, že mi párkrát blýsknul Rambo :) Jinak obdivuhodná filmařina, autentičnost v jazyce a obsazení a zajímavé pojetí soumraku legendární Mayské civilizace, faktické nepřesnosti (x) neřeším, jen je škoda veliká, že to Mel natočil na digitál... A conquistadorská tečka je cool, přál bych si ještě malinko víc rozvinout.

Impozantní lament nad smrtelností, boží absencí, šaškárnou bytí a tápání po smyslu života ("life is an unwinnable game postponed long enough to discover we know nothing"), také nad láskou a nadějí. Zároveň nej fantaskní obraz středověkých útrap a shitů — návrat z křížových výprav, morový puch, kletby a neblahá znamení, loutny kejkle prasata, krčma plná ubojených hovad a pruďasů, povětrný rajdy a nebožačky k upálení, průvod pánbíčkářů mrskačů. Apokalyptická paráda, kterou jenom umocní uhrančivý smrťák, z kamene tesaný Max, vymazlený vizuál a art/ jevištní feel. Jsem rád, že jsem si s projekcí počkal skoro 20 let. "After that picture, of course I still think very much about death. But after that picture, it’s not an obsession any more. I just kind of live with it." (Bergman)

Obama, jeho sen o sjednocení národa a další odkaz s důrazem na komplikovaný "černošský" aspekt jeho prezidentství. Parádní mini-série HBO je zčásti klasický bio, vzpomene řadu klíčových momentů, záseků a velkých projevů (2004 DNC, 2008 "Race speech", vítězný Grant Park, 2015 post-Charleston s "Amazing Grace"...), s účastí mnoha prominentních komentátorů (John Lewis, Cornel West, D. Axelrod, Al Sharpton, Jeremiah Wright atd). Z další části zvýrazňuje rozpor mýtu o harmonické "post-rasové" společnosti umocněný euforií z yes we can, s realitou země plné napětí a zásadně se měnící demografie, kde všechna snaha o společnou řeč narazila na tvrdou republikánskou zeď (bonus: Tea Party) a přímo / nepřímo vyústila v č*ráka Donalda. Velké téma je zde i jeho unikátní původ, konflikt dvou identit a nemožnost zavděčit se všem. Bude ještě zajímavé sledovat, jak se mění jeho vliv a historický význam, jak roste symbolická síla jeho prezidentství. Než se dočkáme příspěvku od American Experience, jedná se dost možná o ten nejlepší obamovský profil. "[America] may go to hell, because if you don’t come to terms with racism, poverty, militarism, materialism, those evils are gonna suck all the good stuff out of your democracy."

Velmi pěkný/ smutný portrétový dokument, který zachycuje abnormální život plný cest a dobrodružství, nelehkou osobnost se sklony k závislosti, vnitřní nepokoj a úsilí o lepší já, hledání sebe sama a své role, až pak depkoidní finále v samotě a paralýze. Kde je dobře vidět, co taková sebevražda napáchá v okruhu blízkých a přátel. Chápu výtku, že je to ve vyznění až moc temný bio, ale právě to jsem nejvíc ocenil. "Travel isn’t always pretty. It isn’t always comfortable. Sometimes it hurts, it even breaks your heart. But that’s okay. The journey changes you; it should change you. It leaves marks on your memory, on your consciousness, on your heart, and on your body. You take something with you. Hopefully, you leave something good behind." A.B.

Laciná cajunská kravina, kde banda mlsných vidláků bere motorový čluny a honí se za šukézní močálovou zrzkou. Spousta handrkování, sem tam hadí svině, sem tam aligátor. Průměrná zbytečnost, druhá půlka už mě definitivně znudila. A jasně, dopředu jsem tušil, ale ten skvělý poster mě sem stejně zlákal :) ♪♫

Prvotřídní béčková zábava za $185 mega (!) a můj šálek komixovýho blockbusteru — cancel culture atentát "přeživší" Gunn (x) je král a momentálně asi největší ze stylařů. Sterilní ovcodojný trháky nemůžu už léta vystát, nas*rte si s Avengers, tohle je nabitý hravostí a nebývale plný nápadů, přepálený krve a humoru pro zvrhlejší dospělý, navíc baví samy bizarní postavičky i jejich obsazení, je to řemeslně dokonalý a obzvlášť skvělá práce s muzikou. Brnká i na emoce a k tomu všemu jsem byl překvapen, jak dobře rýpe do imperiální politiky USA. / "Not a single gag lands and most of them offend. This might actually be worse than the first one." (x) Když sequely tak prosím bez kompromisů, co nejvíc fňukání a pohoršených ohlasů <3

Svět jako neokonzervativní studenoválečná vidina boje dobra se zlem, formující se záštiplná opozice radikálních islamistů vůči demokracii a západním liberálním hodnotám, princip "předběžné opatrnosti", terorismus jako velký strašák a hon za přízraky post-9/11. Neboli strach, ten nejlepší nástroj manipulace. Tady ještě včetně rozhovorů, jinak ale Adam Curtis klasika - poutavý, podnětný, znepokojivý.

Starý švihák krupiér (Flynn) se zaplete do šmelky s kubánskou měnou - v sázce je jeho krk, ale i padělek 3 milionů pesos. Většinu filmu se snaží(me) dopídit kdo je sakra viník, přimotají se dvě krásky, pobaví žraločí finále, ale nijak vzrušivá stará raritka to celkově vzato není, značka klidně vynechat.

Curtis a (nehledě na stáří) další zajímavá analýza napůl skrytých cest manipulace s veřejností, proudů a sil hýbajících celou naší společností. Zde je hlavní předmět Freud, respektive jeho synovec, PR guru Edward Bernays (x) a řada dalších postav; význam podvědomí pro korporát/ byznys, posun konzumní mentality poválečné Ameriky od potřeb k přání, 1960s vzestup váhy individualismu, pocitu osobní svobody a spolu s tím rafinovaných marketingových metod. Finální díl mapuje aplikaci politiky levice, důraz na uspokojení klíčových "swing" voličů. Bohužel, zase znovu výstup: JSME OVCE :) "To make a free market democracy like America work, one had to use psychological techniques to control mass irrationality."