Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (330)

plagát

Píseň za chudého chlapce (2003) 

Skutečná událost, snaha šokovat ďábly v černých suknech, kteří brutálně týrají a znásilňují bezbranné chlapce. Je to smutné. Člověk by takovým samozřejmě hnedka dal moc rád ochutnat trochu vlastní medicíny. Ale asi už jsem viděl příliš mnoho filmů se stejnou nebo podobnou tématikou. Z onoho filmového hlediska to na všech pět nevidím. Kluci jsou dobří, ale k dokonalosti tomu schází ještě něco extra, jako mají Sleepers (1999) nebo třeba Dog Pound (2010).

plagát

Obecná škola (1991) 

Pokaždé se mi vybaví ony zlidovělé hlášky: „Kde jsou moje blatníky?!“ nebo „Má pravdu ten chlapec.“, vyprávění o cikánech, olizování zábradlí, vlakem na Žižkov. Nikdy neomrzí, nikdy se neokouká, dnes již nestárnoucí klasika. Čím víckrát to vidíš, tím líp. Jan Tříska jako ideál kantora v životní roli, k tomu skvělí Svěrák a Hrušínský.

plagát

Sherlock Holmes: Hra tieňov (2011) 

Při čtení komentářů ke dvojce nemůžu uvěřit vlastním očím! Asi jsme se já a Rosaviva zbláznili. Celý koncept největšího detektiva všech dob a jeho příběhů přece spočívá v jediném, v sofistikovanosti! Řeší ty nejzapeklitější, zdánlivě nepochopitelné případy, zápletka je složitě promyšlená, detailně propracovaná. V jedničce z tohoto nebylo nic, to nebyl Sherlock, to nebyl můj milovaný Guy Richie. Zato na pokračování si dal záležet a přišel s důstojným přepisem veledíla sira Arthura Conana Doyla. Snad jedinou záležitostí, která mi úplně nevyhovovala, byly slow-mo + deja vu + kung-fu Sherlockovi scény za doprovodu hudby vytržené z irského Lord of the dance. Ve finále ale i tak dvojka s přehledem zašlapává banální jedničku do země a předčí i adaptace na romány velkého Dana Browna. 90%

plagát

Adamove jablká (2005) 

Říkej si tomu jak chceš. Ukázka z toho nejlepšího s původem na starém kontinentu. Naprostá šílenost, zfilmovaná absurdita, vrchol zvrácenosti, ale mistrovské dílo, servírované snad ve všech různých polohách. Něco takového jsem ještě neviděl.

plagát

Láska je láska (1998) 

Poněkud nudné a ospalé švédské městečko, rozhodně ne nudný film, fucking je příznačné. No na to, že je to o mladých holkách, které svrbí, je to úplně pecka, obrovské překvápko. Zajímavé, ze života, holky sympaťačky. Má to všechno, co má film mít. Jak minuta nezáživného filmu někdy trvá věčnost, Fucking Amal utíká příliš rychle :-( 100%

plagát

Muži, čo čumia na kozy (2009) 

Zírají na kozy. Nevěděl jsem, že na zvířata. Ani kolik hvězdných herců je schopných jít do takové stupidity. „Jdu do vedlejší místnosti!“ A já jdu do kolen. Nebojím se dát plný počet, protože si už nevzpomínám, kdy mě film naposled tolikrát rozesmál. Musel jsem si dělat čárky: ƚƚƚƚ ƚƚƚƚ ƚƚƚƚ ƚƚƚƚ ƚƚƚƚ ƚƚƚƚ ƚƚƚƚ III. Sice jsem snad jediný, ale co... :-) 90%

plagát

Volám sa Khan (2010) 

Začnu od konce: Barrack Obama [zde si představ můj hlasitý smích]. Já sice nevím, jak by měl vypadat takový autista, ale toto? Rainmano-Ježíš? Ani mi nevadilo, jak pan režisér skáče z extrému do extrému, mírumilovní muslimové, zhovadilí amíci, zhovadilí muslimové, muslimští amíci a mírumilovní zhovadilci. Ani mi nevadily drobné nedostatky při Khanově růstu a chování. Problém mám s nadsázkou při Khanových heroických projevech, která filmu ubírá na věrohodnosti. Vždyť každý blbec by tu vodu dostal ven tisíci jednoduššími způsoby a co teprve ty záplavy? Velmi vážné téma, které jsem nakonec nemohl brát úplně vážně. Takže nejzásadnější otázka zní: Je nadproporční momma Jenny neuvěřitelně obézní černá žena nebo neuvěřitelně černá obézní žena? My name is Otto Flick and I’m not a total dickhead! 65%

plagát

Kto je tu riaditeľ? (2006) 

Koukám na to zase po třech letech podruhé. Prý komedie. Kdo je tady režisér? Tohle Larsovi nevyšlo. Banda lidí s pestrou škálou psychických narušení po celou dobu tonoucích v záplavě vlastní trapnosti. Nemůžeš čekat, že to spasí jedna tříkomorová blondýna a „pan Extröm“ z Islandu, když to není ani trochu vtipné. Omluva přijata.

plagát

Farba citov (2011) 

Mám rád filmy, týkající se rasové nesnášenlivosti a postavení lidí, neboť vychází z reálné situace, která člověka provází od nepaměti. Těžko soudit, do jaké míry se Tate Taylorovi podařilo zachytit situaci v oné době. Jako režisér zde každopádně exceluje. Musím přiznat, že pro mne film nebyl tak zajímavý a šokující, jako pro většinu ostatních. Trochu proto, že jsou ve filmu zastoupeny takřka výhradně ženy, což zachycuje jen část problému a pohled na věc není kompletní. Taky jsem nečekal, že se půl filmu bude točit kolem hajzlíků. Rozhodně jsem viděl lepší ukázky, LINKIN to vystihl přesně.

plagát

Generátor (1998) 

Nezlob se, tohle komentovat nebudu. 5 z nostalgie.