TroiMae

„Scénáristické schéma se nezměnilo, proto lze předvídat, co se ve kterém díle stane. Na druhou stranu je to furt zábava, i když někdy až překombinovaná.“ Rocky88  (09.07.2021)

Asijské filmy jsou zákeřně romantické. Člověk ani neví, odkud to přijde. A když se rozkouká, dostane další dávku. Navíc film v duchu magického realismu zpracovává náročné téma ztráty rodiče malého dítěte.

Deadpool purrrr ever   Co tě nezabije, to tě posílí! Bohužel... Disneyovští Gumídci pro dospělé děti v nás... And after all... ohana means family and family means...

Tak samozřejmě srovnávat knihu a film je klišé a Havlíček je mistr psychologického románu, o to víc je znát rozdíl, mezi oběma médii a nutné zkratkovité pojetí Juraje Herze. P5eskočíme dětství, dospívání a sny Štěpy a vrhneme se rovnou do silvestrovského reje přelomu století a námluv Štěpy. I ostatní postavy jsou jen anekdoticky načrtnuty. Nicméně i když Štěpa Ivy Janžurové nedosahuje nevzhlednosti Štěpy Jaroslava Havlíčka, její charakter vystihuje, respektive jeho část, tak jako Petr Čepek je ztělesněním Pavla Maliny. Film by mohl fungovat jako upoutávka na knihu, která až v duchu magického realismu vystihuje dobu, charakter a vývoj postav, u kterých jsme jakoby jen na krátké návštěvě a vše se seběhne rychle. Také konec knihy je přeci jen znatelněji nadějeplný (ostatně autor plánoval tři díly), nemluvě o tom, Herzův motiv na konci s Pavlovým dítětem ej vůči Štěpe a diváctvu vyloženě zákeřný. Ale kdo ví. Havlíček sice stihl napsat, respektive přepsat jen první díl a torzo druhého, ale přinejmenším z poznámek k třetímu dílu víme, že Štěpa se nakonec (nevlastního) dítěte dočká.

Už to není takový wow efekt, jako vidět Wakandu poprvé, navíc zápletka je stejná, jako v minulém díle – utiskovaný národ se chce vzepřít a v rámci dekolonizace v podstatě sám kolonizovat, Shuri sama se tentokrát identifikuje s N'Jadakou/Erikem "Killmonger" Stevensem. Ale vypadá to věrohodně a představí se nám nový národ Talokan, mocnější než Wakanda a tentokrát mající kořeni v mayské civilizaci, takže se celkově dostaneme do dekolonizáklního kontextu Střední Ameriky. Vedle toho je osvěžující tolik výrazných ženských hrdinek, takže feministický a woke aspekt je výživný. Nakonec pocta zesnulému Chadwicku Bosemanovi je zaslouženě zakomponovaná do děje. I když jednání hlavních postav je frustrující, je celkem pochopitelné a založené na věrohodných „nedorozuměních“. O to víc potěší povzbudivý konec.

Jak vytrhnout velrybě stoličku a tatínka dostat do polepšovny. Jako povídka do Creepshow - Plíživý děs by to bylo skvělé, byť na Kingův „Prám“ to nemá. Ale na celý film to je zbytečné. Navíc celé téma je mnohem lépe zpracováno v románu Kinga, který byl u luxusně adaptován jako seriál: Outsider. Chci vrátit z kina třetinu vstupného, protože třetinu filmu jsem měl zavřené oči. Mám rád horory, ale pokud je to celé založené jen na lekačkách, tak to je jako s pálivým jídlem. Trocha to okoření, ale hodně znamená, že to jídlo pak nemá žádnou vlastní chuť.

Jako kam se hrabe American Horror Story... Originální a hororové. Channel Zero a American Horror Story je jako HBO a Hallmark. Škoda, že Channel Zero zařízli. Zatímco AHS generuje další a další řady.

Za mě teda v poho.

To je jako dívat se na dokument od Aliance pro rodinu, nebo antivaxerů a považovat to za relevantní informace. Dokument je vědu popírající propaganda, kdy autor má nějaká názor a snaží se ho prokázat jakýmikoli prostředky. A stejně tak to mají zdejší nadšení komentující - film potvrzuje to, co si myslí, aniž by řešili kritické myšlení. Film se přirovnává ke konzervativní pravicové verzi dokumentů Michaela Moora. https://en.wikipedia.org/wiki/What_Is_a_Woman%3F

Snad ještě lepší, než první díl. Hustý. Už teď jsem viděl nejlepší film roku.