Haller

Ve filmu je opakovaně zmiňováno hlavní město Švédska Stockholm, pokaždé však s chybnou výslovnosti se „Š” na začátku.

Režisér Martin Frič chtěl postavu ředitele gymnázia opticky ozvláštnit a napadlo jej, že by mohl být plešatý. Tehdejší maskéři nedokázali vytvořit věrohodnou pleš na stávající vlasy a Theodor Pištěk rozhodně odmítal obětovat svoji hustou kštici. Jít pod břitvu jej přesvědčila až finanční kompenzace.

František Louka (Zdeněk Svěrák) se po Sametové revoluci vrací zpět do filharmonie. Tvůrci použili záznam ze slavného koncertu tří orchestrů konaných 9. června 1990 pod širým nebem na Staroměstském náměstí. Proto je možno vidět i dirigenta Rafaela Kubelíka. Do těchto záběrů byly vstřiženy dotáčky se Zdeňkem Svěrákem. Dirigent je při vítání Louky záměrně otočen zády ke kameře a Kubelíka připomíná rozevlátým účesem.

Výpravčí Hubička (Josef Somr) obsluhuje ve filmu tzv. hradlové závěry. Ty se režiséru Jiřímu Menzlovi zdály být divácky málo zajímavé, proto je nechal ozvláštnit blikajícími žárovkami.

Když se Marty (Michael J. Fox) dostane do roku 1955, vjede se strojem času do stodoly a vyděsí přitom farmáře a jeho rodinu svým mimozemským vzezřením. Jde o narážku na tzv. Kelly-Hopkinsvillský případ, který se udál 21. srpna téhož roku. Rodina farmáře Suttona z osady Kelly v Kentucky se tehdy měla podle své výpovědi setkat s mimozemšťany.

Castingová režisérka Soňa Ticháčková si do role Koljovy „bábušky“ vyhlédla Janu Altmannovou. Ta jí však navrhla, že je lépe obsadit ruskou herečku, která hovoří špatně česky než českou, která hovoří špatně rusky. Doporučila jí Lilianu Malkinu, bydlící nedaleko od castingu. Jana Altmannová si ve filmu také zahrála  – dispečerku v metru, naslouchající Loukově "hlášení v ruském jazyce" při hledání ztraceného Kolji.

V knižní předloze Oty Hofmana se můžeme dočíst, proč si Holanovi zvolili za cíl dovolené právě Portugalsko. Jan Holan (Pavel Zedníček) přinesl glóbus, roztočil jej a vyzval Andreu (Dagmar Havlová), aby někam zapíchla prst. Pod ním pak našli Lisabon.

Cody Lambert (Sasha Mitchell) používá s oblibou slůvko „čéče“. V originálním znění říká „dude“ (volně přeloženo „kámo“).

Během Karlovy (Oldřich Navrátil) návštěvy u manželky (Anna Cónová) v nemocnici se v malé roli zdravotní sestry objevila režisérka Alice Nellis.

Když servíruje kuchař Kachna (Josef Dvořák) doktoru Zatloukalovi (Jan Kanyza) „panské jídlo“ - pečeného zajíce, ve skutečnosti mu dává psa. Zatloukal mu praví: „Děkuji vám, Boltone“, což je odkaz na film Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949), kde takto oslovuje René Skalský (Oldřich Nový) svého sluhu (Bohumil Machník).

Pro detailní záběry (např. rozpohybované zlaté šupinky ve skleničce barvy při scéně na hřbitově) najal Jan Svěrák svého spolužáka z FAMU, známého reklamního režiséra Ivana Zachariáše. Pro natáčení těchto scén se používala speciální, menší klapka.

Pro vytvoření umělého deště na hřbitově byly využity hasičské cisterny a systém trubek. Skutečný déšť by totiž nebyl na filmovém materiálu vidět. Akce vyšla na 200 000 Kč.

Andreji Chalimonovi se v průběhu natáčení začal viklat přední zub. Protože by jeho ztráta znamenala jisté komplikace, vypomohl tvůrcům zubař, který uvolněný zub zezadu přilepil k těm vedlejším.

Autem, kterým jezdí Míšův (David Schneider) otec JUDr. Horáček, je - dnes velmi vzácná a sběratelsky unikátní - Škoda 1000 MBX. Tento nepříliš úspěšný model byl vyroben v počtu pouze 2 517 kusů, od klasické "tisícovky" se na první pohled liší. Má jen jeden pár bočních dveří, jiný tvar sloupku u zadního okna a zcela chybí sloupek střední.

Ve filmu si zahrál legendární automobil Citroën 2CV, přezdívaný Kachna, známý především ze zběsilých jízd jeptišky ve francouzských komediích s četníkem.

V povídce "Pitomci" si zahrála lokomotiva 749.179-8, na jejíž koncovou osmičku se Rudolf Hrušínský (Vrána) trefoval. Lokomotiva se dnes, stejně jako mnohé jiné stroje řady 749, už nepoužívá.

Úvodní píseň k filmu nazpíval také Johnny Cash. Nakonec ale byla upřednostněna verze Toma Jonese.

Verše, které doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) pronáší během jízdy "od krajnice ke krajnici", jsou úryvky z Máchova "Máje". Rudolf Hrušínský patřil mezi známé recitátory této básně, v jeho podání byla dokonce vydána na desce u Supraphonu.

Do hlavní role dokázal režisér František Vláčil prosadit Rudolfa Hrušínského, ačkoli ten byl od roku 1972 v nemilosti režimu a nesměl točit filmy.

Učitel Křístek (Viktor Preiss) opraví Petra (Jiří Mádl) při recitaci Vrchlického básně, že správně je "s hlavou odkrytou", nikoliv "skloněnou". Opomene však, že báseň se jmenuje a začíná "Za trochu lásky...", ne "Pro trochu lásky...".