Djoker

Na moři se Kormákur cítí jako ryba ve vodě, akční sekvence mají správný drive a dobře vypadají, ale na pláži není ve své kůži, servíruje přeslazenou romantiku a hlavně mu to tam neodsýpá. Woodley nikdy nebyla typická kráska, takže zrovna ona se do role nespoutané nomádky hodí. Závěrečný twist potěší, protože celý film vrací do reálné roviny.

Bebjakovi je televize dávno malá. Stínohra je však pojatá celkem komorně, takže díru do světa ještě neudělá. Hutná atmosféra, nepříjemné prostředí, originální kamera a přesně vedení herci však zajistí intenzivní zážitek, který v československém rybníčku zkrátka není běžným standardem.

Alkohol je špatný, to už všichni víme. Trojan mladší se potatil, to se zase dalo očekávat. Vigner však evidentně není schopný režisér. Ani v protialkoholní léčebně neumí vystavět silnou scénu a gradace je pro něho cizí slovo. Mladé talenty před kamerou to v kombinaci s příjemnou stopáží zachraňují od velkého průseru.

Konečně někdo oprášil myšlenku z Nezvratného osudu. Technologie nám výrazně pokročily, takže v hlavní roli je tentokrát zlověstná aplikace. Horor se nebere zase tak vážně, což je vždycky plus, i když pozéři budou prskat. Především vedlejší postavy (kněz, ajťák) jsou skvěle napsané. Potěší i účast neokoukané Lail.

Zrovna Allen rozhodně nemusí nikomu nic dokazovat, ale závěr jeho kariéry je ve znamení značného ústupu ze slávy. Strašně se opakuje a recyklace některých témat je přímo otravná. Obsazení Wallace je pak střelou úplně mimo a jeho spárování se stále žhavou Gershon je komedie i sci-fi zároveň. V závěru se dostaví klasická otázka. To je jako všechno?

Vábení na příběh nejznámějšího padělatele v dějinách USA je pochopitelné, ovšem následné doručení běžných trampot rozvrácených rodin způsobí velké zklamání. Penn má alespoň vytříbený cit pro výběr vhodné hudby, ale stejně to vypadá jako filmová trafika pro jeho dvě děti. Dylan se povedla, je totiž celá máma. To Hooper je docela květák a nemá ani tátovo charisma.

Prezentace života v nižších patrech společnosti dává smysl, ale chtělo by to nějakou přidanou hodnotu. Stejně tak se můžu postavit před libovolný panelák s popcornem v ruce a po hodině pozorování smutných příběhů budu logicky konstatovat, že to tam stojí pěkně za hovno. Po herecké stránce je to však obstojné.

Silné téma zůstalo na papíře. Vždy je komické, když se na režisérskou židli posadí lidé, které údajně dobyli svět v příbuzných oborech a mají potřebu svoje schopnosti prezentovat ve filmech. Přes slušné obsazení jde od začátku o hroznou zívačku. Snobské fňukání nikoho nezajímá a emoční rovina je na bodu mrazu.

Tři Tygři tvořili i během pandemie, takže se rychle stali fenoménem. Vtipné skeče si konzumenty najdou lehce a v depresivním období to platí dvojnásob. Vydávat hodinu a půl dlouhou reklamu na losy od Sazky prokládanou šilháním a šišláním za film je však hodně za hranou. Navíc chybí to nejdůležitější. Naprosto absentuje humor a dokonce i ortodoxní fanoušci výrazně ubrali na hodnocení. Jedna za Kalouska s Barošem.

Jako výlet do minulosti do funguje dokonale. Socialistická šeď je nepříjemná a stranické hry pomalu odkrývají krutost systému. Nejlepší roli vyfasoval Trojan. Jako sarkastický policista hláškuje v pravidelných intervalech a je oporou i pro méně výrazného hlavního hrdinu. Budař skvěle vyvažuje kladné postavy, jeho slizký komunista je odporný každým coulem. Časové paradoxy jsou do děje naroubovány trochu na sílu, ale finále není tak špatné. Mnohé zahraniční pokusy se tvůrcům rozpadly pod rukama, což se tady nestalo. S1: 80%