Djoker

Šukání dětí je špatné. Áno! Případ Outreau je nechutný kvůli zneužívání dětí, ale vlastní dokument dostal kvůli něčemu úplně jinému. Justiční omyly jsou noční můrou každého neprávem obviněného a tady se to soudci rozpadlo pod rukama opravdu nevídaným způsobem. Když vám někdo bude tvrdit, že v sobě měl tři ocasy, tak to sice matematicky vychází, ale stejně spíše kecá.

Všechny Tiger King postavičky jsou natolik bizarní, že si vlastní spin-off rozhodně zaslouží, ale perverzní guru Antle ostatní přeci jen lehce převyšuje. Bigamie, pedofilie, otrokářství, drogy, týrání zvířat, falešný titul a nesmí chybět ani vražda. Bohužel dokument vypadá jako sestřih zbytků z původního seriálů. Doc Antle se tam skoro nevyskytuje a hlavní prostor dostávají pouze jeho ženy.

Aktivní střelci byli dlouho považováni za výtvor slavnoj americkoj národu, ale jejich myšlenky se bohužel dostaly až do Evropy. Samozřejmě moc tomu nepomohly ani davy křováků znásilňujících naše ženy a psy nebo hajlující politici na náměstích. Největší tragédie se logicky musela odehrát ve Skandinávii, kde jsou kvůli štědrému sociálnímu systému nejdelší fronty na imigračních úřadech. Greengrass nezklamal. První hodina je explicitní peklo. To je jeho království, ale následné přípravy obhajoby, rodinná linka plná rehabilitací a závěrečný soud už působí dost utahaně.

Když Jenny from the block natočila Halftime, tak jistě mnozí čekali, že konečně zmoudří a přestane všude špulit velblouda. To bylo samozřejmě hodně naivní, když jde o osobu, která se znovu vrátila k nejhoršímu herci a největšímu alkáčovi v celém širém Hollywoodu. Sice přestala hrát stydlivé uklízečky, ale to bylo možná menší sci-fi než její rodinná parodie na Ramba. V 50 letech začínat s akčním žánrem je opravdu velký úlet.

Nellis sice vaří z vody, ale zase hodně ušetří. Skoro dvě hodiny si totiž vystačí jen s bandou exotů, kteří se učí jezdit na koni. Nebýt kouzelného Kokořínska a rozjeté Issové, tak se může jít zahrabat. Malé filmy určitě mají svoje kouzlo, ale nesmí být o hovně. Alice, příště ten scénář nechte koňovi!

Oběti z Dukly dostali důstojný filmový pomník a to je ve finále nejdůležitější. Ondříček však i v rámci televizního formátu natočil relativně velkolepé drama jedné obrovské tragédie. Všemožné přízvuky z toho místy dělají spíše komedii, ale i herci se celkem vyřádili. Issová jednoznačně vládne, ovšem cena za Mimořádný počin v oblasti audiovize je fraška a měla dostat regulérního Českého lva.

Král bizarních postaviček si odskočil ke krimi žánru a hned z to byl jeden z nejlepších porevolučních počinů. Ondříček konečně zkusil něco nového a v komunistické šedi se skutečně našel. Hodně mu samozřejmě pomáhá osazenstvo Dejvického divadla. Epstein to naopak sráží směrem k průměru, ale na Českého lva to stejně stačilo.

Ondříček si vybral slabší chvilku, ale v rámci české produkce se stále jedná o slušný průměr. Osazenstvo Grandhotelu je znovu z ranku exotů, postavy však moc zajímavé nejsou. Ondříčkův osobitý režisérský rukopis je tak možné vidět jen na padnoucí hudební složce a stylových tazích kamery kolem Ještědu a jeho ikonického vysílače.

Bernášková chtěla dodatečně zpeněžit svou zbytečnou knihu a ještě si při tom před kamerou dokázat, že je i po čtyřicítce stále píchatelná. Na tom by asi nebylo nic špatného, kdyby to celou dobu nedělala pod taktovkou svého manžela, což je fakt perverzní. Women power zapáchá z každého záběru a znovu vrací ženskou emancipaci o dvacet let zpátky. Zachův bakelit na hlavě je úlet a z ubohých pokusů o humor pobavila snad jen přehlídka všech českých hereček ve frontě na roli. Jinak to je peklo.

Pawlowská si teda hodně věří. Chýlková byla i v telecích letech minimálně osmička. Pawlowská se tehdy sice ještě vešla do limitu těžké váhy, ale i s velkou dávkou fantazie by byla maximálně dvojka. Humor a poetika jedou na podobné vlně jako pozdější veledílo autorky Banánové rybičky, takže to skutečně není film pro každého. Naštěstí se tam objevuje řada skvělých herců.