Merkin

Upřímně. Když jsem na tom byla s kamarádkou v kině tak jsme se asi někde v půlce začaly modlit, aby už je konečně všechny sejmuli a my mohly odejít. Pak jsme se dozvěděly, že přibývají další a další objednávky a nakonec jsme odešly před koncem(asi bychom to vydržely, ale byla filmánie a už začínal další snímek). Když jsem to pak po letech viděla znovu, bylo to o něco lepší. Chtělo by to ale prostříhat, zkrátit, hudba také nic moc. Znalci reálií by asi dokázali ocenit obsahovou stránku více, já se místy ztrácela. Přesto jsem pár opravdu dobrých scén našla. Alespoň za jedno zhlédnutí snímek určitě stojí.

Nejoriginálnější závěrečná scéna, kterou znám. V jednoduchosti se skrývá krása a genialita.

Ahoj Miku! Ahoj Jacku! Kde máš loď? Tam. U dna. Kde se tam vzala? Stáhnul ji krokodýl. Stáhnul ji? A jak byl velkej? Takhle! --------------Tendence třetích dílů, ať navazujích okamžitě či po dvaceti a více letech, bývají spíše směrem dolů. Krokodýl mě ale nezklamal. Drží si stále svou laťku humoru a jistého kouzla osobnosti, které má už jen Indiana Jones a James Bond.

Tak tenhle film se s nějakým vtipem míjel ještě účelověji než hlavní hrdina, když na koni marně doháněl děti ve vlaku(viděla jsem jen dvě scény -na mém programu běžely reklamy- a ty dvě scény ze mě vyčerpaly energii na celý měsíc). Trapas na entou. Jestli tohle myslel režisér vážně a jestli se na tohle vážně někdo dívá, pak se divím, že konec světa už dávno nenastal. To jedině, jestli se na 2012 nechystá druhý díl. Protože jestli na něj někdo půjde, pak to bude opravdu konec ,,vyspělé" civilizace.

Jo. tehdy se ještě točily věci, při kterých se člověk reálně zasmál. A zasmál se scénám ve filmu, protože byly vtipné, nikoliv směšné. Rozdíl mezi vtipný a směšný udávám záměrně(je to jako vtipný člověk a směšný člověk). Pouštěla jsem si to v dětství dost často, takže na Kokosy nedám dopustit. A myslím si, že ti, kteří si musí místo Kokosů pouštět Už jsme tam?, jsou na tom podstatně hůř.

Doba, kdy se ještě v Americe točily dobré komedie. Takové, při kterých se člověk i zasmál. Dokonce se mohl zasmát, kdy chtěl a ne, kdy se předpokládá, že nastane smích. Neříkám, že film nemá trhliny, že to není klišé příběh a vůbec netvrdím, že se vyrovná francouzských komediím. Pětku má čistě proto, že je to stará dobrá klasika, která si na legraci nehraje, ale je legrační. A to je z dnešního pohledu u amerického filmu dost velké plus.

Mé srdce ožívá hudbou rozeznělou vždy, když si jenom vzpomenu. Je to geniální. Člověk neví, jestli jde o komedii, drama, muzikál, fantasy...Moulin mixuje vše. A vážně se mi líbí, že většinu scénáře a děje Luhrmann zasadil do písní. Znám mnoho lidí, kteří ten film sledovali tím způsobem, že poslouchali český překlad dialogů a pak jen tak ledabyle relaxovali u songů v originále. Ti tvrdí, že se jedná o hloupost. A pak znám diváky, kterým posléze došlo, že na těch textech písniček asi něco je a ti teď patří ke skalním fanouškům. A navíc zbožňuji Ewana:)

Myslím, že u tohoto snímku stejně jako u Titanicu vůbec nejde o hlavní postavy či ústřední příběh. Naopak. V tomhle filmu jsou zásadní drobné epizody a vedlejší role. Důkazem je Oscar pro Renné, která svou postavu, podle mě, uchopila dokonale. Stejně tak jednotlivé příběhy lidí, které cestou potkává Jude a které, bohužel, mohly být v té době pravdivé, jsou dost zdrcující. Zde bych vyzdvihla příhodu u Natalie Portman. Je sice trochu naivní, že by potkala někoho tak počestného jako byl náš hrdina, ale zbytek byl vážně skvělý. Navíc doprovodná lidová hudba, americká příroda a myšlenka, že i obyčejná kniha popisující domov by mohla člověku pomoci, to vše je milé. Jediné postavy, které idyliku trochu boří, jsou naprosto naivní, dost nereálná a ničím nezajímavá Nicol Kidman(ta mě dost zklamala) a pak mladý pobočník jinak dost důvěryhodného velitele domobrany, který působí jako by měl na hlavě melír, pocházel z divokého západu a zajel si do Cold Mountain zastřílet. Ale to nijak nemění můj názor, že se jedná o skvělou věc.

Jediný film, u kterého mně absolutně nevadí, že knižní předloha (také dokonalá) se zcela liší. Naopak si myslím, že příběh ve filmu je aktualizován dobře a že kdyby Mann zůstal u knižní verze, neměla by takový efekt. Přestože dvojice Lewis-Stowe hraje skvěle, mně osobně se nejvíce líbily výkony představitelů vedlejších rolí. Konkrétně pak Jodhi May jako Alice, jejíž závěrečné "obměkčování" Maguova srdce považuji za jeden z nejlepších filmových kousků vůbec (a to se jedná o úlohu němou, kde velice záleží na gestech a dojmu, které herec navodí). Ještě bych vyzdvihla opravdu krásné prostředí, žádné studio (staré dobrá škola), indiánské jazyky a nádhernou hudbu, jež příběhu dodá patřičnou vážnost a důstojnost. Poslední slova Činghačhúka umím nazpaměť, navíc těch scén, při nichž se mi vždy zatají dech s časem paradoxně stále přibývá a opravdu stojí za to ("Vyměňte ji za něho").

Někteří to celé označují za klišé. A ono to tak doopravdy vypadá: láska až za hrob, děsivá katastrofa, hudba až do samého konce. Jenže vtip tkví ve faktu, že se jedná o skutečné události. Všechno se tak opravdu odehrálo. Dokonce i Jack vážně existoval, jednotlivé příběhy jsou poskládané ze vzpomínek pamětníků a vše řídí James Cameron s ohromným smyslem pro detail. Vrací se do hlubin k vraku, nechává i na vidličky (na něž nepadne jediný záběr) vyrýt stejné znaky jako byly na těch původních, rekonstruuje Titanic kousek po kousku. Navíc do hlavních rolí obsazuje ,,tehdy" ještě neznámé tváře, obyčejné lidi. Jedná se tedy o skutečný příběh ze života a kdo tvrdí, že jde o klišé, je pro něj tuctový i život. Navíc scénář považuji za jeden z nejlepších vůbec, k soundtracku není co dodat a počet Oscarů snad také něco naznačí.