chrispe

Velká nostalgie! Jako dítě jsem to žrala přesně od tohoto prvního dílu. K mý radosti je to teď na Netflixu, byť bez dabigu či českých titulků. Koukat budu! :D Když skočil Pikachu Ashovi na rameno aby se postavil hejnu Spearowů, musela jsem zamáčknou slzu dojetí. ;) :D

Po rozčarování z adaptace s panem Suchetem jsem si řekla, že bych se mohla podívat i na tu s Peterem Ustinovem. A trochu mě to rozesmálo. :-) Ani toto není věrná adaptace a překvapilo mě, kolik vulgarismů na diváky tvůrci hodí už v první třetině. Namísto abychom zůstali v Anglii se vydáváme na Jadran. Opět tu nejsou všechny knižní postavy, a u těch, které zbyly jsou... jejich motivace a charaktery mnohdy jinačí. SPOILER!! A třeba drogová linka je nahrazená jakousi s diamantem. /// Představitelka Arleny je tu vizuálně skvělá, takhle nějak jsem si ji fakt představovala - žena, která svým zjevem vyčnívá. I když jí tuhle show nějakými svými kostýmy kazila Myra Gardenerová). Ale teda tím, jakou z ní udělali čarodějnici se taky úplně netrefili (a ten klobouk? Hele nebyla by z toho opálená mřížka?). I představitel Patrika se povedl. Ale pan Marshall? To je ten vážný, spíš odměřený muž? Na druhou stranu postava Maggie Smith, která měla do jisté míry nahradit Rosamund Darnley mě bavila. Zápletka je ponechána, to nechť je ke cti. Dívá se na to dobře, nenudí to. I tady je třeba napsat, že kdybych před pár dny nedočetla knihu a nepromítalo se v mém hodnocení to, že se to tolik liší od předlohy, asi bych hodnotila o hvězdičku víc.

A ja ja ja ja jaj! Je to pár dní, kdy jsem pod dlouhé době oprášila knihy s Poirotem a vybrala si Zlo pod sluncem. A kdy jindy je ten nejlepší čas zkusit adaptaci? Kouknout, jak postavy z knihy ožijí namísto ve vaší mysli na obrazovce. A já jsem zklamaná. Abych to uvedla. Znáte takovej ten kreslenej vtip, kdy paní stojí v kině, ruce vyhozený do výšky a vykřikuje: Ale v knize měl hnědé vlasy! No tak to jsem v hodně případech já. :D A tady vem čert, že přidaly populární postavy, které v knize nebyly (Hastings, slečna Lemonová, vyšetřuje to Japp) - není to první ani poslední díl tohoto seriálu, ale třeba proč je z Lindy Lionel? Některé postavy zmizely úplně, jiné dostaly úkol navíc, některé linky byly (byť mírně) pozměněny. Z představitelky Arleny jsem byla fakt zklamaná... Základ příběhu, to gró tam samozřejmě je, ale úplně zbytečně se mění nejrůznější okolnosti. A přitom mám za to, že se úplně v pohodě dala kniha adaptovat velmi doslovně. Cítím rozčarování, dámy a pánové a taky jsem přesvědčená, že kouknout na ten díl bez přečtení knihy, dala bych bez mrknutí 4*.

Žišmarjá, hrozná smrt. Amosféra tohoto dílu (hodně podpořená hudbou) ve mně probouzí depresivní pocity. :D

Tento díl mi vůbec nesedí a je to převážně kvůli vizuálu. On se vlastně až tak moc neliší, ale přitom jo. Prostě s ním mám problém. Mám problém ho vůbec dokoukat.

Mile vtipný díl. Prostředí ve kterém se odehrává je můj šálek čaje, krásně studené a trochu ponuré. Prostě takový podzimní díl. ;)

Líbí se mi, jak je to (prostředí, postavy/herci) spíš nelíbivý. Určitě bych díl zkrátila, ke konci jsem se začala už dost nudit. Prostříhání by tomu možná dalo větší spád. Ale já teď obecně radši kratší věci. Hlavní hrdinka zatím nemastná neslaná. Frank je rozhodně zajímavější kousek. Celkově jsou tam postavy spíš šedivý. 2,5*

May I destroy you je rozhodně zajímavá výpověď jedné ženy jedné generace (té která žije půl života online s obličejem přilepeným na displayi telefonu a sex pro ně není určitě taková věda jako pro generace starší), rasy, žijící v určitém prostředí. Je třeba to tak brát. Tohle je její pohled na život, jaký žije (žila). Otírá se o různá témata a problémy dnešní společnosti. Když to vezmu podle sebe - její život je diametrálně odlišný od toho mého, tak mě to nutí k určitému nadhledu a otevřenosti k odlišnému. Nikdo nenutí nikoho souhlasit s tím, jak věci vidí hlavní hrdinka. Každý máme jinou životní zkušenost. Ale právě zamyšlení a debata o tématech, které se tu objevují (a je jich fakt hodně) je něco, za co tomuto seriálu dávám palec nahoru. Hlavní hrdinka není prvoplánově sympatická (a stejně tak její nejbližší kamarádi), je vykreslená se spoustou chyb (které máme všichni) a tím je nesmírně lidská. Mě občas "děsil" její temperament (divokost, tvrdost, jasné přesvědčení, bezstarostnost, nezodpovědnost) - je o tolik jiná než já a lidi v mém okolí. Líbilo se mi to. Míň se mi líbí názory, že si někdo za znásilnění může sám - ať už se jedná o oblečení, drogy, nebezpečné místo a já nevím co ještě - za znásilnění VŽDYCKY může jen a pouze násilník. Tečka.

Poslední epizoda byla určitě zajímavá. Arabella píše konec, chce to nějak zakončit a evidentně odpustit a opustit. Asi jsem čekala trochu silnější zpracování, ale nakonec proč ne.

Přiznám se, že to, jak se to teď vyvrbuje u Terry, mi fakt trochu připadá, jako by si někdo musel něco odškrtnout. Arabella se propadá hloubš a hloubš, aby našla pomoc u někoho nečekanýho a taky si konečně vzpomněla. A já ve své mysli konečně můžu očistit tichýho spolubydlícího, kterej mi připadá, že ji má fakt rád.