Zetwenka

Film se odehrává v roce 1868, ale text písně zpívané během svatby Anny a Daniela „O Perfect Love“ byl napsán v roce 1883 a zhudebněn v roce 1890.

Tento film je inspirován skutečným příběhem Anny Brewsterové (roz. Morganové), narozené v roce 1844, unesené v roce 1868 Siouxy a vyměněné u Čejenů. Žila s náčelníkem Čejenů přes jeden rok, než ji našel generál George Custer a vrátila se do civilizace.

Mansfield Park je volně založený na stejnojmenném románu od Jane Austen z roku 1814. „Mansfield Park“ byl nejúspěšnějším románem Jane Austen za jejího života, vydělal jí více než 300 liber.

Film obsahuje scénu s výstřelem na dlouhou vzdálenost puškou na zabíjení bizonů tzv. „Buffalo Rifle“ a ilustruje tak její přesnost.

Produkční společnost nechala za sebou hejno holubic, které bylo vypuštěno na konci ohňostroje Henryho Crawforda (natáčeno v Charlestownu v Cornwallu). Více než osm let po dokončení natáčení ptáci přežili díky úsilí místní ženy, která se obávala, že zahynou, kvůli tomu, že museli soutěžit s racky o potravu.

Jonny Lee Miller, který v této verzi filmu Mansfield Park hraje Edmunda Bertrama, hrál Fannyho mladého bratra Charlese Price v dřívější minisérii BBC, Mansfield Park (od r. 1983).

Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění.

Plakát k tomuto filmu je prominentně uveden během úvodních titulků první série televizního sitcomu Happy Days (od r. 1974).

James Stewart měl původně hrát Morgana Hickmana (Henry Fonda).

Film je založen na novele od Anthony Manna.

Natáčení probíhalo ve studiu Fox a na železniční stanici Union Station v centru Los Angeles. Stanice Union se otevřela až v roce 1939.

Během natáčení při filmové nehodě si Brian Donlevy poranil dva prsty levé ruky a vyžádalo si to obvaz dvou prstů. Obvazovaná ruka musela být během natáčení skrytá, Brian tak tráví téměř celý film s dotyčnou rukou buď v kapse nebo v silných rukavicích.

Příběh je založen na stejnojmenné novele z roku 1889 od L. N. Tolstoje.

Během sucha jsou na střeše vidět supi. Jedná se o americké ptáky, kteří nežijí v Číně.

Davové scény se zúčastnilo na 1 500 komparzistů.

The Hays Office – de facto cenzurní rada v Hollywoodu – dohlížela na každý hollywoodský scénář v té době a trvala na úpravách. Celkově požadovali více než 20 přepsání.

Když společnost MGM zkoumala možnost natáčení filmu v Číně, byla čínská vláda rozporuplná v tom, jak reagovat. Počáteční nepřátelství pocházelo z nelibosti románu, který kritici obvinili, že se soustředil pouze na vnímanou zaostalost země, zatímco vládní úředníci doufali, že budou mít kontrolu, která by byla pryč, pokud by filmová práce byla provedena mimo Čínu. Povolení ale bylo uděleno pod podmínkou, že pohled na Čínu bude příznivý a čínská vláda bude dohlížet. Vláda v Nankingu nepředvídala sympatie, které film vytvoří, a když se MGM rozhodlo natáčet úředníci, podnikli mimořádné kroky ke kontrole produkce a donutili studio najmout si nacionalistického generála, aby jim radil v autentickém prostředí a kostýmech (většina záběrů byla záhadně ztracena, když byly odeslány domů a musely být tedy znovu natočeny v Kalifornii). Objevily se zprávy, že společnost MGM distribuovala v Číně jinou verzi filmu.

Podle Variety byla Anna May Wong navržena pro roli O-Lan, ale pravidla anti-miscegenace Haysova kodexu vyžadovala, aby manželku postavy Paula Muniho hrála bílá herečka. Došlo k určitému zmatku, protože Produkční kodex producentů a distributorů filmů 1930–1934 uváděl pouze to, že „je zakázáno míšení ras (sexuální vztah mezi bílou a černou rasou)“. Mnoho z postav bylo hráno bílými herci, kteří vypadali asijsky prostřednictvím yellowface, techniky líčení vyvinuté Jackem Dawnem a použité poprvé v tomto filmu.

Pearl Buck zamýšlel film obsadit všemi čínskými nebo čínsko-americkými herci. Irving Thalberg také předpokládal obsazení pouze čínských herců, ale musel připustit, že američtí diváci nebyli na takový film připraveni.

Filmový scénář byl pro Čínu sympatičtější než román „The Good Earth“, což je historický beletrický román americké autorky Pearl S. Buck, publikovaný v roce 1931, který dramatizuje rodinný život v čínské vesnici na počátku 20. století. Je to první kniha z její trilogie pokračující  „Sons“ (1932) a „A House Divided“ (1935). Byl to nejprodávanější román ve Spojených státech v letech 1931 a 1932, v roce 1932 získala autorka za něho Pulitzerovu cenu za beletrii a měl vliv na její získání Nobelovy ceny za literaturu v roce 1938. Buck, která vyrostla v Číně jako dcera misionářů, napsala knihu, když žila v Číně, a čerpala ze svého přímého pozorování čínského vesnického života. Realistické a sympatické zobrazení farmáře Wanga Lunga a jeho manželky.