nylo

Příběh plný dobové naivity, tužeb a přání....... s kroutou realitou....bohužel zdlouhavé, místy hodně nudné, bez jiskry... kde dobře míněná poezie vyprávění nechává diváka v naprosté citové lhostejnosti

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě dáál....žil byl jeden bubák...na začátku se zdálo, že by mohl mít něco do sebe, ale jeho myšlenkové pochody..kráčely jinam, než skvělý hudební doprovod...a ani nostalgická vzpomínka na přetáčení videokazety z půjčovny to nevytrhla

Život je možná pohádka...pro někoho však naštěstí spíš jako Tři oříšky pro Popelku než Alenka v říši divů...sníme a vymýšlíme si své životy, ale většinou nejsme pod vlivem odvaru z lysohlávek....život není jen smrt, sex a bizarre

Light zhýralost a neřest obalená tunou nudy, řečmi a pokusem vytvořit danou atmosféru pro daný nápad....(pro lepší orientaci doporučuji před možným sledováním nastudovat na co se bude koukat...popřípadě v průběhu mírně zrychlit na přehrávači, film dostane lepší spád:)

Můj první Bergman...a.....ne všechno moje " první " dokázalo přeskočit laťku vysoko nastavenou..minimalistická sonda do duše žen - y s maximálním důrazem na detail...rozbor, rozpor, odpor...protiklad, spojitost...dokonalost neexistuje.....hooodně osobní věc

Že je nevinná, tušíme od prvních záběrů..kam se bude ubírat její cesta za novým životem, když je tak poznamenaná, nejen vzpomínkami na prožité dny ve vězení, ale i těmi na dětství a všechny jí zasahují do poklidného včlenění se do "normální" společnosti..kdo a proč jí hází stále klacky pod nohy...dramatické okamžiky stoupají...bohužel se vše zdá tak jednoznačné a jednoduché..snad to tak být mělo..ale mě to nestačilo

Kdo je vlastně hlavní postavou? Opuštěný zajištěný mladík, který se utápí ve svém zoufalství. Nebo ošetřovatelka z venkova, která chce od života víc a přece jako by nic..tak se má stát spásným andělem nejen pro sebe ale i pro něj..chce poznat životy jiných, chce být..jaká vlastně? Na filmu mě zaujala úžasná jako by pasivita a pomalost..jako by svět ubíhal kolem a oni v té chvíli stáli..střídaní hudby ve sluchátcích...míjení se a potkávání..Mne nezná skoro nikdo..Bohužel..lyrika okamžiků vyznívá do prázdna..tady nebylo to pravé nechat svět nedokončit...

Největší nevýhodou Ďáblovy lsti, je podle mého její rozdělení na 3 potýdnové díly..jelikož film obsahuje spoustu různých informací a tím se stává poměrně komplikovaným, mohou se jedincům s nevelkou paměťovou výbavou z hlavy do třetího dílu lehce vypařit nabyté poznatky z dílů předchozích..což by měly krátké rekapy v úvodu vždy osvěžit. Potom jakési zrychlení v dílu posledním na "všechno vyřešíme během minuty neb jsme geniální"( Langdon - jak už psal kOCOUR) a závěr v kostele, možná bude proti srsti mnohým...a mně též proti ní byl způsob jakým udělal své BUBUBU po prozření J.D...jinak ovšem nemám větších výhrad..skvěle funguje detektivní dvojice (klidně bych si dokázala představit nějaký ten seriálek)..ftípky jsou k nezplacení, klišé metalisti - satanisti uspokojivě vysvětleno..zájem o to kdo, co, kde, proč a jak po celou dobu přetrvával..není špatné se dozvědět nové reálné informace a oživit některé odumírající buňky mozkové..kamera čistě důrazná..hadi se plazili na dlažbě dobře:)..zkrátka rozhodně jedna z těch o třídu lepších českých děl se kterými jsem měla možnost se poslední dobou setkat..možná i proto, že je oproštěná politických, světových a jiných problémů a jede si v jedné lajně...důležité je se bavit a nebrat se tak úplně vážně:)

Seriál operuje s klasickým viděním něčeho co nevidí ostatní..kteréžto pomáhá Allison řešit případy pro státního návladního. Ovšem zasahují i do jejího soukromého života, kde se musí vypořádat se stejným nadáním u svých dcer i bratra a je pro ni velice důležitá opora manžela..Nevím proč, ale prokládání jejího až abnormálně normálního soukromého života, které na mě působí nesmírně ideálně (se samozřejmě vidinovými záblesky)..i když není prosta obyčejných problémů..možná až zkresleně, je pro seriál důležitou a netradiční vsuvkou..která ho tímto příjemně polidšťuje..navíc, rodina jako taková je velice přesně typově vybraná, sehraná a prostřední dcera naprosto k sežrání:)

..nikdy nevím, jestli se mám smát nebo plakat...něco tak hrubě absurdního..ale ne, není a nebylo a asi ani nebude jen u nás..a to trochu děsí (Dědo není vám zima? Pojďte, půjdeme blíž k ohni...)