Play
Obsahy(1)
Cristina je mladičká ošetřovatelka z venkova, která putuje ulicemi Santiaga de Chile jako stříbrná kulička z hracího automatu. Když zrovna nepředčítá z National Geographic svému stařičkému maďarskému pacientovi Milošovi nebo neflirtuje se zahradníkem z místního parku, sleduje Tristána Greenberga, třiatřicetiletého architekta, jehož věci našla poté, co byl na ulici přepaden. Tristán nemá momentálně co na práci, protože stavební dělníci na jeho stavbě stávkují. Navíc ho opustila jeho dokonalá přítelkyně Irena. Vrátí se tedy do vily na předměstí, kde vyrůstal, aby zjistil, že jeho matka žije s podivným kouzelníkem. Životy Cristiny a Tristána se neočekávaně protnou… Originální a hravý příklad současného latinskoamerického filmu, který byl za Chile nominován na Oscara. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Taká tá klasická produkcia určená pre filmový klub, ktorá ničím neurazí, ale ani extra neprekvapí. Najzaujímavejšie na filme je jeho veľká pestrofarebnosť obrazu pôsobiaca na diváka skoro z každej scény. Neustále veselé farby oblečenia postáv, nábytku, predmetov a prírody v kontraste s príbehom, ktorý už ale až tak optimistický neni. Problém je vtom, že som si väčšinu času pokladal tú istú otázku ako postava Tristana a teda: Kam toto celé speje? Odpoveď bola bohužiaľ taká, akú som tušil...50% ()
Tento film bohužel není můj šálek kávy. Není to špatné, ale ani bůh ví jak úchvatné. Scény poskládány ledabyle vedle sebe, mají zřejmě v divákovi něco evokovat, vytvářet atmosféru a nebo je v nich zakódováno poselství? Vážně nevím, pro mě jde spíše o chaos bez hlubší jednotící linky. O co se tady tvůrci snažili? Ukázat pokrytectví světa skrze lidské vztahy, nebo šlo o něco jiného, např. o sondu mezi do vztahů jednotlivých hrdinů. Právě v tomto vidím velký mínus tohoto filmu, malá vyprofilovanost a nedotaženost celého snímku. Jednotící prvek zosobněný pro mě hlavní hrdinkou, je ovšem velmi milým překvapením. Hl. hrdinka je sice poněkud zvláštní patron, s divnými způsoby, ale přesto velmi sympatická, pro diváka. Pro mě jde tedy v celkovém součtu o celkem průměrnou záležitost s velkým, nicméně nevyužitým, potenciálem. Škoda té nedotaženosti. ()
Jak vidno, jihoamerická kinematografie se stálé hledá, tudíž i tento kousek potěší snahou o přiblížení se severním sousedům, ale zklame nedostatkem vlastní iniciativy. Ačkoliv celek je neokoukaný až příliš. Pomalá, idylická, umně budovaná romantická variace na Amélii se cca po hodině změní v bizarní změť zdánlivě nesouvisejícíhc scén, pokaždé jako z jiného filmu. Souboj á la Street Fighter střídá filozofický dialog o hovně a jiné podivnosti. Inu, proč ne, jestli to je vtipné a slušně zrežírované, jako že ano. Ale hlavní kámen úrazu bych viděl v radikálně rozdílném přístupu režisérky, která se bavit chtěla a scénáristky, která ji hru kazí (pokud se jedná o jednu a tutéž osobu, pak je to krásný příklad schizofrenie). Škoda, potenciál byl slušný. 75% ()
Popravdě mi to chvílema připadalo, že nejdřív vzniklo několik studentských filmů a ty se pak slepily dohromady, doplnily se dlouhejma záběrama bez významu a pospojovaly se pár hlavníma postavama. Tenhle filmik je jako moderní jazz, žádnej řád, žádná pointa, žádnej směr, jen exhibování a veřejná onanie. Přesto jsem to dokoukal a dvě hvězdy tomu seděj, kdyby jen za scénku Street Fighter. ()
Ten film mi přišel hrozně prázdný. Bloudící postavy, které nám nic neřeknou. Co nám má být do jejich životů, když nám je tvůrci nedokáží nějak přiblížit nebo nám alespoň naznačit, proč by nás měly zajímat. Takhle je to jen sled jalových scén, přičemž některé jsou opakovány z jiného úhlu pohledu, což už není moc originální, zvlášť když to zde působilo dost samoúčelně. Ale na druhou stranu, byl to debut a proto dám tři hvězdy za snahu, protože vyložená kravina to nebyla. ()
Reklama