Play
Obsahy(1)
Cristina je mladičká ošetřovatelka z venkova, která putuje ulicemi Santiaga de Chile jako stříbrná kulička z hracího automatu. Když zrovna nepředčítá z National Geographic svému stařičkému maďarskému pacientovi Milošovi nebo neflirtuje se zahradníkem z místního parku, sleduje Tristána Greenberga, třiatřicetiletého architekta, jehož věci našla poté, co byl na ulici přepaden. Tristán nemá momentálně co na práci, protože stavební dělníci na jeho stavbě stávkují. Navíc ho opustila jeho dokonalá přítelkyně Irena. Vrátí se tedy do vily na předměstí, kde vyrůstal, aby zjistil, že jeho matka žije s podivným kouzelníkem. Životy Cristiny a Tristána se neočekávaně protnou… Originální a hravý příklad současného latinskoamerického filmu, který byl za Chile nominován na Oscara. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Kdo je vlastně hlavní postavou? Opuštěný zajištěný mladík, který se utápí ve svém zoufalství. Nebo ošetřovatelka z venkova, která chce od života víc a přece jako by nic..tak se má stát spásným andělem nejen pro sebe ale i pro něj..chce poznat životy jiných, chce být..jaká vlastně? Na filmu mě zaujala úžasná jako by pasivita a pomalost..jako by svět ubíhal kolem a oni v té chvíli stáli..střídaní hudby ve sluchátcích...míjení se a potkávání..Mne nezná skoro nikdo..Bohužel..lyrika okamžiků vyznívá do prázdna..tady nebylo to pravé nechat svět nedokončit... ()
Play. Režisérka a scénáristka si opravdu vyhrála. Díky tomu sice film nenudí, ale občas bych opravdu rád věděl, co se stalo a co byl jen sen či představa. O postavách, jejichž jednání postrádá jakýkoli smysl, taky nevím, co si mám myslet. Je to rozhodně lepší film než argentinští Mrtví, ale ještě pár takových a na jihoamerické filmy se v televizi nebude nejspíš nikdo chtít koukat. ()
Môj prvý letmý náhľad do končín filmovej Latinskej ameriky súčasnosti. Niežeby som bol sklamaný veď snaha sa ambicióznym tvorcom nedá uprieť, len popri tej všetkej hravosti a snahe zapôsobiť sa pozabudlo na usmernenie toku nápadov aby v konečnom dôsledku divákovi bol sprostredkovaný silnejší zážitok. Čo treba vyzdvihnúť je vynikajúca práca s hudbou. Aj s prihliadnutím na skromné podmienky natáčania nejde o nijaké preborné dielo ale len náznak, že treba filmovú rozšíriť o ďalšiu destináciu. ()
Ze slibného dramatu se bohužel vyklubal přesně ten film, který nemám rád. Hraje si na hlubokou myšlenku, ale přitom nemá co nabídnout a jen roztahuje stopáž na nesnesitelnou délku pomocí táhlých záběrů s podkladem melancholických písní. Zásadní problém je jednoznačně v děravém scénáři, zejména pak v charakterech. Postavy většinou jen zírají do prázdna a žijí bez nějakého blíže vyřčeného pozadí, což sice nemusí být vždy na škodu, ale tady potom ztrácí na smysluplnosti jejich neustálé záchvaty deprese a beznaděje, přestože v jejich životě nic zásadního nechybí. Emocionální výlevy plné slz přichází na nesprávných místech a cesta k pozornosti a srdci diváka je tak definitivně zatarasena. Přitom stačilo málo. Ubrat na pseudopsychologických výjevech nebo dodat postavám životnost skrz občasný vnitřní monolog. ()
Popravdě mi to chvílema připadalo, že nejdřív vzniklo několik studentských filmů a ty se pak slepily dohromady, doplnily se dlouhejma záběrama bez významu a pospojovaly se pár hlavníma postavama. Tenhle filmik je jako moderní jazz, žádnej řád, žádná pointa, žádnej směr, jen exhibování a veřejná onanie. Přesto jsem to dokoukal a dvě hvězdy tomu seděj, kdyby jen za scénku Street Fighter. ()
Reklama