fredisek

Na začátku si říkáte...hergot, už zase další vývar ze Smrti v Benátkách, tentokrát na hispánský způsob. Film se ale nevyvíjí k dramatu. Všechno je jakoby mimoděk, nikdo tu za nic nemůže. Černobílá kamera by taky nebyla nic, z čeho by se člověk posadil na zadek, kdyby nekontrastovala s barevnými záběry u titulků. Mala noche je tak docela standardní a nic moc neříká. Nevím, jak moc to na svou dobu, bylo průlomové (třeba to tehdy udělalo díru do světa), ale dnes snímek působí jako zmateně odvyprávěný příběh, ze kterého se vytrácí i veškerá lyričnost, když už mu epika dala vale.

Zápletka tak standardní, že být greenpeace aktivistou, tak vytáhnu do ulic protestovat proti zmrvení tolika stromů na tak jalovou knihu. Pokud se nám Hallström snaží dokázat, že doby Čokolády a Pravidel moštárny jsou v tahu, už jsem mu uvěřil. Ne pokaždé máte Juliette Binoche a ne pokaždé máte předlohu od Irvinga, ale to neznamená, že jste v loji. Bezpečný přístav je hloupý, je to jedno velké klišé a jeden velký kýč, kde plápolají americké vlajky, děti zařizují dospělým rande, vztahy z minulosti jsou až moc přítomné a všichni vypadají moc a moc hezky, i když jim zrovna teče do bot. Make-up, který používala Katie, by měl dostat řád čestných legií za to, co všechno vydržel a vůbec se neroztek. Obsazení nechápu, ani jedna významnější osobnost (v těch laciných Lososech byli aspoň Blunt, Scott-Thomas nebo McGregor) a navrch Robin z HIMYM? Dát do dramatické role - byť vedlejší - herečku, jejíž nejslavnější scéna je cosi o tom, že bobři mají rádi klacky, to chce odvahu a potom nebrečet, když to nevyjde. Srdcervoucí romantika se nekonala, srdcebol z toho ale možná je (kvůli Hallströmovi)

Madonna je královna, o tom žádná. To, co dokázala v popu, se podařilo jen málo lidem. Evita je samozřejmě vystavěná na své představitelce, ale i kdyby nebyla, je to muzikál, který je výjimečný zpracováním i příběhem. Perónistický režim je sice sporný, ale Eva dokázala poměrně dost, jakkoli její roli muzikál zveličuje. Je to silný příběh, pro muzikál jak dělaný. Velké činy a velké finále. Nehledě na to, že možná díky Evitě vládne Argentině Fernández a Brazílii Rousseff. My máme Libuši, Argentinci Evitu, no proč ne.

Pocit marnosti a hra na velkofilmy (ovšem bez hollywoodských investorů). Obsazení cizinců do hlavních rolí mohlo dodat punc, to je ale tak všechno. Splácaný příběh, ze kterého se tvůrcům podařilo okrájet jakoukoli originalitu. Snůška blábolů a rádoby hezky vypadajících scén, které se utopily v kýči. Nevadil by mi Jakubiskův odklon od předlohy (ani ne ten mezinárodní název ve stylu...hrajeme si na velký svět, i když nám čouhá sláma z topánků) , vadí mi ten nesnesitelný a zároveň pekelně laciný tyjátr. Jestli chtěl Jakubisko přijít s epickým obrazem střední Evropy na prahu novověku, tak si měl odpustit ty mnichy a královské koruny, které vypadají jako z papundeklu. Dělat z Čachtické paní horor by bylo určitě příšerné (v těchhle končinách světa se tenhle žánr moc neumí), ale mohl z toho udělat temné drama. Nakonec z toho máme extradrahou nudu, kterou budou televize vysílat jen z úcty k Jakubiskovi.

Byl jsem jedním z těch mála vyvrhelů, kteří přečetli první díl a pak se začali poohlížet po Agathě Christie, nebo jiných "startovních" autorech. Odpuzuje mě pottermánie (a jsem rád, že Watson loni natočila The Perks of Being a Wallflower, nebo že se Radcliffe objeví ve filmu o Ginsbergovi) a moc ji nechápu. Teď po těch letech jsem děsně rád, že můj vkus neurčovalo fantasy, ale jiné žánry, třeba právě detektivky Christie, které jsou stejně popcornové jako Potter, ale elegantnější. Jinak potterovské filmy jsou samozřejmě žrádlo, zvlášť když v televizi prostě nic jiného neběží.

Ve své době jsem to miloval, možná kvůli tomu, že mi ještě nebylo těch dvanáct a matka se slovy "Je to adaptace Tolkiena, na to pudeš" mě propašovala do biografu. Dnes bych si Pána prstenů pustil leda tak na Vánoce, ale neustále ho oceňuji jako skvělý film v žánru, který mě k smrti nudí.

Knihu jsem nedočetl. Asi člověku stačí jeden Irving za život (v mém případě klasicky Garp), aby uměl docenit dvousetstránkové novely do emhádéčka. Film je ovšem skvělý. Drama s přesnou dávkou romantiky, cynismu, reality, fantazie.

Ještě se k tomu vrátím, ale asi se budu muset obrnit trpělivostí (tu u filmů ale mít nechci, k čemu taky?)

Kýč, rádoby naturalismus a neskutečně vlezlá hudba. Konflikt je pekelně strojený...to na tý dědině nebyla jiná ženská než wechtrová, aby si na ní dělal kdekdo chutě? I tak by se z toho milostného čtverce dalo vytřískat pořádné drama, tenhle pokus ale skončil v bludném kruhu, kde největší odplatou je rvačka; čekal bych nějaké intriky, když už Josef sám podvádí, bylo by dobré, aby ho podvedl i někdo jiný (a tím teď nemyslím jeho ženušku). Původní motiv sebevraždy se z příběhu postupně vytrácí, až zmizí, což je škoda. Zkrátka spousta dobrých vykročení, ale nakonec pád na hubu a epické finále. Americký doják za menší keš.

Still better romance than Twilight. Upřímné, ukecané, ksakru zábavné.