Mr. Lobo

Hrozně uřvané. Allenovu postavu bych pustil zpět na ulici už po prvních dvaceti minutách.

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí.

-God does not play dice with the universe. -No, he just plays hide-and-seek. Jediný vtip na úvod filmu a odtud dál už je to víc než jen drsné a kruté. A to nejen tématem (Allenovým často zkoumaným), ale i stylem zpracování, který v některých chvílích připomene právě tu odosobněnost, která způsobuje mnohem větší etické stanovisko proti, jako tomu bylo u některých filmů Vinterberga a Triera.

Až zase tak špatné to na kocovinové odpoledne určitě není, ale tento druh humoru se začne opakovat rychleji, než by rád.

- And ofcourse there is a church. And a playground. --- Stejně jako mí milovaní Všichni prezidentovi muži je i Spotlight brutální smrští jmen, a tak je třeba se na film co nejdříve podívat znovu, aby bylo jasno, o kom a proč se s kým a o čem mluví. Ze začátku pozvolné a nejisté se později stalo thrillerem s rychlým tempem, které už do konce příliš nepolevilo. Téma je silné (ač už jsem o něm pár filmů viděl) a není divu, že se Akademii zalíbilo (ač - pravda - nebylo ten rok moc z čeho vybírat). Krásné a silné jsou i záběry, kdy kostel zpovzdálí neustále novináře pozoruje. Netušil jsem, že je na tom Boston až takto, ač je to město irských katolíků, myslel jsem, že integrace už tyto struktury rozestoupila. V amerických filmech je vždy třeba trošku odpouštět klišé a kýč (čest výjimkám: Mapy ke hvězdám, Inter Vice) a i tady jsem musel překousnout dva výlevy Marka Ruffala (který je mimochodem skvělý a celou dobu se krčí a šklebí jako Quasimodo). Ale jinak nic. Skvělé. Vážně.

Achjo. Skutečně mají všichni američtí teenageři takové citové problémy, které si musí řešit s rodiči zrovna ve filmech? Kdyby se třeba realizovali sami. Nemůžu za to, nepřekousnu to a ty žvásty v poslední třetině mi zkazily téměř dokonalý film.

Musel jsem se na Trans podívat podruhé hned za dva dny. V příběhu je hned od prvního setkání jasné, že Elisabeth už Simona někdy viděla. To bylo to nejsnáze čitelné. Hůře (napoprvé) byly náznaky o skutečných povahách všech postav. Na podruhé už šlo vysledovat, co mají v úmyslu nebo v povaze (Simonova agresivita). Co mi přijde fascinující je nejen přechod mezi jednotlivými postavami, kdy se stále střídá náš fokus a nedokáže nám na první dobrou a hlavně na dlouhou dobu určit, která postava je hlavní (nejvíc to zmate úvodní Simonův komentář), ale mnohem víc je neustálá (skutečně v druhé polovině se to děje snad co deset minut) proměna zaběhnutých schémat o kladném a záporném elementu v příběhu. Najednou tam není nikdo, s kým byste mohli soucítit nebo s kým sledovat události, protože tři hlavní postavy se nám ukazují ze všech stran. Boyleův rukopis je zde krásně čitelný; stejně jako Coeni i on si libuje v "kufru peněz", zde skrytém za Goyovým obrazem, ale i kamera, střih, způsoby vyprávění. A ty interiéry jsou famózní.

Je úžasné, kolik toho o něm řekli, i když o něm nic vlastně neví.

Hlavní problém mám u Tuska s tím, že vůbec nechápu pohnutky (estetické, etické, symbolické), ze kterých tenhle film vznikl. Co do žánru, mohla by to být komedie, kdyby humor fungoval komicky, kdyby to měl být horor, měl by si budovat atmosféru (ideálně se vztahem k hrůze, mrazení, strachu), ovšem všechny hororové prvky působily směšně, ne komicky, ale směšně. Navíc tam, kde by se mohla tato atmosféra budovat, byly záběry smotnovány ze všech stran, jak kdyby to byl studentský film a děcka se na náhodné scéně učily lepit záběry k sobě. Asi jediný důvod, který mě napadl, byl, že Smith chtěl ukázat a dokázat, že má v Hollywoodu takové postavení, že už může natočit úplně cokoliv. To že je tam Johny Depp s umělým nosem a tlustý H. J. Osment, nepovažuji za kvality.

Hodnocena první série.