Frajer42

Rozhodl jsem se vidět tu takzvanou "hardcore" verzi. Nikoli proto, že bych snad byl nějakým úchylem. Nýbrž proto, abych nebyl o nic ochuzen a aby moje hodnocení mělo maximální váhu. Z mého neodborného pohledu se jednalo o naprosto vynikající vykreslení dané doby. Čestný člověk byl špatný Říman. Bohužel se daná pravda zachovala dodnes. Respektive si takhle nějak danou dobu představuji já. Co si budeme povídat. V letech 37 až 41 přeci jen nebylo kulturní vyžití na kdovíjaké úrovni. Lidé mohli tu a tam zajít na nějaké ty krvavé hry, ale to bylo vesměs všechno. Není tedy divu, že se velké oblibě těšilo souložení, a to s kýmkoli, kdekoli a kdykoli. Kdybych v dané době žil, tak bych také souložil. Tento snímek je pornem, které disponuje tím vůbec nejlepším dějem, jaký jsem v daném žánru měl štěstí vidět, a proto jsem se zkrátka nenudil. Hadů, bobrů a kůzlatek vám před očima proběhne opravdu hodně, ale bylo to zkrátka nutné k navození té správné dobové atmosféry. Pozastavovat se nad tím je naprostá sprostost, kterou daný člověk poukazuje tak maximálně na svoji obrovskou omezenost. Pokud člověk ve zdraví neustojí pohled na pár pohlavních orgánů, tak potom není takový člověk ani kouskem duše schopný pochopit mentalitu dané doby, která ovlivnila a stále ovlivňuje naši dobu mnohem více, než si je většina populace schopna připustit. Zdejší moralisté by se měli pozastavovat spíše nad tím, proč se na této databázi objevují reklamy na vibrátory, které mají se světem filmů nulovou souvislost. Kromě sprosťáren snímek nabízí také vynikající příběh o moci a vším s mocí spojeného. Trošku mě mrzí, že si toho málokdo všimne. Možná by stačilo, kdyby se diváci nekoukali na snímek s plným šourkem, či vlhkým rozkrokem.

Horor by měl v první řadě děsit. To se tomuhle snímečku nepodařilo ani náznakem. Atmosféra byla absolutně bez šťávy. Přemisťování panenky mimo záběr kamery opravdu není věcí, která by měla potenciál povolit moje svěrače operující v zadní části těla. Panáček se přemisťuje zhruba hodinku, takže zíváte a sledujete vesměs stále to samé. Milým překvapením pro mě byla účast Meggie, která si odskočila z Walking Dead. Před zhlédnutím jsem si její účasti nevšiml, takže jsem byl minimálně zvědav, jak si povede v celovečerním filmu. V seriálu patřila k nejpěknějším herečkám. Než se rozhodla zkrátit si vlásky a vytvořit si účes, který ji absolutně nesluší. Nicméně neměla tam ani žádnou pořádnou konkurenci. Když už se tam někdo přitažlivý zjevil, tak ho dlouhý osud mezi živými nečekal. Zde Lauren ukázala, že je fajn herečka. Jen si nevybrala ideální půdu. Totálně nepřitažlivý děj bych nevytáhl na výslunní ani já. Jedinou koukatelnou částí pro mě byla, shodou okolností, právě část, která se většině zdejších uživatelů nelíbila. Zdejší uživatelé ovšem zpravidla absolutně nerozumí filmům, takže je třeba brát jejich hodnocení s rezervou a nepřikládat mu váhu. Snímek nabral alespoň nějaké grády a nebyl na moment trapnou uspávačkou. Proto nedávám odpad. Celkově ovšem cítím intenzivní zklamání.

Spoilery! Obrovský talent uvězněný v neskutečně křehkém těle s emočně labilní osobností. Asif Kapadia už mi jednou ukázal, že tvořit dokumenty rozhodně umí. Tento dokument je neskutečně věrohodnou výpovědí už proto, že je celý poslepován z domácích videí či audio záznamů lidí, kterými Amy bývala celý život obklopována. Kdo ji mohl znát lépe? Amy měla skutečně zlato v hrdle a vzhledem ke způsobu jejího promiskuitního života, tam obvykle nebývalo pouze zlato, nýbrž i spousta cizího DNA. Od mládí holdovala travičce zelené, která doposud nezabila jediného člověka. Kdyby u ní zůstala, tak mohla zpívat dodnes. Já osobně vidím problém Amy v totálním nevkusu při výběru svých životních partnerů, a to nehovořím pouze o jejich nuzných zevnějšcích. Kvůli první zrůdičce začala holdovat alkoholu. Kvůli druhé zrůdičce poté našla cestu k nějakému tomu kokainu a kdoví čemu ještě. Z této cestičky bývá už velice těžký návrat, jak již historie mnohokrát ukázala. K Amy nějaký nehynoucí obdiv nechovám. Má jednoznačně identifikovatelný hlas a líbí se mi pár jejích písniček. Ze začátku dokumentu jsem se malinko nudil. K docenění kvality tohoto dokumentu, je zřejmě třeba mít k Amy vybudovaný nějaký vztah, obdivovat její tvorbu, či si alespoň najít nějaké větší sympatie k její osobnosti. To se mi bohužel nepodařilo. Proto dávám "jen" 3 hvězdy.

2hodinový výlet do nejrasističtější země světa. Myšlenka filmu je více než fajn a je umocněna dobou vzniku snímku. Dobou vzniku je ovšem ovlivněn i způsob prezentace hlavní myšlenky. Jedná se o velmi opatrně decentní způsob, který nemá v dnešní době nejmenší potenciál kohokoli ovlivnit, přesvědčit či šokovat. Film je navíc v mnoha pasážích krajně neatraktivní až nudný. Pochválil bych snad pouze pár hlavních herců a hereček. Tehdejší herci a herečky totiž nemuseli gentlemany a dámy vůbec hrát. Prostě jimi byli. Celkem zajímavé bylo sledovat, že tehdejší lidé spolu doma u stolu také moc nekomunikovali. Jen měli v rukou místo mobilů noviny. Nebýt toho romantického pozadí, které obecně moc nemám rád, tak bych měl problém snímek vůbec dokoukat. I přes silné téma přes dvě hvězdičky nepůjdu.

Tak, jako jemně zmínila Lucinka ve svém vynikajícím komentáři, svět je plný plagiátorů a já tak měl opět jedinečnou příležitost, kouknout se na snímek o nevrlém starém pánovi. Humor tomuto filmu neschází, ale je to zřejmě to jediné, čím dovede někoho zaujmout. Příběh mě nenudil, ale nějak závratně zajímavý mi nepřišel a po morální stránce člověka neobohatí prakticky vůbec. Snímek se celou dobu pouze rozplývá, jak kdysi bývalo dobře a jak dnes všechno stojí za hovno. Na konfrontaci těchto dvou různých světů je vybudován veškerý humor. Hlavní dědoušek je sympatická bytost, ale doma by jej nikdo nechtěl. Ostatní postavy jsou maximálně klišoidní. Celkově jsem mírně zklamán. Čekal jsem něco víc. 4 hvězdy z toho prostě nedostanu.

Během sledování se mi vybavila píseň z filmu Světáci. Krátká exkurze mezi pražskou spodinu. Slovo "zajímavý" je tím správným slovem, které dokonale charakterizuje tento film. Nic více a nic méně. Malinko zarážející je fakt, že všichni účinkující alkoholici a feťáci s vysokou pravděpodobností neúčinkovali zadarmo, přičemž lze s vyšší než vysokou pravděpodobností odhadnout, za co tvrdě vydřené penízky utratili. Záměrně se vyhýbám použití slova "dokument" ve spojitosti s tímto počinem. Tohle nemá s dokumentem pranic společného. Nedokážu ani přesně odhadnout, za jakým cílem toto dílo vzniklo a zda si vůbec nějaký cíl kladlo. A z pohledu hodnotitele je mi to vlastně celé ukradené. Pomocí obrazovky jsem se na hodinku podíval do společnosti, do které bych se za normálních okolností s velkou pravděpodobností nikdy nedostal a dostal jsem možnost nahlédnout blíže na styl života, který je na míle vzdálený tomu mému. Už z tohoto pohledu je Velká noc snímkem, jehož zhlédnutí absolutně nelituji. Stopáž byla přátelská a já se nenudil ani na chvíli.

Mým zásadním problémem před zhlédnutím byla přehnaná očekávání. Od filmu, který se dovede vystřelit mezi 300 nejlepších, si člověk vždy slibuje hodně. Tím spíše, když jsou s filmem spojena jména Eastwood a Hanks. Já si toho sliboval zřejmě příliš. O první třetině filmu bych si troufl prohlásit, že stála celkem za hovno. Divák sleduje pilota, jehož rozhodnutí umožnilo přežít všem lidem na palubě letecké neštěstí, přesto se během vyšetřování objevily názory, které tvrdily, že se mohl a měl v daný moment zachovat ještě lépe. Já osobně bych celkem věřil instinktivnímu rozhodnutí člověka, který má 40leté zkušenosti s létáním. Děj skáče z depresivního hotelového pokoje k nepříjemnému rozhovoru u jakési posudkové komise a je krajně o nezáživný. Film jsem si začal vychutnávat, až když mi nabídl rekapitulaci samotného přistání včetně bezpečné evakuace a včasné pomoci námořní služby. Hluboce smekám před člověkem, který dokázal v krizové situaci zachovat neuvěřitelně chladnou hlavu, učinit vynikající nouzové rozhodnutí a mít extrémně kvalitní schopnosti k zaparkování takového kolosu v rychlosti 320 km/h na řece Hudson. Je dobré vědět, že stále existují odborníci na svých místech. Tom Hanks si střihl tuhle roli s maximální bravurou, ale to už zřejmě nikoho nemůže překvapit. Zimomriavky se mi v samém závěru po těle sice prohnaly, ale celkově snímek přeci jen zůstal značný kus za mým přehnaným očekáváním. Viděl bych to tedy na pěknější 3 kusy.

K Woody Allenovi chovám určité názorové sympatie. Především plně sdílím strach ze smrtelnosti. Pro Woodyho přijde zubatá s kosou pravděpodobně o více než půl století dříve, ale i v takhle útlém věku se umím parádně vydeptat při představě, že mě jednou také čeká to nekonečné nic. Narozdíl od určité názorové shody, mě Woodyho filmy ve většině případů nebavily. Tento snímek ovšem nebyl tím většinovým případem. Zcela bez debat se jedná o jeho zatím nejvtipnější komedii, která byla mým očím dopřáta. Smál jsem se hodně a smál jsem se často. Úsměv na tváři mi malinko ztuhl, když jsem si uvědomil, že se v nezanedbatelném procentu věcí hlavnímu hrdinovi podobám. Společně nesdílíme pouze genialitu, ale do značné míry i pohled na svět. Když si odmyslím pár detailů, jako že třeba stále zvládám spinkat po tmě, tak byl Boris celkem reálným obrazem mě samého za 80 let, když si zkusím trošku fandit. Vynikající snímek pro všechny, kteří se nebojí podívat na svět jiným způsobem, než přes růžové brýle.

První polovina filmu mi přišla celkem příjemná. Bavil jsem se, taneční a pěvecká čísla byla dost pěkná. Bohužel se to poté zvrhlo v naprosto tuctovou milostnou píčovinu bez špetky originality. Často jsem se během sledování pozastavoval nad tím, že hlavním předmětem zájmu, minimálně dvou mužů, byla nepopsatelně šeredná Leslie Caron. Málem jsem vyvrhl obsah žaludku, jen když jsem ji uviděl. Je vůbec možné, aby měla některá slečna tak strašně nepřitažlivý ksicht o odpudivý úsměv. Ke všemu byla i totálně vygumovaná. Tohle byl vážně vzor ideální ženy v 50. letech? Kruté časy. Fuj, fuj. Jedinou její výhodou byla její baletní pohyblivost. Při trckání by si mohli vyzkoušet mnoho nejexotičtějších poloh. Za pohled na ten šeredný ksicht, by to ale zřejmě nikomu nestálo, či při pohledu na ten ksicht by to nikomu nestálo. V malířově pozici bych mnohem raději sáhl po té blonďaté MILFce. Chápu, že je to muzikál, ale taneční čísla i děj v druhé polovině už mi přišel krajně nudný. Dorazil to přeslazený a vysoce nepravděpodobný happyend. Dost jsem ke konci trpěl, takže i přes zajímavý start zaparkuji svoje hodnocení maximálně u dvou ošklivých hvězd.

Bídníky jsem měl možnost vidět již ve 3 předchozích provedeních. Moje hodnocení se tedy bude odvíjet zejména dle pocitů, které ve mne jednotlivé verze vzbudily. Právě tato verze byla bezkonkurenčně nejhorší. Příběh byl samozřejmě super. Na tom se nedá zkurvit lautr nic, pokud se nerozhodnete zasahovat do předlohy. Liam Neesona heterosexuálně miluji, ale do role Jean Valjeana mi absolutně nesedl. Nějaké velké sympatie si u mě nezískal ani nikdo další. Pokud jste s Bídníky zatím neměli tu čest, tak doporučuji filmovou verzi z roku 1958, nebo muzikál z roku 2010. To je jiné kafíčko. Těžko spekulovat, jak bych hodnotil, kdybych neměl s čím srovnávat. Takhle to ovšem vidím maximálně na 3 kousky.