Martrix

Jeden z filmů, které vás napoprvé nejspíš nedonutí zavýsknout nadšením, ale když o nich budete diskutovat s jinými lidmi, zjistíte že je v něm spousta témat k zamyšlení. Je to takový balíček pěti příběhů, které se odehrávají v různých městech, bez jiného pojítka, než že se dějí v taxicích a v noci. Anebo taky ne. Možná je tím společným jmenovatelem to, že těch pět příběhů patří k miliardám podobných příběhů, které se odehrávají každou chvíli nejen v taxicích po celém světě. Třeba je pointou jen prosté...každý máme něco, život je pestrý, lidé jsou zajímaví. Málo spolu mluvíme a tak jsme na to pozapoměli. A přitom stačí jen dvacet minut povídání...třeba v noci a v taxiku... . Jarmusch nejspíš není vizionář a nemyslím si, že by s touto myšlenkou Noc na Zemi tvořil, ale hold se mu povedlo TO odkudsi urvat a nacpat na plátno. Jednotlivé epizody oscilují mezi bizarností, která ale nezklouzává za hranu uvěřitelnosti a humorem, který mezi lidmi poletuje a který je kolem Jarmuschových postaviček omotán jako neviditelný závoj. Ale...přestože jsem se nenudil, filmu by hodně pomohlo zkrácení a protože mě ten pařížský příběh nezaujal...klidně bych ho celý vystřihl. Kdyby tam nebyl, dal bych plné hodnocení. Ještě abych nezapoměl...musím vyzdvihnout herecké výkony všech herců. Tohle je spousta textů, pořad v záběru, spousta mimiky a herectví...paráda.

Jakýkoliv žánr "prohnaný Jarmuschem", ze sebe vydá prazvláštní, ale pro mě přitažlivý mix poetiky a realistického znázornění života běžných Američanů. Byl jsem ve státech víc než rok, takže vím o čem píšu. Ten chlap v sobě má optiku, přes kterou se dívá na svět podobně jako Tarantino, ale Jarmusch je mnohem, mnohem chytřejší a zdaleka ne tak krvelačný a úchylný. Forma, jakou je Ghost vyprávěn, hudba, kterou je ta forma poslepována, obsazením, postavami a dialogy...vším se Jarmusch odlišuje od stereotypu, kterým nás standardní hollywoodská produkce prokrmuje. To pak může být samotný příběh klidně i průměrný a stejně půjde o dobrý film. A tady ten příběh navíc ani průměrný není. Velká spokojenost.

Jet Li ve vrcholné formě, navíc v choreografii Yuen Woo-Pinga? Je vcelku jedno jak moc nacionalisticky laděný tento příběh je, nebo jak moc klišoidní scénář má. Tady jde především o kung-fu. A toho je tady v nejlepší kvalitě dostatek na to, aby jste se nenudili. Pokud překousnete ty absurdní scény, kdy se pěstí drtí kamenné desky, přeráží se poctivé trámy, lámou stromy a přesto pak v soubojích kosti nekřupou, lebky nepraskají...tak si to užijete.

Že půjde o drsný příběh z drsných časů, to bylo vcelku zřejmé. Jenže od jistého okamžiku se drsný překlopilo do úchylný, což nevylučuje, že se to stát opravdu mohlo, ale ... dejme tomu, že podobné extrémy mě odpuzují a jsou pro mě neuchopitelné. Co ale schopný jsem, tak je ocenit všechny herecké výkony, zejména pak Dakotu Fanning. Za pochvalu stojí i rozhození děje do několika časových úseků, protože bez ohledu na to, jak tvrdě bylo s hlavní hrdinkou zacházeno, vyprávění od a do z, by byla jen přehlídka po sobě jdoucích útrap. Během sledování mě nemohlo nenapadnout, že je to od Holanďanů trošku kopnutí do vlastních řad, protože většina fanatických pablbů přifrčela právě z Evropy, potažmo z Nederlandie. Celkový dojem mám rozpačitý, je to dobře udělaný film o nedobrých věcech, které se kdysi děly. Byl bych to raději neviděl.

Veskrze neškodná záležitost ze stejného univerza, jako bylo Zootropolis. Příběh je hodný animovaného filmu pro děti, tzn. blboučký a předvídatelný s trochou vtípků, animaci už dnes snad nikdo ani nehodnotí, takže dobrý. Pro někoho jsou přidanou hodnotou písničky, takže vyšší hodnocení chápu, nicméně s mými 100kg mě na vařené nudli nikdo neutáhne, takže nekompromisní 3*.

Nemůžu si pomoct, ale ani jsem to nedokoukal. Od té doby vzniklo na podobné téma spousta lepších filmů... z poslední doby třeba Můj kamarád drak. Ale možná mi to jen nesedlo do nálady.

Bylo to překotné, hrozba ohraná, humor jen situační. Dal bych 3*, ale díky vsuvce se Shangre Lamou, která byla úplně o ničem, jdu s hodnocením dolů. Navíc jsem alergický na nesmysly, které děti matou. Lama s rohy...to prostě ne.

Líbí se vám filmy podle komixů? Chcete si zkrátit čekání na další velkofilm animákem? Z DC stáje znáte Supermana, Batmana, Green Lanterna, seriálového Flashe a nově Wonder Woman, slyšeli jste o Aquamanovi, takže máte pocit, že jste připravení na crossover? Tak jo. Ovšem nebudete tak úplně v obraze, protože v kinech se min. polovina postav z Ligy spravedlivých: Záchrana světa ještě neobjevila. Takže vám často nedojde, jak moc se věci ve Flashpointu liší od toho "normálního" světa. Tvůrci tady totiž nenavazují na filmové příběhy, ale pokračují v rozšiřování animovaného univerza, který je tvořen poměrně solidní hromádkou filmů. Trošku vám pomůže znalost papírových komixů, dozvíte se kdo jsou vlastně zbývající členové týmu a nezaskočí vás, že na jednoho hrdninu připadnou min. dva záporáci. I přes nedostatečné znalosti, ale budete schopni vnímat, v jak velkém průšvihu Flash je a že se dějí věci úplně našišato. Budete sledovat, jak se vše snaží napravit...to už je úděl této postavy, pořád něco napravovat...a odpůrci seriálové Iris zajásají, že v animácích ještě odbory nenařídily přemalovat původní postavy na hnědo... . Jakožto příznivec spíš Marvelovského světa, beru tento film jako příslib toho, že se mohou dít zajímavé věci i u konkurence a kdyby se někdo rozhodl za ty tři roky, než se seznámíme se všemi členy Ligy oživit i tento příběh...byl bych spokojený. Takto je ale pro mě Liga spravedlivých: Záchrana světa dobrá jen na ukrácení času, než příjde do kin něco živého.

Po úchvatném prvním díle studená sprcha. Innocence má s Kôkaku Kidôtai 1995 společných pár postav a universum, kde je hranice mezi člověkem, kyborgem a UI velmi tenká. Ale tím veškerá podobnost končí. Atmosféru prvního dílu připomíná jen hudební motiv, který ale tentokrát nezapůsobí zdaleka tak silně. Příběh je neskutečně ukecaný, plný filosoficko-poetických odkazů, které často vyzní jako hromada žvástů. Tentokrát sledujeme spíše detektivní vyšetřování, které mi nepřipadalo zajímavé a díky zmiňované hromadě keců, bylo i zdlouhavé. Výrazně se změnila animace, resp. někdo může kombinaci 3D animace s klasickým 2D anime považovat za upgrade, ale mě to přišlo zbytečně samoúčelné, místy onanistické a často i rušivé. Pokud jste neviděli první díl, budete nejspíš zmatení odkazy na majora, které vygradují ke konci filmu. Tzn. bylo by dobré nejdřív zkouknout Kôkaku Kidôtai (1995). A pokud už půjdete i do Innocence, snižte svá očekávání, ušetříte si zklamání z toho, že se zázrak č. 2 nekoná. A na závěr rada. Střezte se všech ripů, které nejsou namluveny v originále...resp. já si nevšimnul, že můžu přepnout zvukovou stopu a viděl jsem Innocence v italštině. Děs běs...je v tom opravdu obrovský rozdíl a to i když ani jeden z jazyků neumíte.

Donedávna mi připadalo zvláštní, když se v souvislosti s 2D animací psalo o vizuálních orgiích. Ghost in the Shell mi pomohl pochopit, co je tím myšleno. Nejde o co nejvěrnější ztvárnění toho, co známe, ale především o obsah obrazu, o úhel pohledu a také o emoci, která přichází skrze pořadí v jakém jdou tyto obrazy za sebou. V kombinaci se skvěle zvolenou hudbou, je prostřední část filmu úchvatná a ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby filmy dělali umělci a ne jen řemeslníci. Příběh sám o sobě, vyzdvihovaný pro filosofický přesah je samozřejmě dostatečně nosný, ale na tom celkovém dojmu se nepodílí zase tak významnou měrou. Pokud jste opravdový sci-fi fanda, četli jste podobné příběhy jak v knihách, tak i mezi řádky jiných filmů o umělé inteligenci. To, co dělá Ghost in the Shell výjímečným, je vedle skvěloskvělé režie, především absence patosu, zbytečných odboček a kudrlinek; příběh je jedna linie, která vás nenechá vydechnout a vede vás až k pro mě lehce slabšímu konci. Veliký podíl na tom má i to, že vztahy mezi postavami určuje jejich chování a ne hloupé dialogy. Doporučuji originální verzi, anglický dabing nikdy nezprostředkuje japonský "emocionální minimalismus", kterým je Ghost in the Shell namluven :o) Ale myslím, že to k tomu patří.