Martrix

Sice je to pěkná řádka let, co jsem TO četl, ale docela dobře si pamatuji, že to byl v první řadě příběh o lidech, kteří zažili v dětství setkání s něčím, co by se s trochou nadsázky dalo nazvat ztělesnění strachu, nebo zlo, které se strachem živí. První To(1990) se pokoušelo držet předlohy, což se u diváků s kladnou odezvou nesetkalo. I sebesložitější příběh je totiž potřeba vyprávět srozumitelně...zvlášť pokud má vytahat peníze z kapes popcornářům. Tento druhý pokus, touto cestou jde. Tvůrci se rozhodli, že příběh rozdělí na období teď a potom, že naservírují všechno, jak na stříbrném podnose. Je to horor...nač přemýšlet, stačí lidi rozbát a pak udržet atmosféru. Žádný prostor pro fantazii, jen pasivně sledujete konání dětí, které jsou vám tak trochu jedno. Obrovský rozdíl, koukat na tohle a na Stranger Things, kde to funguje ve všech ohledech mnohem lépe. Nové TO, je tak trochu verze pro "blbečky", napadá mě srovnání s Ghost in the Shell...ten americký remake nebyl špatný film, ale byl emočně vykastrovaný. Nezůstal prostor pro vlastní interpretaci, vše bylo ukázáno a řečeno. Chybělo filmové krásno. A to samé se stalo tomuto produktu, který je navíc rozdělený na dvě půlky (přesto má nesmyslnou stopáž), aby se vypumpovalo víc peněz.. Mě se taková filmařina, v případě hororu zvlášť, prostě nelíbí. Je to utahané, opravdu děsivých momentů tam moc není a jednání klauna i dětí, bylo občas nelogické. A navíc je to ohavně přehodnocené, asi opět díky pozitivním kritikám, které některým váhavým uživatelům "pomáhají" ujasnit si, jestli byl problém v tom filmu, nebo v nich. A to já klidně napíšu, že se mi nelíbil způsob, jakým je TO vyprávěno, ale uznávám, že film to ve výsledku úplně špatný není.

Přesně moje krevní skupina. Takové britské Fringe. Velká spokojenost, mám zase nač koukat

I když se filmový Constantin rozcházel s komixem, pořád tam bylo hodně dobrých a zapamatovatelných momentů. A rozhodně jsem Keanovi věřil Johna víc, než seriálovému Mattovi. Ten sice odpovídá komixové předloze, ale ukřivděného a sobeckého parchanta, který sype fakt suchý hlášky, to zahrát neumí. Ale co, postavu Constantina filmaři trestuhodně opomíjejí, takže nezbývá než vzít za vděk touto soft verzí. Pokud se nic zásadního nestane, není moc pravděpodobné, že by vzniklo víc řad.

Ani jsem nedokoukal pilot, to už je co říct. Je to hloupost.

Jeden z nejslabších dílů. To finální vymítání a tak vůbec...na to, že mělo jít o vyvrcholení skvěle odstartované řady, působil tento díl trochu odfláknutě. Vysloveně jsem zklamaný, že to občasné zdržování a oddalování závěrečné konfrontace s nejsilnějším démonem s jakým se setkali, nakonec končí moralizováním a happyendovským koncem.

Že umí Doug Liman skvěle pracovat se střihem a má cit pro načasování, to už ukázal ve sci-fi Na hraně zítřka, nebo bourneovském Agent bez minulosti. Barry Seal: Nebeský gauner, je navíc natáčen v jakémsi retrostylu, takže o to víc vynikne kontrast k té svěží režii i střihu. Výsledkem je ovšem cokoliv jiného, než žánr Krimi/Thriller/Životopisný. Díky mnoha absurdním momentům, i způsobu jakým Liman příběh vypráví, je Barry Seal: Nebeský gauner spíš dobrodružná komedie; nic vás nenutí přemýšlet, jen pobaveně sledujete, co všechno se mohlo dít, pokud vás potřebovali ti "správní lidé". A je vcelku jedno, jestli to byl Pablo Escobar, nebo CIA. Díky tomu, že Barrymu propůjčil Cruise většinu svého charisma, nekoná se žádné morální dilema...přestože to byl prachsprostý drogový dealer. Tvůrci měli nejspíš ambice jen pobavit, což je trošku škoda. Je to tedy spíš jednohubka, která profičí kinem, nebo obyvákem, vyloudí pousmání, přiměje vás konstatovat, že ten Cruise má pořád něco do sebe a zapadne mezi hromadu jiných velmi dobře udělaných filmů, které nezískají ani ceny, ani status kultovních, nebo jinak vyzdvihovaných filmů.

Osudy Ragnara je pořád zajímavé sledovat, i když je smutné sledovat jak dopadne. Časový posun, aby vyrostli jeho synové a hlavně aby se mohly udát aspoň základní historické události nebyl na škodu, protože tvůrci naštěstí nezůstali jen u lepení delších vousů, ale nechali postavy vyrůst a dozrát. Speciálně Floki...postava, kterou člověk nesnáší, ale na druhou stranu chápe a cítí s ní...fakt pěkný. Míň pěkný je pohled na Ragnarovi syny, kteří nejsou schopni udržet můj zájem. Výjímkou je Bjorn, ale ten se musí o prostor dělit s ostatními postavami. Bohužel už nesledujeme cestu Vikingů skrze osudy jednoho člověka, ale spíš dohru toho, co Ragnar rozpoutal. A samozřejmě osudy jeho blízkých. Přibylo mnoho nepřesvědčivých scén, které si tvůrci domysleli, nebo upravili dle svých potřeb, některé postavy svou roli dohrály, nové mě nebaví...touto řadou jsem skončil, protože stejně vím jak to dopadne. Norsko bude mít skvělé běžkaře, skupinu A-Ha a spoustu ropy.

Tak jestliže předchozí řada byla samá řežba a boj o moc, tak ve třetí se trošku na řežbě ubralo, ale začalo se víc souložit a plkat o náboženství. Na jednu stranu tomu rozumím, ona by to byla nuda, sledovat 30 dílů, jak se navzájem všichni snaží vykostit, ale Ragnarova postava mohla být toho teologického "updatu" ušetřena. Bohatě stačilo, jak pěkně prožíval náboženské dilema Athalstan. Tvůrci se ale hold rozhodli jinak a postavu Ragnara zprasili jak mohli. Dokonce jsem si v posledních dílech říkal, že by mi nevadilo, kdyby mu na hlavu padla cihla a vystřídal ho Rolo. To jsem ještě nevěděl, že scénáristi testovali houbičky, které Vikingové žvýkali a připraví velmi podivný konec této řady. Ze zvědavosti budu ve sledování pokračovat, ale jsem trochu rozčarovaný...tento směr se mi moc nelíbí.

Tak tady už není třeba řešit, že nejde o naučný dokument, ale o regulérní řežbu na pokračování, opepřenou intrikařením, aby to nebylo zase tak moc jednotvárné. Tvůrci se pokusili smíchat pár historických událostí a postav, s trochou odkazů na severskou mytologii, díry poslepovali tak, aby to vypadalo věrohodně pro většinu diváků a tadá...jeden z nejlepších historickoakčních seriálů. Pokud vás věrohodnost netrápí, tak si s roztomilými chlapíky se severu, užijete pěkné chvilky, protože jestliže ve starém Římě píchal každý s každým, tak na severu píchal každý do každého. Thor aby spral pacifisty! Ragggnááár na hrad!!!

Asi nejlepší díl celé řady. Z mnoha diskuzí je zřejmé, že cílovka The Orville jsou především trekies, kteří se špatně srovnávají s tím, kam se posunul nový Star Trek. Seth MacFarlane nabízí neškodnou, místy vtipnou zábavu. V každém díle je skrytý nějaký ten vzkaz...pro většinu lidí úsměvně naivní, ale to některé pohádky bývají. Svoje místo si Orville zaslouží i díky vcelku sympatickým postavám. Sice se jim nezřídka nedaří mě rozesmát, ale humor Setha MacFarlane je podivně pružný. I když je to vtip nepovedený, není vysloveně trapný, nebo otravný...spíš tak nějak mile mimo. A to platí i pro některé díly této série. Nicméně narozdíl od Star Trek: Discovery, mi to nevadí...protože Orville si na superscifiseriál nehraje.