Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenzie (3 221)

plagát

Project Lazarus (2016) 

Žádný příběh o smrti, ba ani o zmrtvýchvstání nedává smysl, pokud nevypráví i o tom, co tomu předcházelo. Project Lazarus možná zní jako název pro přihlouplé sci-fi a dokonce tady na CSFD má jen tuto nálepku, ale ve skutečnosti patří do stejné škatulky, jako Výchozí bod (2014), Lůno (2010), Ona (2013), nebo i Fontána (2006). Byť spolu tyto filmy nemají obsahově mnoho společného, tak je spojuje velmi kvalitní scénář a silně filozofický, nebo až mystický přesah a především pak láska. Sci-fi je tedy v tomto případě jen označení pro místo v čase, kde se může stát něco technicky zatím neuskutečnitelného. Ale důsledky, nebo následky, ty se stále dějí nám lidem. Skrze věrohodné postavy, tak mužeme otevřít naši mysl otázkám o smrti, ale především pak o smyslu života a způsobu, jakým ho žijeme. Projekt Lazarus obsahuje mnoho myšlenek, které stojí za to sdílet s někým, kdo je naladěný podobně. Nečekejte tedy výbuchy, roboty a vesmírné honičky. O tom tento film ani v nejmenším není. Jak už to tak bývá, ve skutečnosti je to příběh o lásce a nalezení odpovědi, která je pro každého z nás jiná. Pointa, kterou nám Mateo Gil ve svém příběhu zprostředkoval, je krutá. A to i přestože scénář nemá žádnou zápornou postavu...což společně s výbornou režií a velmi pěkným lookem, přispívá k vysoce nadprůměrnému výsledku. A to v poslední době, nejen v souvislosti s žánrem rádobysci-fi, ale obecně v evropské kinematografii, moc k vidění nebývá. Velká spokojenost - 92%

plagát

Rozpoltený (2016) 

Pokud jste už podobně jako já viděli tolik filmů, že je čím dál těžší být nadšený z výborného scénáře, nebo překvapený z nečekané pointy, pochopíte moje zklamání ze Splitu. A to jsem ani neměl přílišná očekávání spojená s M. Night Shyamalanem, nebo James McAvoyem. První jmenovaný je v mých očích muž dvou filmů, který se vcelku mylně domnívá, že dvojvrstvý scénář stačí k tomu, aby byl divák překvapený a McAvoy se pro mě stal díky množství filmů ve kterých se objevuje, nadprůměrným, ale už trochu profláknutým hercem. A oboje výhrady ztělesňuje právě Split ;o) Žádné překvapení nečekejte. Je to zručně natočený příběh, který od první po poslední minuty probíhá bez významného zaškobrtnutí, ale také bez nějakého opravdu výborného momentu. A to na všech úrovních. A tak sice není moc co vyčíst, ale stejně tak si myslím, že je hodnocení většiny uživatelů jen vyjádřením pocitu, že tento film není průměrný. Nicméně pokud ve mě ničím nepohnul a ničím mě nezaujal...pro mě průměrný je. A to i když je natočený vzorně a vlastně jsem od něj nic nečekal.

plagát

John Wick 2 (2017) 

Velmi dobře udělaný akční film s videoherním scénářem, díky kterému se chovají hloupě snad všechny postavy. Pokus schovat tyto nelogičnosti za zločinecký kodex a cool look vychází jen tehdy, pokud jste schopni nebrat druhého Wicka jako krimi thiller, ale spíš jen jako akční vybíječku. Nicméně i přes ty výhrady smekám před Reevesem a přestože nepatřím k těm, kteří si libují právě v tupých akčních ostřelovánkách, ty tři hvězdy za kvalitu dám.

plagát

Duna (1984) 

Frank Herbert napsal vynikající knihu, ve které vypráví zajímavý příběh. David Lynch ji nejspíš nečetl, nebo nepochopil...nebo se prostě domníval, že nemůže takto dobrý příběh zkazit. A to se vcelku spletl. I když byla první polovina originální a ta zkratkovitost nakonec tolik nevadila, tak poslední třetina filmu byla neuvěřitelně imbecilní a jakékoliv Lynchovi "vylepšováky" oproti originálu, byly na škodu. Asi by bylo spravedlivé dát aspoň dvě hvězdy, ale ne...tohle se prostě s tak dobrými příběhy dít nesmí. A argument, že jde skoro o nezfilmovatelnou věc? No...tak ji filmovat neměl. Mrkněte na dokumentární Jodorowsky's Dune ...myslím, že tenhle chlap, by ji zfilmoval stokrát líp.

plagát

Kráľ Artuš: Legenda o meči (2017) 

Král Artuš: Legenda o meči, v mnoha ohledech příjemně překvapí. Řemeslná zručnost je vzácně v souladu s velmi svěží a dravou režíí, která této legendě opravdu svědčí. Zapomeňte na předchozí pokusy o co nejvěrnější ztvárnění asi nejprofláknutějšího příběhu středověké Anglie, nebo na snahy o jíné úhly pohledu na Artuše. Tvurci Král Artuš: Legenda o meči, jdou úplně jinou cestou. Velmi dynamickým střihem, nejlepším hudebním podmazem poslední doby, lehkými dialogy, nekompromisním scénářem a přímočarým, ale ne pitomým dějem, stvořili hybrida mezi Hry o trůny a Pánem prstenů. A nejde jen to to, že tento film má šmrnc a působí moderně, ale ono to není na úkor fantasy atmosféry. Když vidíte jak to šlape, jak se s tím Ritchie nepáře a bez respektu k žánrovým zvyklostem, diváky baví cool akcí, nemáte potřebu frflat nad przněním mýtu, nebo obsazení černochů a číňanů, kteří se do středověku mohli podívat jen díky hollywoodským odborům(opravdu se nemůžu dočkat toho, až se natočí životopisný film o Hitlerovi s Freemanem v hlavní roli). No a to je všechno, co se hodí napsat. Cool fantasy, které přitom není plytké a hloupé...prostě popcornovka v nejlepším smyslu slova. PS: Jude Law...nijak zvlášť ho rád nemám, ale jeho postava Vortigerna...luxus.

plagát

Strážcovia Galaxie 2 (2017) 

Z posledních marvelovek jde jednoznačně o nejhravější a nejmíň temnou komixárnu. Je to barevné podobně jako dr. Strange, hlášky podobně jednoduché, ale nezávadné jako v Ant-Manovi, příběh blboučký jako v Green Lanternovi, ale zpracování s pár výjímkami stejně zdařilé, jako v předchozím díle... . Takže jednoduchá zábava, která se dost odklání třeba od posledních trablů Avengerů v CA3. Jestli mi Dr. Strange do marvelovského univerza moc nezapadá, tak po Strážcích Galaxie 2, si ani nechci představovat, jak moc bude to finále se všemi postavami pohádkové. Jinak mýval, Groot i ostatní postavy...zábava, i když hrozba které čelili mi moc nesedla. Jenže i tak se díky nadhledu a zmiňované hravosti, povedlo dostat SG 2 na dostřel jedničce, takže velká spokojenost.

plagát

Mistr Meče (2016) 

Sword Master se v mnoha ohledech odlišuje od všech kung-fu filmů, které běžný filmofil zná. Přestože se děj odehrává v historických kulisách, je vše zapatlané digipozadím, jakoby šlo o nějakou fantasy videohru. Není to rušivé, ale společně s hudbou to dodává trochu béčkovou atmosféru. Choreografie soubojů byla pěkná, ale jistě ne dechberoucí a zatímco třeba z Hrdiny si pamatuju většinu bojových scén, tady to moc nehrozí. Navíc se těch šarvátek zase tak moc nekoná, protože ambice šermíře Yena, porazit Třetího mistra, jsou jen jednou dějovou linií. Tou druhou je samozřejmě milostný příběh, kde jak už to tak bývá, jsou všichni zamilovaní, ale současně mají tu smůlu, že je jejich láska neopětovaná, nebo se vyskytnou nějaké ty komplikace... . A aby toho nebylo málo, scénárista se rozhodl dochutit vše filosofickým přesahem, kdy se hlavní hrdina snaží vymanit ze svého předurčení... . Námět vskutku bollywoodské rozmáchlosti. Chyběl už jen ten zpěv. Víc než u jiných čínských filmů, je Sword master vysloveně o vkusu. Do mého se netrefil a pokud čekáte něco jako Tygr a drak, tak budete velezklamaní. Velká škoda, že se děj nemotal mnohem víc kolem postavy šermíře, která měla šmrnc a slibný potenciál.

plagát

Insidious (2010) 

Wan a jeho Poltergaist pro dospělé. Je to řemeslně zručné a na diváka se tady útočí na více frontách. Tou nejpůsobivější Wanovou zbraní, je bezpochyby zvuk, resp. hluk. První polovinu filmu vás tvůrci skoro uspávají už stokrát viděným příběhem o jedné rodině...bla, bla, což vám vynahradí poslední hodinou sice vrchovatě, ale mě osobně, už z letargie nevytrhli. Dle mého názoru je to zbytečně přeceňovaný film, který má pár dobrých momentů, ale jinak je to scénáristicky průměrná duchařina, která nemá v rámci žánru co nového nabídnout.

plagát

Supergirl (2015) (seriál) 

Jako plnohodnotná komixová záležitost Supergirl neobstojí. Podobně jako Flash, nebo Arow, či Legends of Tomorrow. Jsou to seriály pro teenagery a tak je potřeba na ně nahlížet. Ale v tomto kontextu je potřeba říct, že jestliže za mých mladých let to byla Majka z Gurunu (později Star Trek a Knigh Rider), tak dnešní nerdíci mají podstatně lepší výběr a kvalita není vůbec špatná. Minimálně jde o neškodnou zábavu. Podobně jako u Flashe, i tady se vaří z osvědčených ingrediencí. Sympatická dvacítka spolu s rodinným příslušníkem a kamarády, kteří jí dělají technickou a lidskou podporu, nakopává zadky všem, kdo se pokouší narušit stereotypní a nudný život obyvatel města. Vypadá to, že každé americké město disponuje tak obrovskou dávkou dacanů, takže uživí min. jednoho superhrdinu a aspoň jednu vládou podporovanou organizaci (to asi aby to nevypadalo, že to stát nezajímá :o)) A přitom všem zachraňování, naši hrdinové řeší práci, rodinné trable, dospívání a jak jinak...lásku. Na to poslední dojel Flash, ze kterého scénáristi udělali ve třetí řadě neuvěřitelně ubrečeneho ubožáka. U Supergirl zatím nakročeno není a podle červeného čtverečku u druhé řady to vypadá, že naopak zkvalitní. Což by bylo jen dobře, protože i když nejsem typická cílovka(je mi 2x tolik), zatím mě to baví a na vyplnění času, než vzniknou další řady mých opravdu oblíbených seriálů, mi Superholka postačí. Hlavní deviza: fajn obsazení, fajn humor, triky tak akorát a ....nevěřil bych že to napíšu, ale Calista Flockhart a její Cat...fakt dobrý. No a pro mou cílovku je tam opravdu pěkná šťabajzna v podobě Chyler Leigh. Edit: Závěr první řady...to byla čirá hrůza. Ale druhá řada je podstatně lepší. Oproti Flashovi, se tady řeší převážně mimozemšťani, takže fantazii se meze nekladou. Kdyby tady byl pořádný záporák(jako třeba ve Flashovi), bylo by to na 4*.

plagát

Batman: Návrat Temného rytíře, část 2. (2013) 

Normálně tyhle malované DCárny nesleduji, ale v poslední době jsem se dostal k pár knižním komixům o Batmanovi a byl jsem příjemně překvapený, jak to může dobře fungovat, když se spojí dobrý příběh s pěknou kresbou. Tak jsem zkusil i pár animovaných kousků. A jsem překvapený zase. Tentokrát tím, jak samozřejmě působí propojení s ostatními postavami, jako je v tomto případě třeba Green Arow, Superman a Wonder Woman. Navíc je tady uvidíme v dost pokročilém věku a protože občas komentují i osudy ostatních z týmu...pro někoho to může být spoiler jak k seriálům, tak hraným verzím. Tedy pokud se nějaká návaznost ctí. Napětí mezi skautíkem v modročervených elasťácích a zarputilým a skoro brutálním Batmanem mě bavilo a i když je ve filmu pár nelogičností, uměl bych si představit hranou verzi a věřím že by to i přes ta slabší místa, byla větší pecka, než je Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti. Třeba jednou bude, teď ovšem musím konstatovat, že namalované to moc pěkně není, příběh má dobrou kostru, ale jinak je to poslepované chatrně, takže žádná sláva.